Provozovatelem serveru autoroad.cz je
INCORP MEDIA GROUP s.r.o., IČ: 118 23 054
Za 68 let vyrobila továrna v Solihullu více než dva miliony Land Roverů Defender a Series I, II a III. Evropské emisní i bezpečnostní normy jsou bohužel neúprosné a nemilosrdně „kosí“ i legendární off-roady. Včera tak z britské továrny vyjel poslední Defender.
Land Rover u příležitosti konce výroby sezval do Solihullu 700 současných i bývalých zaměstnanců, kteří se na výrobě nezničitelného off-roadu podíleli. Kromě vzpomínání navíc dostali tito lidé možnost řídit 25 důležitých milníků v historii Defenderu a ještě předním Series I, II a III. Mezi nimi nechyběl předprodukční prototyp úplně první generace se jménem Huey a naopak úplně poslední vyrobený Defender 90 Heritage Soft Top.
Ten se stane součástí historické kolekce Jaguar Land Roveru, při jeho výrobě byl navíc použit originální hák pro uchycení plachty, který byl pro modely s plátěnou střechou používán od roku 1948. S každým koncem však něco začíná, Land Rover tak při ukončení výroby představil program Heritage Restoration. Ten bude stávající výrobní prostory v Solihullu využívat na renovací modelů Series, na vše přitom budou dozorovat zkušení inženýři i někteří zaměstnanci, kteří se na výrobě nejen Defenderů podíleli.
Vůbec první terénní Land Rover se pod označením Series I objevil na amsterdamském autosalonu v roce 1948, kdy byla Británie stále ještě zdecimovaná druhou světovou válkou. To se projevovalo především v nedostatku oceli na průmyslovou výrobu a zároveň nadbytkem výrobních kapacit. Řešení přinesl model, inspirovaný bratry Spencerem a Mauricem Wilksovými. Ti přišli s nápadem, využívat Land Rover jako hospodářské a zemědělské vozidlo. A asi ani oni sami netušili, že se z terénního vozu s ocelovým rámem a hliníkovou karosérii stane legenda.
Series II se poprvé ukázala v roce 1958 a pod její kapotou se objevil také vznětový motor. Ten mimochodem vydržel ve výrobě až do poloviny osmdesátých let. Osmnáct let po začátku výroby dosáhla řada Series na půl milionu prodaných automobilů, zájem navíc neupadal. Vrchol výroby přišel v roce 1971, kdy továrna v Solihullu vyprodukovala 56 tisíc automobilů. Do výroby v tu chvíli nastupovala Series III, jejíž vzhled už v mnohém připomínal dnešní Defender. Toto označení se poprvé objevilo v roce 1990 a na zasloužený odpočinek se odebralo až 29. ledna 2016. Na závěr si dovolím ještě jedno porovnání - vůbec první kus Series I se v roce 1948 prodal za 450 liber, dvoumiliontý Defender z loňského roku už stál 400 tisíc liber.
Na lyžování do Alp jezdí kde kdo. My jsme si pro zimní dovolenou vybrali český rodinný ideál v podobě nové Škody Kodiaq. Jeli jsme ve 4 lidech do přibližně 400 km vzdáleného Rakouska. Bohužel sněhu příliš nebylo, takže jsme neměli prostor otestovat pohon všech kol. S jakou spotřebou to plně naložený Kodiaq zvládl?
Na začátku roku 2024 dorazila na trh zcela nová, v pořadí už druhá generace tohoto modelu. Proměnou neprošel jen vzhled karoserie, ale také interiér, přičemž úpravy se dotkly i techniky – konkrétně podvozku a nabídky motorizací. V této recenzi se podíváme na to, zda nová generace skutečně představuje posun oproti svému předchůdci, který už má něco za sebou. Zároveň se zaměříme i na otázku, jak si v přímém srovnání stojí Kodiaq vůči Superbu.
Věděli jste, že čtyřkovou Octavii můžete mít s dvoulitrovým benzínovým motorem o výkonu 150 kW a pohonem 4x4? Že ne? Buďte v klidu, v nabídce je tato motorizace poměrně čerstvě, ale dnes ji pořádně proklepneme. Pokud chcete do Octavie kultivovaný benzínový motor a zároveň příjemnou dynamiku, měli byste tento agregát zvážit. Dvoulitr 2,0 TDI o výkonu 110 kW je „traktoroidní“ motor s tupou reakcí na plyn a vedle patnáctistovky 1,5 TSI o stejném výkonu příliš nedává smysl – rozdíl cca jednoho litru ve spotřebě je zanedbatelný. Dnes testovaný benzínový dvoulitr povznesl Octavii na zcela novou úroveň, co ale spotřeba a cena?
Tento oblíbený městský crossover prošel v loňském roce spolu se Scalou drobnou omlazovací kúrou. Dnes se zaměříme na Kamiq a to hned v nejvyšší výbavě Monte Carlo. Proti svým konkurentům boduje vnitřní prostorností, snadným ovládáním a také nízkou spotřebou. Vše má ovšem svou cenu, která v tomto případě není zrovna nízká. Otázka tedy zní, zda-li není lepší volbou Scala, která je ve stejné výbavě a motorizaci levnější.
