Dnešní sportovní automobily mají nejrůznější elektronické berličky. Mezi ty méně pochopitelné se řadí takzvaný driftovací režim. Ve zkratce se jedná o pomocníka, který za řidiče odvede většinu práce ve chvíli, kdy chce mít efektní průjezd zatáčkou dveřmi napřed. Audi se ale rozhodlo vystavit driftovacímu režimu stopku.
Má ho Focus RS, nabízí ho některé Mercedesy-AMG a objevuje se dokonce i ve Ferrari. Speciální driftovací režim nemá za úkol udělat z vás lepšího řidiče, ale pouze většího frajera. Tam, kde u starších automobilů musíte pečlivě pilovat přidávání plynu, brzdění nebo točení volantem, stačí dnes prostě zmáčknout tlačítko, korigovat volant a stát na plynovém pedálu. Elektronika udělá „drift“ za vás. Audi se ale toto směřování vůbec nelíbí.
V rozhovoru pro australský Motoring to prozradil vedoucí vývoje Stephan Reil. „Nemám ho rád (driftovací režim). Nevidím pro něj důvod. Nevidíme smysl v tom, jen sedět a pálit zadní pneumatiky. Není to rychlé,“ uvedl. Reil zároveň dodal, že specifický režim pro snadné driftování tak nedostane žádný sportovní model Audi.
„Můžete si zadriftovat sami. Stačí podržet tři sekundy tlačítko ESP a ono se vypne. Pak už nebude elektronika do řízení vůbec zasahovat, i kdyby auto bylo naprosto mimo vaši kontrolu. To je to, co jste po něm požadoval,“ řekl Reil. Vzhledem k tomu, že automobilky použití této elektronické berličky obhajují především z bezpečnostních důvodů, je tento pohled velice zajímavý. Jednoho by také mohlo napadnout, že jde o další z pomalých kroků k autonomnímu řízení, protože i tehdy se budou chtít lidé uvnitř auta jízdou bavit. Jestli dojde ještě k masovějšímu rozšíření efektních průjezdů dveřmi napřed díky elektronice ukáže až čas. My doufáme, že opět zvítězí řidičské schopnosti.
Zvýšené kombíky jsou fantastickým příkladem toho, jak jsou vlastně všechna SUV zbytečná a právě proto je mám tak rád. Dnes testované Volvo nabídne kvalitnější materiály uvnitř, než minule testovaný Mercedes GLE, světlá výška je vyšší než u Kodiaqu a výbavou dokáže konkurovat luxusním německým limuzínám. To vše za podobnou cenu ekvivalentně ojetého trojkového Superbu Scout, který je o úroveň níž. Má to vůbec nějaký háček?
Prémiová SUV jsou u nás velice oblíbená a na silnicích jich vídáme opravdu mnoho. Pořizovací ceny ovšem běžně atakují hranici 3 milionů korun, což není úplně málo. Není tak divu, že se lidé rozhlíží i na trhu ojetých automobilů, kde jsou ceny podstatně příznivější. Jak jezdí tento bílý kousek z roku 2020?