Velmi vydařená „dvanáctka“ v podání Davida Štefana

Máme zimní přestávku, jak ji prožíváte?

„Zimní přestávka pro mě znamená hlavně přípravu na další sezonu. Jednak připravit sebe, ale hlavní je příprava techniky. Vzhledem k tomu, že nejen sám závodím, ale náš tým se stará o další závodní auta, nedá se tedy moc o přestávce mluvit. Pro Dominika Šulce chystáme moji ex - 208 Rally4 a nově, pro Matěje Manderlu, cupového Adama. Máme tedy o zábavu postaráno. Na autech probíhají přípravy tak, aby byla opět spolehlivá na 100% a kluci se mohli soustředit jen na svůj výkon. A jelikož provozujeme ještě půjčovnu mikrobusů a dodávek, probíhá příprava i těchto vozů na půjčovací sezonu. Auta nám jezdí po celé Evropě. I tak ale doufám, že se ještě dostanu na lyže a užiju si trochu volna.“ 

Davide, máte za sebou dvanáctou sezonu, jaká byla z vašeho pohledu? 

„Nějak se mi ani nechce věřit, že je to už 12. sezona. Občas si stále připadám, jako bych začínal a pořád se učil. Loňská sezona paradoxně symbolizovala onu dvanáctku, neboť jsem se postavil na start dvanácti závodů a dvanáctkrát jsem dojel i na cílovou rampu. Jen jednou v sezoně jsme se nedostali na stupně vítězů (5. místo ve třídě 2 na INA Delta Rally). Co víc si přát? Ta 12. sezona byla pro mě velmi úspěšná a také velmi náročná. „Pedro“, tak  jsme pojmenovali naše závodní náčiní Peugeot 208 Rally4, naše výkony hodně podržel. V plánu byla účast v Pirelli Rallysprint sérii a ERT (FIA European Rally Trophy). K tomu jsme přidali ještě dva starty na domácím Pražském Rallysprintu.“ 

S jakými cíli jsi vstupoval do loňské sezony?

„Po druhém místě v rallysprintovém mistrovství z roku 2021, jsme nemohli mít nižší cíle, než je výhra v šampionátu. Po informaci, že neporazitelný Jan Dohnal se svým Cliem S1600 pravděpodobně nepojede celý šampionát, byly vyhlídky hned lepší. I tak byla konkurence ve sprintech obrovská a nikdo nám nic nedaroval. V Central ERT jsme chtěli obhájit vítězství z předešlé sezony a k tomu se pokusit vyhrát i ERT ve dvoukolkách.“ 

Podívejme se podrobněji na jednotlivé „mistráky“. V rallysprintech jste dosáhl na celkové vítězství, byť jste odjel pouze pět závodů…

„V původním plánu bylo odjet celý šampionát, ale trochu nám do toho „hodily vidle“ zdravotní problémy spolujezdce Davida Krofty. Po odjetí březnového Pražského Rallysprintu se u Davida projevil vážný problém se zády a museli jsme vynechat slušovický sprint. David se naštěstí dal do dalšího závodu do kupy a mohli jsme vyrazit do boje. Bohužel po dojetí Rally Vyškov se problémy opět projevily a David byl nucen sezonu přerušit. Šlo nám ovšem o titul, proto jsem odjel Rally Morava s Ondrou Vichtorou. Valašský sprint ve Vsetíně jsme s Davidem původně chtěli jet. Sice jsme už nemuseli, neboť vítězství v RSS nám už nemohl nikdo vzít, ale z minulého ročníku jsme tam měli nějaké nevyřízené účty (smích). Jenže, když je „parťák“ marod, tak se mi bez něj jet nechtělo.  Nebylo by to prostě ono.“

Lze nějak porovnat sezóny 2021, kdy jste byl v RSS druhý, a ten loňský vítězný ročník?

„V sezoně 2021 toho pro nás bylo hodně nového. Pořídili jsme nové auto, které tu nikdo moc neznal, a kdo znal, tak byl skoupý na rozdávání rad. Na první závody jsme tehdy vyrazili připravení tak „dobře”, že auto nešlo řídit ani po rovince. Závod od závodu jsme se učili s „Pedrem“ pracovat a měnit nastavení. Podle výsledků to snad bylo i znát. Vloni jsme se už mohli víc soustředit na jízdu a trochu i věděli, co od jednotlivých podniků očekávat. Největší rozdíl v těchto dvou sezonách ovšem byl v účasti Honzy Dohnala. Zatímco v roce 2021 si odjel potřebný počet závodů, které mu zajistily vítězství v RSS, vloni ve sprintech startoval nepravidelně. I tak nám na něj stále chybí rychlost, čehož jsme si vědomi.“

Další, kde jste startoval, byla Central ERT (CERT)… Upřímně, když jsem vás viděl na startu na Valašce a v Českém Krumlově, tak jsem doufal, že dáte přednost českému mistrovství. Domácí velký mistrák vás nelákal?

