Nabíječky elektromobilů v ČR. Je to složitější, než si myslíte

Ač se zdají všechny tyto informace jako nadbytečné, pro potencionální zájemce o elektrovozy mohou být rozhodující. I když se totiž výrobci elektroaut snaží o určité sjednocení, pořád není pravidlem (a zřejmě nikdy nebude), že by zdířky v automobilech, kabely a nabíjecí zásuvky byly jednotné. A na to je potřeba brát při výběru elektrovozu zřetel. 

Elektrický proud může mít podobu buď střídavého (AC) nebo stejnosměrného (DC) napětí. Pomocí elektrického vedení je přenášen střídavý proud a v běžné elektrické zásuvce je tedy 230 V střídavého proudu na frekvenci 50 Hz. 

Většina moderní elektroniky je ale postavena na bateriích, které pro svou činnost potřebují stejnosměrný proud (DC), proto je musíme nabíjet pouze pomocí nabíječky s napájecím zdrojem, který mění střídavý proud z domácí elektrické zásuvky na ten stejnosměrný. Typickým příkladem může být nabíječka pro mobilní telefon, nicméně stejný princip platí i v případě baterie elektromobilu.

Nabíjení AC

Při nabíjení elektromobilu střídavým proudem je použita palubní nabíječka, která je zabudovaná v každém automobilu. Ta přijímá střídavý proud a mění jej na stejnosměrný, který posílá dále do baterie automobilu. Klíčovým parametrem při výběru auta je tedy výkon palubní (zabudované) nabíječky, která limituje jak rychle jej lze nabíjet na AC nabíjecích stanicích, které jsou nejen rozšířenější, ale i cenově dostupnější.

Maximální možná rychlost nabíjení je tedy závislá na maximální výkonové zatížitelnosti zásuvky nebo nabíjecí stanice a výkonu palubní nabíječky. 

AC nabíjecí stanice zprostředkovávají nezbytnou komunikaci s řídící jednotkou vozidla a zajišťují po celou dobu nabíjení bezpečný průběh nabíjení. Jedná se vlastně o rozhraní, které za pomocí kabelu umožňuje připojení palubní nabíječky a umí poskytnout až 22 kWh nabíjecího výkonu. Tento střídavý proud je posílán do palubní nabíječky, ale pouze v takovém množství, jaké je schopna přijmout.

Pokud je tedy elektromobil vybaven pouze 3,7 kW nabíječkou, tak je úplně jedno jestli nabíjíme z obyčejné jednofázové zásuvky (230 V/16 A), nebo pomocí třífázové nabíjecí stanice (400 V/32 A), protože palubní nabíječka stejně není schopna přijmout více než 3,7 kW za hodinu. Pokud chceme nabíjet vyšší rychlostí, nezbývá nic jiného, než nabíjet pomocí DC nabíjecí stanice.

Nabíjení DC

Nabíjení stejnosměrným proudem, chcete-li "rychlonabíjení", se dělá pomocí DC nabíjecích stanic, která obchází palubní nabíječku elektromobilu a stejnosměrný proud posílá přímo do baterie. Nabíjení tedy není omezováno výkonem palubní nabíječky a probíhá podstatně rychleji.

Taková nabíjecí stanice je ale technologicky náročnější a mnohonásobně dražší, než AC nabíjecí stanice. Navíc vyžaduje výkonné odběrné místo elektrické energie a proto jich napočítáme podstatně méně, než stanic AC. 

Navíc musí DC dobíjecí stanice umět s vozem komunikovat namísto nabíječky palubní, aby mohla upravovat parametry výstupního výkonu podle stavu a schopností naší baterie.