Martin Klepáč: „Za vše může Karel Kupec.“

Po českých rychlostních zkouškách se proháníš teprve druhou sezónu a pro mnohé fanoušky jsi jakousi neznámou. Představ se nám prosím na úvod povídání…

„Ahoj, já jsem Martin, je mi 44 let a pracuji ve své dopravně-spediční firmě. Jsem ženatý a s manželkou máme tři děti. Syn má 28 let a firmu zastupuje, dcerky mají 6 a 2 roky. Mezi mé koníčky patří vše kolem sportu, nejen aktivní sport, ale i pasivní sledování.“

Ptát se člověka, který vyrůstal ve městě automobilů, tedy v Mladé Boleslavi, jak se dostal k automobilovému sportu, je asi zbytečné. Ale přesto, co tě k vůni benzínu přivedlo?

„Ano, naprostá pravda. Jen cesta byla trochu trnitější a vlastně i trochu shoda okolností. Před třemi lety jsem poznal Karla Kupce juniora, který mi pomohl, když jsem zůstal o půlnoci s odtahovkou kdesi u silnice na Hradec Králové bez nafty. Jako jediný zastavil… Dali jsme se do řeči, kdo vlastně je… V té době jezdil rally v Junior ERC. Slovo dalo slovo a prakticky rok jsem s ním jezdil po evropských závodech, které absolvoval. Zde nesmím opomenout jeho bratra Ráďu, který také jezdil jako velký talent vybrané závody. Asi všichni víme, co se později stalo a vlastně v jednom okamžiku mnohé změnilo. Ráďa je obrovský bojovník, dokonce mě byl podpořit i na letošním ročníku Barum Rally s tátou a bratrem Karlem, což mně udělalo neskutečnou radost. Řeknu po pravdě, že mi začalo to prostředí, napětí, vůně benzínu a zvuk motoru po čase chybět a řekl jsem si, že začnu závodit sám. Zvolil jsem pro sebe na začátek finančně dostupnější a rádoby bezpečnější variantu, tedy kategorii historik.“

Brány Škodovky máš doslova za komínem, proč jsi nesáhl po nějakém automobilu s okřídleným šípem ve znaku?

„Dobrá otázka. Jakmile mi bylo 18 let a dostal jsem řidičák, tak má první auta byla značek Citroën nebo Peugeot. Tato auta mají náhon na přední kola, což mi více přirostlo k srdci, takže volba závoďáku byla jednodušší.“

Proč padla volba právě na Peugeot 205 GTi?

„Po škole, kterou jsem dokončil jen díky podpoře rodičů, protože při maturitní zkoušce bylo mému synovi už dva a půl roku, jsem potřeboval vydělávat peníze. Začal jsem s opravami aut již zmiňovaných francouzských značek. V té době to byla technologie a technika vlastně dnešního už historika Peugeotu 205.“

A proč zrovna kategorie historik? Současná auta tě nelákají?

„Jak jsem už naznačil, myslel jsem, že to bude bezpečnější, ale co získávám více a více informací a zkušeností, možná opak bude pravdou. Takže třeba postupem času… Určitě bych chtěl zkusit alespoň pár závodů s technikou dnešních speciálů R2, tedy Peugeot 208.“

Jak vzpomínáš na svůj první start, a tím i splnění onoho klukovského snu?

„Byl to nepopsatelný zážitek a neskutečný adrenalin. Po prvním startu na Rally Kopná 2018 nám po druhém kilometru odešlo relé a závod pro nás skončil. Další soutěží byla domácí Rally Bohemia. Po dojetí před cílovou rampu, kde se čekalo na vyhlášení, se mi začal přemítat celý koloběh příprav kolem auta, vybavení, potřebné rally školy a tak dále. Kroutil jsem hlavou nad celkovým 7. místem a říkal si, že jsem asi blázen.  Kdyby mi to někdo před rokem říkal, pochyboval bych o jeho duševním zdraví.“ 

Už v loňském roce to u tebe v kategorii historik cinkalo poháry, jak jsi byl spokojený se svou první sezónou?

„První sezóna byla u mě o tom, jak vůbec začít závodit, poznat vše kolem rally, poprvé vyzkoušet závodní pneu. Tady asi řeknu veřejné tajemství, že v porovnání s běžnými pneumatikami, které se používají v silničním provozu, to je neskutečný rozdíl. Taky jsem se hodně seznámil s ostatními závodníky a legendami české rally. Hlavně jsem pozorně naslouchal jejich rady, a tím pádem se učil.“

Letos sis domů rovněž dovezl nějaké ty pohárky…

„Ano, i letošní sezóna byla úspěšná. Podařilo se mi třikrát zvítězit ve své třídě, a to na Valašce, při Barum rally a v Pačejově. Já ale asi stejně jako spousta dalších jezdců v kategorii historik jezdím hlavně pro zábavu. Soutěže mne baví a je to skvělá relaxace. Je zde skvělá parta lidí, kteří pomůžou, i když jsme soupeři. V tomto prostředí se pak krásně závodí. Na erzetách jsme soupeři, ale sotva odložíme přilby, smějeme se společným zážitkům. Poháry jsou jen taková ta třešnička na pomyslném dortu.“

Starty mezi historiky prokládáš i účastí v Traiva rally cupu. To se ti oplatí jezdit z Boleslavi do Kopřivnice? Jak hodnotíš tento cup?

„Pravda, je to dálka, ale mám tu na Moravě kousek od Kopřivnice bratrance s rodinou, která mi vychází vstříc, a pokaždé mi poskytují potřebný azyl. Traiva rally cup je pro mě nejlepší možný test na uzavřené trati s profesionální připraveností a bezpečností, takže hodnocení jen a jen kladné.“

Tamtamy prozradily, že chystáš nějakou změnu… Prozradíš?

„Nejenže rád závodím, ale také auta stavím a opravuji. Těch silničních už bylo dost a teď se věnuji vlastně koníčku a stavbě závodního speciálu. Připravuji jak jinak než peugeot, tentokrát 309, který by měl být o trochu rychlejší, ale i bezpečnější díky propracovanějšímu rámu.“

Jaké máš v rally cíle? Kam bys to chtěl dotáhnout?

„Cíle jsou a vlastně musí být, jinak není kam pokračovat. Postupně se i díky spolujezdci a spolupráci se zkušenějším Petrem Krčmou mohu posouvat. Jsem rád, když může jet se mnou, a tím se mohu učit jet na rozpis. Stále se učím a podle toho bude vypadat i další sezóna. Chceme určitě mít ze závodění radost a někdy se svézt, buď v kategorii historik, nebo soudobých někde v zahraničí.“

Máš nějaký jezdecký vzor?

„Jako každý kluk i já měl své vzory. Ty mé pochází z dílen škodováckého rally týmu. Pro jezdecké schopnosti, ale i odbornou a manuální činnost jsem vždy obdivoval Pavla Siberu a Ladislava Křečka.“

Co rok 2020, už máš plán?

„Plánů je mnoho. Prioritou je pro mě dostavba nového vozu.“

Poděkování, vzkaz fanouškům…

„Poděkování patří všem fanouškům, kteří mě podporují, a hlavně rodině. Přátelům, kteří pomáhají svými radami a někdy i vlastními silami. Rád Vás, fanoušci rally, uvidím jak v depu, tak na tratích, kde se ukážu s nově postaveným Peugeotem 309.“