Když se poprvé představila Kia Stinger, byla zjevením. Nikdo nečekal pohledný a výkonný sedan právě od této korejské značky. I přes to ale Stinger slaví úspěch a na právě probíhajícím autosalonu v New Yorku Kia představila novou limitovanou edici.
Kia Stinger na sebe upoutává pozornost již od té chvíle, kdy se poprvé ukázala na severoamerickém autosalonu v Detroitu. Během prvních jízdních testů se pak ukázalo, že kromě velice zdařilého designu dokáže nabídnout i dostatečný výkon a skvělé jízdní vlastnosti. Největší zájem je přitom o nejvyšší verzi GT s pohonem všech kol a motorem 3,3l V6 T-GDi o výkonu 370 koní.
To asi také vedlo Korejce k představení nové limitované edice Kia Stinger GTS. Ta si zachovává původní techniku verze GT, přináší však jednu zásadní změnu, drift mode. Verze Stingeru GTS s pohonem všech kol tak nabídne upravenou kontrolu trakce se třemi režimy: comfort, sport a drift. V prvním jmenovaném jde na zadní nápravu 60 % výkonu, ve druhém pak už 80 % a při zvolení módu pro drift jde na zadní nápravu 100 % výkonu. Nový systém navíc nabídne i senzor kontroly skluzu, detekci přetáčení a upravený systém kontroly stability. V drift módu navíc Stinger dokáže držet převod bez přeřazení.
Už na pohled se GTS liší od standardních verzí novým oranžovým lakem, který dostanou všechny vyrobené kusy a také novými karbonovými prvky karosérie. Menší změny použitých materiálů proběhly i v interiéru, například čalounění střechy je provedeno z materiálu nazvaného Chamude.
Limitovaná edice Kia Stinger GTS vznikne v pouhých 800 kusech, klienti si budou moci vybrat z verzí s pohonem zadní nápravy nebo všech kol. Levnější verzi s američtí klienti pořídí za 44 tisíc USD, za pohon všech kol si připlatí asi 2500 dolarů. O dostupnosti GTS na jiných trzích se zatím Kia nezmínila.
Tento oblíbený městský crossover prošel v loňském roce spolu se Scalou drobnou omlazovací kúrou. Dnes se zaměříme na Kamiq a to hned v nejvyšší výbavě Monte Carlo. Proti svým konkurentům boduje vnitřní prostorností, snadným ovládáním a také nízkou spotřebou. Vše má ovšem svou cenu, která v tomto případě není zrovna nízká. Otázka tedy zní, zda-li není lepší volbou Scala, která je ve stejné výbavě a motorizaci levnější.
Zvýšené kombíky jsou fantastickým příkladem toho, jak jsou vlastně všechna SUV zbytečná a právě proto je mám tak rád. Dnes testované Volvo nabídne kvalitnější materiály uvnitř, než minule testovaný Mercedes GLE, světlá výška je vyšší než u Kodiaqu a výbavou dokáže konkurovat luxusním německým limuzínám. To vše za podobnou cenu ekvivalentně ojetého trojkového Superbu Scout, který je o úroveň níž. Má to vůbec nějaký háček?