„Domácí velký mistrák mě moc lákal, ale vše se zvládat nedá. Od začátku sezony nebyl v plánu, účast na Valašce a v Krumlově byla kvůli zařazení těchto podniků do CERT. Během sezony jsme ještě koketovali s Barumkou. Poslal jsem do Zlína i přihlášku. Nakonec z časových a hlavně finančních důvodů z našeho startu sešlo. Přece jen by to mohlo ohrozit účast v dalších závodech CERT a rallysprintech, které jsme měli velmi dobře rozjeté, a které měly pro nás větší prioritu. 

Přihlášeni jsme byli i na 3-Städte Rallye, která se rovněž započítávala do hodnocení CERT a byla součástí českého mistrovství. Pokud by se nám tam podařilo vyhrát, mohli jsme ještě dosáhnout v Českém velkém mistráku kategorie 2WD na celkové 3. místo. To by byl velký nadplán. A to hlavně z pohledu naší nekompletní účasti v tomto seriálu.

V Německu jsem již v minulosti startoval pětkrát. Byly to vždy moc pěkné a povedené závody. Ovšem nyní, ještě před samotnou soutěží, nás překvapila arogance pořadatelů a styl jednání, na které si rozhodně nechceme zvykat. Proto jsme se nakonec rozhodli ve Waldkirchenu nestartovat.“  

Pojďme do ERT, jak se vám dařilo tady?

„ERT je pro mě velmi zajímavý šampionát, líbí se mi koncept jednotlivých zón, kde se pak všichni finalisté sjedou na jednom závodě a tam si to rozdají o celkové prvenství v poháru. Jen je škoda, že málo posádek jede celý šampionát. I tak bylo zajímavé utkat se s místními borci ve Slovinsku, Chorvatsku, Rakousku a Německu. Občas se na jednotlivých závodech sešla opravdu velká konkurence a nic nebylo jisté do poslední RZ.“   

Absolutně čtvrté místo s minimálním odstupem na vítěze… Nestálo by za úvahu přidat ještě jeden start do budoucna a celou tuto soutěž vyhrát? Nebo o CERT už není takový zájem?

„Pochopitelně nás to lákalo, pokusit se s předokolkou vyhrát CERT, ale vítězství v jednotlivých zónách nemá takovou hodnotu, jako vítězství v celém ERT. Ten poslední start měl být právě na 3-Städte Rallye, kterou, jak jsem již výše avizoval, jsme vynechali.“ 

Na závěr sezóny jste startoval na Lausitz Rallye, byla to ta pomyslná „třešnička na dortu“?

„Šotolinovou rally se vším všudy jsem si chtěl vždy hrozně moc zkusit. Začínal jsem v autocrossu a rallycrossu, tudíž mě to k tomu klouzání na šotolině pořád táhne. Lausitz rally byla finálovým závodem FIA European Rally Trophy, kam jsme se po vítězství v zóně Central kvalifikovali. O to větší byl důvod postavit se na start. Díky Brynda Racing, který mi půjčil šotolinový set, mohla začít přestavba auta. Bylo pak zajímavé porovnat asfaltové a šotolinové auto nebo jinak řečeno„placku a teréňáka”. I tak bylo naše auto někdy příliš nízké a písek nám šel přes kapotu. Vzhledem k tomu, že první test byl až na shakedownu, nemohli jsme očekávat boje o přední pozice. Naštěstí jsme ale opět dokázali být spolehliví a po technických problémech a velké ztrátě dojeli, na rozdíl od konkurence, až do cíle. Když nám auto jelo, jak mělo, jízdu jsme si moc užívali a ani výsledkově jsme na tom nebyli špatně. Nakonec jsme v cíli brali 2. místo ve dvoukolkách a vyhráli třídu ERT4. Byl to takový náš vrchol sezony. Jsem opravdu rád, že jsem si to mohl zkusit, ale příště start na této soutěži již neplánuji. Rozsáhlá práce s přestavbou, nákup šotolinových kol a různých doplňků, které po tomto, pro nás ojedinělém závodě, stejně většinou vyhodíme, je hodně nerentabilní. Proto další ojedinělý start na šotolině nyní neplánuji.“

Který závod vám vloni nejvíce vyšel a byl nějaký, kde jste se trápil?

