V posledních měsících jsme se stali svědky několika teroristických útoků, při kterých útočníci použili jako zbraň nákladní vůz. V budoucnu by ale takovému zneužití mohly zabránit systémy autonomního nouzového brzdění (AEB), které se postupně stávají standardní součástí výbavy nových vozidel.
Systémy automatického nouzového brzdění, zkráceně AEB (Autonomous Emergency Braking), mají velký potenciál zachraňovat lidské životy nejen během klasických dopravních situací, ale i během pokusu o spáchání teroristického útoku. Podle teorie, kterou zveřejnil Telegrap, by mohly podobné systémy zabránit celému sobotnímu útoku, který se odehrál v Londýně.
Systémy AEB fungují na jednoduchém principu. V přední části vozu je umístěn jeden nebo více senzorů, které sledují prostor před sebou. Pokud v tomto prostoru zaznamenají jakoukoliv překážku, upozorní na to řidiče. Pokud řidič nereaguje, začne systém automaticky brzdit, aby srážku odvrátil, nebo alespoň minimalizoval její následky. U těchto senzorů navíc nerozhoduje jaký předmět se před vozem nachází - stejně reagují na člověka i vozidlo.
Systém AEB už se navíc během jednoho teroristického útoku osvědčil a pomohl minimalizovat následky. Když se během prosince minulého roku pokusil útočník najet mezi nakupující na vánočních trzích v Berlíně, byl to právě systém AEB, který zabránil mnohem větším ztrátám na životech. V prvních chvílí útoku byl zřejmě systém deaktivován naplno sešlápnutým plynovým pedálem, po prvním nárazu ale systém převzal kontrolu nad brzdami a nákladní vůz Scania R450 zastavil.
Vůz Renault Master, který byl použit během sobotních útoků v Londýně byl ale vybaven jen systémem "Brake Assist", který posiluje brzdný účinek a pomáhá vůz zastavit dříve. K jeho aktivaci ale musí řidič sešlápnout brzdový pedál. Pokud by byl Renault Master vybaven systémem AEB, pravděpodobně by se zastavil již po prvním zaznamenaném nárazu.
Ačkoliv někteří lidé před autonomními vozy varují a upozorňují na možnost jejich ovládnutí na dálku a následnému zneužití, systém autonomního brzdění patří k systémům, které mají potenciál zachraňovat lidské životy před dopravními haváriemi i teroristickými útoky.
Zvýšené kombíky jsou fantastickým příkladem toho, jak jsou vlastně všechna SUV zbytečná a právě proto je mám tak rád. Dnes testované Volvo nabídne kvalitnější materiály uvnitř, než minule testovaný Mercedes GLE, světlá výška je vyšší než u Kodiaqu a výbavou dokáže konkurovat luxusním německým limuzínám. To vše za podobnou cenu ekvivalentně ojetého trojkového Superbu Scout, který je o úroveň níž. Má to vůbec nějaký háček?
Prémiová SUV jsou u nás velice oblíbená a na silnicích jich vídáme opravdu mnoho. Pořizovací ceny ovšem běžně atakují hranici 3 milionů korun, což není úplně málo. Není tak divu, že se lidé rozhlíží i na trhu ojetých automobilů, kde jsou ceny podstatně příznivější. Jak jezdí tento bílý kousek z roku 2020?