Martin Černý „Letos to budou sporadické starty a životní krok“

Není jednodušší otázka na úvod - VAZ nebo BMW?

„Na těchto vozech je krásně vidět, kde byla vozidla na východě za železnou oponou a jak daleko byl v té době západ. I když je koncepce vozidel totožná, tak po technické stránce je to „nebe a dudy“. VAZ je dokonalé ruské kladivo, kdežto BMW je proti tomu nadčasová německá práce.“

Ty jsi šest let startoval s žigulíkem, jak na toto období vzpomínáš?

„Na toto období vzpomínám velmi kladně, protože žigulík bylo moje první pořádné závodní vozidlo. Za těch šest let jsem se díky němu mnohé naučil. Především to, že nejsou důležité dílčí výsledky a také, že závod končí cílovou rampou. Jelikož se žigulík podvozkem, brzdami a karoserií velmi podobá sériovému vozidlu, je velmi důležité skloubit jízdní styl a možnosti techniky. Vzhledem k tomu, že jsem do tohoto auta vstoupil jako úplný rallyový nováček, bylo potřeba se naučit i ostatní věci mimo točení volantem. Tady směřuji hlavně k napsaní dobrého rozpisu, najít společné souznění se spolujezdcem, v mém případě spolujezdkyní, a vše, co k soutěžím patří. A že je to hezká řada věcí (smích).”

Kde se zrodil plán pořídit si „em trojkového“ dravce?

„Možná to bude překvapení, ale v mojí hlavě (smích). Již delší dobu jsem přemýšlel, jaké by bylo vhodné vozidlo do „historiků" a po prozkoumání možností padla volba na M3. Výběr auta do kategorie historiků totiž není vůbec jednoduchý. Našel jsem spoustu vozidel, ale po prozkoumání homologací, přístupu k náhradním dílům a celkově k dostupnosti jsem zjistil, že jsou má vysněná vozidla absolutně nepoužitelná. Tím se žebříček možností rychle zúžil, takže volba byla jasná.“

Víceméně mi nahráváš ... po čem jsi pátral, co byl tvůj sen?

“Krásných aut, co dříve jezdila rally, je spousta. Nejreálnější pro mne byla Toyota celica turbo 4wd , kterou dokonce vlastním, ale nelze ji závodně provozovat. Dále jsou to Lancie, ať 037 nebo HF-Integrale, Audi Quattro nebo Ford RS 200. Prostě auta, po kterých touží každý. A myslím, že se mnou souhlasí každý fajnšmekr, že to je jeden krasavec pěknější než druhý.“ Pojďme od snění do reality, jakou má tvá „eM trojka“ sportovní minulost?

„Když jsem se pevně rozhodl pro BMW, začalo shánění najít tu správnou M3. Asi po roce hledání se naskytla možnost koupit „bavoráka“ od Daniho Solá ze Španělska, který s ním osobně jezdil domácí závody. Pro ty, kdo neví, tak Dani nastoupil do továrního týmu Fordu hned po Romanovi Krestovi. Již po první komunikaci mi bylo jasné, že si budeme muset udělat výlet do Katalánska. Tak se i stalo a po otevření Daniho garáže nás čekal šok. Tolik klenotů pohromadě jsem ještě neviděl! Samozřejmě, v popředí byla nachystaná nádherná M3, dále několik třídveřových Imprez WRC, Impreza 555, Porsche GT3 a spoustu dalších krasavců. V tu chvíli se mi vnukla myšlenka a vzápětí jsem i Danyho přemluvil, aby mne osobně v BMW M3 svezl. Byl to hodně blbý nápad (smích). Ujeli jsme sotva pět set metrů a já chtěl za jízdy vystupovat (smích). Tohle je ukázkový příklad, že žádný závodník není normální, a u toho, co jezdí „svět“, to platí minimálně trojnásobně. Jinak je Dany velmi sympatický a příjemný člověk. Obchod tedy proběhl úspěšně a s Danym jsem neustále v kontaktu a velice mne těší, že mne podporuje.“

