Provozovatelem serveru autoroad.cz je
mediální skupina INCORP a. s., IČ: 28356829
Dvorní jezdec německé automobilky Mercedes-Benz patří mezi ostrými souboji ostřílené závodníky, kteří se ve srovnání s mladší generací rozhodně neztratí.
Motto:Jméno Bernd Schneider patří nesporně se čtyřmi tituly šampiona do Síně slávy DTM.
Svoji závodní kariéru odstartoval Bernd v roce 1976 za volantem motokáry. Úspěchu dosáhl jak na domácích kolbištích, tak na mezinárodních, a to i netradičních. V roce 1983 získal například titul afrického šampiona. O rok později usedl do Formule Ford 1600 v německém mistrovství. Následně přes silnější F Ford 2000 získal v roce 1987 titul německého šampiona F3.
Spolu s německým týmem Zakspeed vstoupil v sezoně 1988 do světa Grand Prix. Zatímco v předcházejícím roce získala stáj své jediné dva mistrovské body v pětileté historii, Bernd Schneider, Piercarlo Ghinzani ani Aguri Suzuki na body s málo konkurenceschopnými šasi 881, 881B, 891 v následujících dvou letech nedosáhli. A to i přestože se na vývoji vozů podílel Gustav Brunner, pozdější technický ředitel týmů Minardi a Toyota. V roce 1989 startoval Bernd ještě dva závody za Arrows, poté ale Formuli 1 definitivně opustil.
Další dva roky spolupracoval s Porsche a Mercedesem, aby zakotvil v roce 1992 v německém šampionátu cestovních vozů DTM, kde získal celkově třetí místo se čtyřmi vítězstvími. V následující sezoně umístění zopakoval, ale sezona 1994 byla přes dvě vítězství na dlouhou dobu z pohledu výsledného umístění nejhorší. V poslední sezoně první etapy DTM, v roce 1995, však Bernd o to více zazářil a s jedenácti vítězstvími získal zaslouženě a zcela přesvědčivě svůj první titul šampiona DTM.
Mercedes si přirozeně Bernda nenechal odejít ke konkurenci a vsadil na jeho schopnosti po zániku DTM v seriálu ITC a FIA GT. Se sportovním prototypem Mercedesu závodil v roce 1999, aby nastoupil jako favorit do první sezony po znovuoživení série DTM.
Roky 2000 - 2003 patřily v DTM bezesporu právě Berndovi Schneiderovi, který získal tři tituly a jedenkrát byl vicemistrem. V roce 2004 sice skončil až šestý a bez vítězství, ale o rok později opět dokázal, že do starého železa rozhodně nepatří. Byl druhým nejúspěšnějším jezdcem Mercedesu po mladém Gary Paffettovi a porazil bývalé hvězdy Formule 1 Miku Häkkinena a Jeana Alesiho se stejnými vozy Mercedes.
Kariéra chronologicky:1976-83 motokáry 1984 německá F Ford 1600, 4. celkově 1985 německá F Ford 2000, 5. celkově 1986 německá F3, 3. celkově 1987 německá F3, šampion 1988 F1 Zakspeed1989 F1 Zakspeed 1990 Porsche Cup, 1. celkově 1991 IMSA, DTM 1992 DTM, 3. celkově, 4 vítězství 1993 DTM, 3. celkově, 3 vítězství1994 DTM, 10. celkově 2 vítězství 1995 DTM, šampion, 11 vítězství 1996 ITC, 2. celkově, 4 vítězství1997 FIA GT, šampion, 6 vítězství1998 FIA GT, 2. celkově, 5 vítězství1999 Sportovní prototypy 2000 DTM, šampion, 6 vítězství 2001 DTM, šampion, 3 vítězství 2002 DTM, 2. celkově, 2 vítězství 2003 DTM, šampion, 2 vítězství 2004 DTM, 6. celkově2005 DTM, 4. celkově, 1 vítězství
* Aktualizace 14. prosince 2005
Foto: dtm.de, Mercedes-Benz Motorsport, berndschneider.com; Marek Felt / eWRC.cz
Modely úspěšné automobilky Cupra prošly v nedávné době faceliftem, který se týká i pohledného kombíku Leon Sportstourer. Na první pohled by se mohlo zdát, že se jedná jen o lehké omlazení designu, jak to u faceliftů bývá zvykem, jenže to je omyl. Změněna byla jedna velice podstatná věc, která tento sportovní kombík posunula do vyšší ligy.
Extrémní výkon přes 1.000 kW byl na běžný provoz až příliš – alespoň podle Xiaomi, které svůj hypersedan SU7 Ultra softwarově omezilo. Po silné kritice uživatelů ale automobilka otočila a výkon hodlá znovu uvolnit. Informoval web Carnewschina.
Do naší recenze tento týden zavítala modernizovaná Toyota ProAce Verso v prodloužené verzi L2, která vychytala drobné nedostatky starší verze. Jedná se o víceúčelového parťáka, který je překvapivě komfortní. Početnější rodiny, které si nemohou dovolit Multivan či Mercedes-Benz třídy V, budou dost možná překvapeni, že se jedná o konkurenceschopného rivala.
S příchodem elekromobility jsme byli svědky vzniku hned několika opravdu rychlých aut na baterky, která na semaforu sice potrápila kde jaký supersport, ale při řízení chyběly emoce a ani v zatáčkách to mnohdy nebyla moc zábava. Rychlost zkrátka neznamená automaticky zábavu a proto vznikl Ioniq 5 N, který se rozhodl zbořit mýty o tom, že elektromobil nemůže být zábavný. Jak se to podařilo?
