Devadesátá léta byla divoká nejen ve světě mezinárodní politiky, ale i automobilového designu. V té době vznikla řada skvostných ale i naprosto šílených projektů a konceptů, nad kterými zůstává dodnes rozum stát. Jedním z nich je i Italdesign Columbus, který byl po vzoru svého jmenovce stvořen k velkolepým výpravám. Uvnitř nabízel komfortní sezení pro sedmičlennou posádku a pod kapotou motor BMW V12 s pohonem 4x4.
Společnost Italdesign představila netradiční sedmimístné MPV s názvem Columbus v roce 1992 jakožto poctu slavnému mořeplavci a objeviteli Krištofu Kolumbovi a to při příležitosti 500 let od jeho "objevení Ameriky" roku 1492. Pokud jste při hodinách dějepisu dávali pozor, pak jistě dobře víte, že objevitel USA byl někdo jiný a někdy jindy, ovšem to dnes rozebírat nebudeme.
Nás však nyní zajímá model, který měl vzdávat slavnému mořeplavci poctu nejen svým jménem, ale i svou koncepcí. Columbus je sice technicky vzato minivanem, ovšem naprosto jiným, než na jaké jsou lidi zvyklí. Pod svými neobvyklými tvary totiž ukrýval prostor pro sedmičlennou posádku a hlavně dvanáctiválcový vidlicový motor od BMW, který poháněl všechna kola.
Atmosferický 5.0 litrový motor o výkonu cca 300 koní, který dokázal bláznivý koncept rozpohybovat k rychlosti okolo 210 km/h, nebyl umístěn pod kapotou, ale pod sedačkou řidiče. Ta byla stejně jako u McLarenu F1 umístěna uprostřed a navíc výš, než sedačky ostatních pasažérů. Pro lepší výhled a hlavně více prostoru nad hlavou pak vznikla ona zvláštní bublina nad sedačkou řidiče a dvou spolujezdců za ním.
Za řidičem byla umístěno šest komfortních sedadel, která díky rozvoru 3820 mm nabízela nebývalý prostor. Každé sedadlo mělo i svou malou obrazovku, která byla připojena k přehrávači VHS kazet. Interiér se však dal upravit podle potřeby - maximálně mohlo být přepravováno až 9 osob (včetně řidiče), eventuálně mohl být prostor vyklizen pro přepravu nákladu.
Svou konstrukcí se však tohle MPV hodilo spíš k luxusnímu cestování na dlouhé vzdálenosti a při vysokých rychlostech. Ostatně nejspíš i proto si podle webu Motor1 vysloužilo přezdívku „plachetnice pro silnice." Váhu stroje sice neznáme, karoserie však byla podle informací vyrobena z karbonu.
Vnitřnímu prostoru přidával na luxusu i bohatý přísun denního světla, který byl zajištěn nejen velkými bočními okny, ale i prosklenou a částečně otevíratelnou střechou. Sedadla byla kožená, bohatě čalouněná a podle potřeby i otočná. Zkrátka dokonalé místo pro sjednávání stamilionových kontraktů po cestě.
Tento oblíbený městský crossover prošel v loňském roce spolu se Scalou drobnou omlazovací kúrou. Dnes se zaměříme na Kamiq a to hned v nejvyšší výbavě Monte Carlo. Proti svým konkurentům boduje vnitřní prostorností, snadným ovládáním a také nízkou spotřebou. Vše má ovšem svou cenu, která v tomto případě není zrovna nízká. Otázka tedy zní, zda-li není lepší volbou Scala, která je ve stejné výbavě a motorizaci levnější.
Zvýšené kombíky jsou fantastickým příkladem toho, jak jsou vlastně všechna SUV zbytečná a právě proto je mám tak rád. Dnes testované Volvo nabídne kvalitnější materiály uvnitř, než minule testovaný Mercedes GLE, světlá výška je vyšší než u Kodiaqu a výbavou dokáže konkurovat luxusním německým limuzínám. To vše za podobnou cenu ekvivalentně ojetého trojkového Superbu Scout, který je o úroveň níž. Má to vůbec nějaký háček?