Češi jezdí špatně? EU to nevyhovuje, ministerstvo je všechny přeškolí

Před dvanácti lety začal v Česku platit zákon, který nařizuje řidičům řadit se v kolonách do tak, aby mezi nimi vznikla průjezdná ulička pro hasiče, záchranáře nebo policii, kteří například spěchají k nehodě. Mnoho lidí ale neví, že tato povinnost je nařízena zákonem, netuší dokonce, jak uličku správně tvořit.

V případě kolony na dvouproudé silnici se auta řadí ke kraji vozovky na té straně, po které zrovna jedou. Mezi nimi uprostřed tak vznikne průjezdný pruh, který by měl být široký alespoň tři metry.

V případě tří a víceproudé silnice či dálnice ale nastává problém. Správně by se měla auta vpravo řadí co nejblíže k pravé krajnici, zatímco auta ve středu a vlevo musí zajet k levému okraji vozovky. Takto to je sice dobře podle českých zákonů, ale nikde jinde to tak nefunguje.

Důvod k tomuto řazení je jednoduchý. Řidiči by tímto měli umožnit sjezd záchranných složek z dálnice na některém z výjezdů, tím, že pojedou více u pravého okraje, mají teoreticky šanci vyhnout se nemožnost sjezd použít. V jiných zemích Evropy se ale ulička tvoří blíže k levému okraji silnice.

Proč to nemá Česká republika stejně hned od začátku? Nebylo se kým inspirovat. Česko bylo jednou z prvních zemí, které s tímto zákonem přišlo, a namísto toho, aby se okolní země přizpůsobili, systém uličky otočili. A tak se musí Češi přizpůsobit jim.

Jak jezdí Evropa?

V Rakousku platí povinnost vytvářet záchrannou uličku mezi levým a ostatními pruhy vpravo ještě před příjezdem vozidel záchranné služby ke stojící nebo pomalu jedoucí koloně. Za nedodržování této povinnosti pak hrozí vysoké pokuty, přesahující i 2000 euro.

Zákon silničním provozu § 41 odstavec 8 přímo říká: Pokud hustota provozu na dálnici a rychlostní silnici o dvou jízdních pruzích v jednom směru jízdy vyvolá vznik kolony stojících vozidel, jsou řidiči souběžně jedoucích vozidel povinni před zastavením vozidla vytvořit mezi sebou jeden průjezdný jízdní pruh široký nejméně 3,0 m pro průjezd vozidel s právem přednostní jízdy; je-li v jednom směru jízdy tři a více jízdních pruhů, sníží vzájemný boční odstup řidiči vozidel v levém a středním jízdním pruhu nebo středních jízdních pruzích. Řidiči jedoucí v krajních jízdních pruzích v jednom směru jízdy mohou při vytváření průjezdného jízdního pruhu vjet na krajnici nebo na střední dělící pás.

V Německu, Švýcarsku, ale i třeba Slovinsku a dalších zemích platí podobná pravidla jako v Rakousku, tedy v případě dvouproudé silnice se záchranná ulička o šíři 3 metrů vytváří uprostřed, v případě tří a více-proudé silnice pak mezi levým a ostatními pruhy vpravo.

Pouze v Německu je nezbytné, pro vytvoření záchranného pruhu, zastavení vozidla. Je tedy důležité dodržovat bezpečnou vzdálenost. Ve Francii a Španělsku ale také platí podobný princip jako v Rakousku, ovšem zákon stanovuje, že záchranná ulička se vytváří pro "záchranná a další vozidla".

Čechy čeká přeučení

Skupina odborníků z ministerstva dopravy, BESIPu a dopravní policie proto připravila a poslala do Sněmovny pozměňovací návrh zákona, který má umístění uličky upravit a přizpůsobit okolním zemím. Obdobná úprava se chystá i na Slovensku.

Pokud návrh projde, nová pravidla by mohla začít platit na podzim. Ministerstvo dopravy i BESIP počítají s následnou kampaní, která vyškolí všechny řidiče v Česku a na nový systém uličky je přeučí.

I ten má ostatně své výhody, především v otázce bezpečnosti. Pokud se vytvoří delší kolona a lidé vystupují z aut, mohou díky novému systému řazení stát za svodidly vpravo. Tím se vystavují nižšímu riziku srážky s projíždějícími automobily.

Je také důležité připomenout, že povinnost vytvořit záchrannou uličku platí už v momentě, kdy vůz s právem přednosti v jízdě dojíždí ke stojící koloně. V případě popojíždějící kolony je to pak doporučeno.