Big Wind: Sovětský tank s motory ze stíhaček fungoval v podmínkách, kam žádný jiný stroj nemohl

Během operace Pouštní bouře, která měla za cíl vyhnat irácké jednotky z Kuvajtu, nasadila koalice vedená USA obrovské množství lidí i moderní techniky, proti které neměla irácká armáda šanci. Po rozsáhlém bombardování přišel 24. února 1991 pozemní útok a již 28. února byl Kuvajt považován za osvobozený a operace Pouštní bouře byla ukončena.

Nastal však nový problém, jimiž byly desítky hořících ropných vrtů, které irácká armáda během svého ústupu zapalovala. Ropa, která byla pro Saddáma Husajna jedním z důvodů k invazi, se tak stala novým problémem, který bylo potřeba řešit. Hašení ropných vrtů je však namáhavá a hlavně dost nebezpečná práce, která kromě zkušeností vyžaduje i speciální techniku.

A právě tady se dokonale uplatnil maďarský stroj přezdívaný "Big Wind," v překladu "Velký vítr." Jednalo se vlastně o recyklovaný druhoválečný sovětský tank T-34, který však místo tradiční bojové věže dostal dvojici proudových motorů ze stíhačky MiG-21.

Každý motor disponoval tahem 38,25 kN, díky čemuž mohla stíhačka bez problému dosahovat až dvojnásobné rychlosti zvuku - její maximální rychlost činila až 2 125 km/h. Na korbě tanku však motory sloužily poněkud neobvyklým způsobem.

Na každým z dvojice proudových motorů byla trojice hasičských hadic, kterými před motory proudilo přes 30 283 litrů vody za minutu. Když se motory zapnuly, bylo možné vyslat oblak vodní mlhy proti požáru rychlostí až 1239 km/h, jak uvádí web Mpora.com.

V podstatě se jednalo o extrémně výkonné vodní dělo, které dokonale chránilo posádku a současně umožňovalo dopravit obrovské množství vody přímo do proti požáru. Pokud byste před dvojici proudových motorů zaparkovali například rodinný vůz, nejprve by mu tlak vytloukl okna a pomlátil karoserii, až pak by vůz odletěl.

Pro hasiče a odborníky na krocení požárů ropných vrtů byl Big Wind vítaným společníkem, který přinášel nové možnosti v boji s nezkrotnými plameny. S těmi hasiči nakonec bojovali 9 měsíců, během kterých se snažili nejen o záchranu cenného zdroje, ale také o minimalizaci hrůzných následků pro životní prostředí. Hořící ropa totiž soustavně otravovala vzduch a unikající ropa ničila přírodu v širokém okolí.

Pokud vás toto téma zajímá, rozhodně doporučujeme dokument Fires of Kuwait z roku 1992, který má sice jen 35 minut, přesto obsahuje záběry z nasazení Big Windu i ukázky dalších technik, které byly při hašení a uzavírání vrtů používány.