„Asi nejvíc nám vloni vyšel závod ve slovinské Nové Gorici. Na startu se sešlo 21 aut ve třídě RC4, včetně pár velkých místních střelců. Celý závod jsme se dokázali držet kolem třetího, pátého místa. Změna nastala druhý den, kdy od rána hustě pršelo. Tolik vody na erzetě jsme s Ondrou ještě nezažili. Hned na první RZ jsme zajeli 5. čas absolutně a postupně se probojovali na první místo v naší kategorii, které jsme udrželi až do konce. Krásný pocit a k tomu jeden z nejhezčích závodů, který jsem jel. Naopak nejvíc jsem se trápil týden před Goricou na Rally Morava. Závod, který mohl rozhodnout celou rallysprint sérii. Stačilo nám dokončit na 4. místě, po třech vyhraných závodech v řadě se to mohlo zdát jako hračka. Jenže vidina možnosti rozhodnutí šampionátu a odjezd za čtyři dny do Slovinska mi dala na psychiku dost zabrat a prostě to nešlo. Začali jsme až 7. místem. Po odstoupení největšího rivala v boji o titul jsme se ještě trochu hecli a dokázali  se dostat na konečné 4. místo a zajistili jsme si tak v předstihu titul v Rallysprint sérii 2022.“ 

V úvodu jste vzpomínal dokončení všech soutěží, po této stránce musíte být spokojený…

„Podle mne to byl i klíč k loňským úspěchům. Dokázali jsme být celou sezonu 100% spolehliví s minimem krizových situací a velkých chyb. Hlavně díky tomu jsme dokázali zajet výsledky, jaké jsme zajeli, a také díky absenci škod na našem autě jsme mohli odjet celou sezonu.“ 

Vedle vlastního závodění jste soutěžního Peugeota i pronajímal, s jakými výsledky?

„Vedle vlastního soutěžení provozujeme ještě další auta. Od roku 2021 u nás jezdí Dominik Šulc s Oplem Adam Cup.  Moje 208 Rally4 se objevila na Šumavě s jiným jezdcem. Zapůjčil jsem ji Milanovi Poživilovi, na kterého nezbylo na daný závod u Brynda Racing volné auto. Spolupráce s Milanem byla, alespoň za mě, velmi dobrá. Vše probíhalo tak, jak bylo domluveno. Věřím, že k oboustranné spokojenosti.“

Jaké plány máte na letošní sezonu? 

„Plány na nadcházející sezonu už pomalu dostávají své tvary. Pro letošek se přesuneme zpět do českého mistráku, kde bychom rádi odjeli většinu závodů a zároveň bychom se rádi vrátili do Peugeot rally cupu. Když to vše dobře dopadne, vyrazíme i na pár zahraničních závodů ERT a pokusíme se obhájit vítězství. Pro letošní rok se mění pravidla ERT. Již nebudou jednotlivé zóny a nebude ani vypsaná kategorie 2WD. Vyhrát celkově však bude možné i s dvoukolkou. Do nové sezony vstoupíme již s novým Peugeotem 208 Rally4, který by měl k nám dorazit v průběhu března. Pokud by nestihl přijít na Valašku, budu doufat, že mi Dominik půjčí „Pedra“ (smích). A co se týká pronájmů, tak mé loňské auto pojede právě Dominik Šulc a Adama na sprintech Matěj Manderla. Je zde stále ještě prostor k dalším pronájmům, takže pokud by měl někdo zájem, stačí se ozvat.“

Vzkaz fanouškům a poděkování…

„Rallysport beru jako kolektivní sport a všechny úspěchy a neúspěchy jsou vždy výsledkem celého našeho týmu. A to je samozřejmě nejen jezdec samotný, ale kde bych byl bez svých kvalitních spolujezdců a mechaniků. Těch pracovních dnů a víkendů na dílně bylo opravdu dost a kluci mě nikdy v ničem nenechali samotného. Za to jsem jim moc vděčný a moc jim děkuji. Věřím, že mají z našich společně dosažených výsledků minimálně stejně velkou radost jako já. 

Celá naše závodní činnost by se nemohla odehrát bez našich partnerů, kteří za námi stojí již několik sezon a kteří mi pomáhají plnit mé závodní sny. Nesmím zapomenout na svého tátu, bez kterého bych rozhodně nebyl tam, kde jsem nyní. Doufám, že fanouškům jsme dokázali dostatečně poděkovat naším představením při závěrečném loňském závodě, Pražském rallysprintu, kde jsme je i nás s šéfmechanikem Víťou pobavili jízdou.“