Zajímá mne, jaké jsi měl první dojmy z BMW…

„Upřímně?! Má první věta zněla jasně: „já s tím nikam nejedu!!!“. Když mne vezl Dany ve Španělsku na jejich krásných cestách, tak to bylo super. Velký problém ale nastal v okamžiku, kdy jsme auto dovezli do Česka a projeli se po zdejších cestách. Po pár metrech na našich silnicích jsem zjistil, že je BMW úplně neovladatelné. Začali jsme proto zkoušet různá nastavení podvozku, ale k velkému úspěchu to nevedlo. Hledali jsme tedy někoho, kdo by nám s tím pomohl. Díky kamarádovi Lumíru Vyorálkovi jsme se dostali k nejlepšímu jezdci ve střední Evropě se zadním náhonem. Že nevíte, kdo to je? Schválně, zkuste tipnout. Není to nikdo jiný než Jožko Béreš. Jožko mi velmi pomohl s nastavením a zároveň nám ukázal, jak by měla vypadat jízda s tímto vozem. Jeho technické zručnosti, jezdecké zkušenosti, ladnost a nadhled při řízení vozidla jsou naprosto neuvěřitelné. V jeho podání to byl doslova koncert. Podvozkově jsme se tedy posunuli hodně daleko, ale problém byl v motoru, konkrétně v „krouťáku“.“

Vloni jsi stihl tři závody, z toho byly dva vítězné. Čekal jsi takový úspěch?

„Premiéru s novým vozem jsem si odbyl ve Fulneku. Tady jsem jel hlavně s cílem auto poznat a zkoušet, co si mohu dovolit. Výsledek byl vedlejší, ale na druhou stranu by byla ostuda s takovým vozem dojet v hloubi startovního pole. Proto jsme se museli snažit jet velmi svižně. Od začátku soutěže nám bylo jasné, že cesta za vítězstvím bude náročná, protože výkon a kroutící moment byl velmi malý. Nakonec i to málo stačilo k 1. místu v HA. Dalším startem ve sprintech byl závod ve Vsetíně. Valašský sprint byl pro nás zatím asi to nejlepší, co jsme mohli s BMW odjet, neboť auto fungovalo tak, jak jsme chtěli. Tady jsme si závod já i Aneta krásně užívali. Ostatně 12. místo v absolutním pořadí mluví za vše (smích).“

Ve výčtu startů chybí zlínská Barum rally, kde byla velká možnost porovnání, ale tady ses moc dlouho nesvezl…

„Barumka je pojmem nejenom pro soudobá auta, ale i pro posádky s historickými vozy. Startovní listina přináší kvalitní konkurenci a vloni tomu nebylo jinak. My jsme bohužel nastupovali do závodu s autem, které pořád nemělo správný výkon. I s tímto hendikepem jsme odjeli dvě rychlostní zkoušky, ale stopku nám vystavilo nefunkční dobíjení. Po Barumce nastal hlavní úkol - vyřešit výkon auta. Po dlouhém ladění a úpravách, při kterých jsme se nikam nedostali, jsme zjistili, že jediná možnost je jít za tím nejlepším ve svém oboru - Mats van den Brandtem. Díky jeho komponentům jsme problém docela rychle vyřešili a teď BMW jede jako správná „áčková eM trojka“.“ Spousta fanoušků tě marně vyhlížela na slušovickém zakončení při Mikuláš rally…

„V minulosti jsem na Mikuláš rally několikrát startoval. Postupem času jsem ale zjistil, že kvůli nevyzpytatelnému počasí a sportovní hodnotě je rozumnější se této akce účastnit jen jako divák a dát si v klidu párek a pivo (smích).“ Jak vypadají tvé plány na letošní rok?

„V letošním roce bych chtěl dotáhnout „bavoráka“ po technické stránce na úroveň nejlepších M3 v Evropě. Co se týče závodění, tak starty budou spíše sporadické. Letos mám naplánované spíše jiné aktivity a změny v soukromém životě.“ Tvá poslední odpověď, zní poněkud tajemně. Co plánuješ, že by chomout?!

“Tomu se říká trefa do (Č)černého… A v mém případě to platí hned dvojnásobně (smích).“