Volkswagen Beetle je zřejmě jedním z nejznámějších a nejikoničtějších automobilů světa, jeho historie však rozhodně nebyla jednoduchá. Začátek vývoje se datoval ještě do let předválečných, výroba jako taková pak měla být zahájena v roce 1939. Během následujících let se však vyrobilo v nové továrně KdF ve Wolfsburu jen několik málo strojů, než byla produkce továrny zaměřena na válečnou výrobu.
A ačkoliv měl být Brouk lidovým vozem, prakticky žádný z prvních vyrobených modelů se k běžnému lidu nedostal. Místo toho byly tyto vozy předělovány prominentům nacistického režimu, mezi kterými byl i známý hudební skladatel Paul Lincke.
Ten se roku 1943 přestěhoval do Mariánských Lázní, kde žil až do konce války. Po jejím skončení však byl stejně jako většina Němců v tehdejších Sudetech odsunut do Německa, zatímco jeho vůz měl být zabaven a svěřen Zdeňku Krásnému, státnímu zdravotnickému úředníku, jak uvádí web Jalopnik. Poté měl vůz setrvat v majetku jeho rodiny.
Co všechno se s vozem událo během následujících let nechme stranou a přesuňme se do roku 1997, kdy si Ondřej Brom plní sen o koupi starého Beetlu. Prvního Brouka si pan Brom koupil již v roce 1988 a poté strávil několik let jeho rekonstrukcí. Od té doby vlastnil několik dalších Brouků, ale jeho snem vždy bylo sehnat co nejstaršího, ideálně z válečných let.
Ten sen si splnil právě v roce 1997, ovšem ani on tou dobou ještě netušil, jaký poklad vlastně našel. Dlouhou dobu žil s myšlenkou, že vůz byl vyroben v roce 1943, ovšem pravda byla trochu jiná. Když se na mezinárodním srazu v Německu setkal s Jackem Krajewskim, padla poprvé úvaha, že vůz by mohl být jedním z z mála vyrobených v roce 1941, nanejvýš v roce 1942.
Začalo tedy pátrání po sériovém čísle karoserie, které se nakonec podařilo najít na kapotě. Vůz nesl číslo 20, přičemž KdF s označením 1-19 jsou považovány za ztracené. Nalezený Brouk se tak stal nejstarším produkčním kusem, jaký se podařilo najít.
Tento objev byl samozřejmě úchvatný, ale současně sebou přinášel dost velké problémy. Všechny nákresy a návrhy z té doby totiž byly ztraceny a technika před-produkčních prototypů a poválečných kusů se lišila. Bylo tedy potřeba zahájit extrémně náročný a zdlouhavý proces renovace, na kterém se podílela řada odborníků i sběratelů, díky kterým se vůz podařilo dostat téměř do identického stavu, v jakém vyjel roku 1941 z továrny.
Proces to byl velice zdlouhavý a kromě jiného přinesl i obrovské množství zajímavých technických i historických materiálů. Ty ale nepřišly vniveč, neboť se staly součástí knihy KdF Typ 60L 1941, která mapuje příběh vozu od jeho historie, přes rekonstrukci až po současnost.
Knihu s 350 stránkami zajímavého materiálu a 250 profesionálními fotografiemi, která je psána česky i anglicky, je možné objednat například přes crowdfundingový web Kickstarter.com. Kromě toho lze na webu najít i další předměty spojené s nejstarším produkčním broukem, jako jsou pohledy, kalendáře, poznámkové sešity, atd.
Historie vozu je tedy skutečně působivá a my se skláníme před precizností, s jakou byla renovace provedena. Nad renovací se sešla skupina odborníků a nadšenců, kteří mu věnovali velké množství času a nepochybujeme ani o finanční náročnosti projektu. Vždy je ale skvělé vidět, když historie ožívá podobným způsobem.