Když 16. října 1973 vypukla první ropná krize, někdy také označovaná jako první ropný šok, znamenalo to obrovskou ránu pro světovou ekonomiku, která od konce války dosud jen rostla. Většina z nás má ropnou krizi spojenou hlavně s obrázky nekonečných kolon amerických automobilů u zavřených čerpacích stanic a konce jedné éry amerického motorismu, který nehleděl na spotřebu, ale řešil jen výkon a styl. Jak ale krize dopadla na Evropu? Skvěle to demonstrují dobové fotky z Nizozemí.
Ropný šok poznamenal světovou ekonomiku nevídaným způsobem. Ropa byla do té doby považována za samozřejmost, s vytvářením strategických rezerv se nikdo neobtěžoval a tak náhlé prudké zdražení a embargo uvalené státy OPEC na USA, Japonsko a další státy, které během Jomkipurské války podporovaly Izrael, znamenalo pořádné potíže. Ekonomika se zbrzdila, firmy krachovaly a lidé neměli co nalít do nádrže.
V zámoří měli lidé k dispozici stále alespoň americkou ropu, jejíž cena sice byla vyšší, ale dříve nebo později se na čerpacích stanicích dočkali. Do nádrže si sice nalili jen omezené množství a sáhli hlouběji do kapsy, stále však měli čím jezdit. Ve svobodné západní Evropě se však situace vyvíjela poněkud dramatičtěji, neboť některé vlády dokonce zakázaly jízdu autem během některých dnů v týdnu.
Například Nizozemí zavedlo v listopadu 1973 tzv. "Car-Free Sunday," tedy neděli bez aut, během které museli lidé nechat okolo tří milionů svých soukromých automobilů zaparkovaných doma. Služby veřejné dopravy jako autobusy naštěstí zůstaly funkční, někteří lidé však sáhli po bicyklech a jiní dokonce osedlali koně.
Díky fotografiím z Nizozemského národního archivu tak máme k dispozici řadu fotek, na kterých můžeme vidět koňský povoz na dálnici, nebo jeden z mnoha pikniků, které se na prázdných dálnicích konaly. Pro děti se pak dálnice proměnily v dokonalý prostor k závodění na kolech.
Na dodržování nařízení dohlíželi policisté, kteří zastavovali každého, kdo neměl na silnicích co dělat. Toto období však trvalo jen do ledna následujícího roku, kdy vláda nařízení opět zrušila. Lidé v Nizozemí si však poprvé od druhé světové války uvědomili svou závislost na ropě a osobních automobilech.
Podle mnohých, včetně webu Bicycle Dutch,se právě v tomto období ukázala cyklistika jako jedna z nejlepších možností každodenní přepravy bez nutnosti být závislý na jiných způsobech přepravy, které ale bez ropy jednoduše nefungují. Lidé si navíc mohli po desetiletích rozvoje poprvé prohlédnout města opět bez aut.
Řešení ropné krize však mělo více podob a řešení. Například v Německu došlo ke snižování maximální povolené rychlosti na dálnicích a v některých zemích se dokonce objevily automobily tažené koňmi. Upřímně by nás zajímalo, jak by například na tento výjev, nejspíše z Itálie, reagovali nizozemští policisté během jejich tzv. Car-Free Sunday.
Od prvního ropného šoku následovalo ještě několik významných událostí, během kterých se cena ropy vyšplhala závratně vysoko. V roce 1979 to byl druhý ropný šok, roku 1990 válka v Zálivu, roku 2005 cena strmě stoupala údajně v důsledku hurikánu Katrina a v roce 2008 se na cenách ropy podepsala celosvětová krize.
V roce 2014 došlo poněkud překvapivě k výraznému poklesu ceny ropy, nic to ale nemění na tom, že dříve nebo později nás další ropný šok čeká znovu. Každý den se totiž na světě spotřebuje okolo 100 milionů barelů denně a spotřeba stále roste. Počet nových nalezišť přitom neustále klesá.
Předvídat budoucnost těžby ropy, kdy dosáhne vrcholu a kdy přijde další ropný šok se pokoušelo již mnoho institucí, o pravosti jejich tvrzení však rozhodne nejspíš až čas.
Tento týden se podíváme na zoubek zánovní Toyotě ProAce. Jedná se o 7 místnou dodávku v nejvyšší výbavě, která je levnější alternativou k Multivanu či Mercedesu třídy V. Mimo bohatou výbavu nabízí také solidní dynamiku i spotřebu a pořádnou porci praktičnosti. Má smysl sáhnout po starší verzi s nízkým nájezdem nebo se vyplatí připlatit si za zcela nové auto?
Společnost Tesla je podle nově podaných regulačních dokumentů v Číně připravena uvést na trh novou verzi svého Modelu 3. Neoficiálně označovaný jako Model 3+ má elektromobil nabídnout rekordní dojezd až 800 kilometrů podle čínského cyklu CLTC, což by z něj učinilo nejdéle jedoucí vůz značky Tesla. Tento údaj výrazně překonává dosavadní verzi Modelu 3 Long Range AWD, která v Číně dosahuje maximálního dojezdu 713 km.
Plug-in hybridy jsou zajímavým kompromisem mezi elektromobily a spalovacími vozy – z obou světů si berou to dobré. Model DS 7 jsme již testovali a to jak v nejvýkonnější verzi s 360 koňmi, tak opak v podobě naftového provedení v základní výbavě Pallas. Do dnešní recenze dorazila akční zvýhodněná verze Edition France se středně silným plug-in hybridním pohonem. Vyplatí se příplatek 400 tisíc za svižný plug-in hybrid proti naftovému základu?
Trh s novými automobily prošel za poslední roky poměrně turbulentním obdobím. Mizí mnoho tradičních modelů, řeší se emise a pozornost se soustředí na vozy typu SUV či elektromobily. Negativem je všeobecný nárůst cen nových aut a proto je skvělá zpráva, že zde existuje velké množství lehce ojetých automobilů, které jsou často o více, než třetinu levnější a nabízí mnoho prostoru za přijatelnou cenu. Přesně to je případ tohoto šikovně postaveného Mercedesu.
Každé vozidlo, se kterým vyrážíte na pozemní komunikace, musí mít sjednané alespoň nějaké pojištění. To se označuje jako povinné ručení a je klíčovou součástí odpovědného provozování motorového vozidla. Jeho sjednání je nejen zákonnou povinností, ale také ochranou před finančními následky potenciálních škod, proto si ho nezapomeňte sjednat a vybrat si nejen to nejvýhodnější, ale i nejlepší. Jak na to?
Jako žena motoristického novináře jsem si na místě spolujezdce vyslechla už nespočet monologů svého muže, když si nahlas komentoval výhody nebo naopak nedostatky jednotlivých vozů. Takový pohled na auto já bohužel nemám, takže nedokážu říct, kolik má pod kapotou koní nebo o jaký typ hybridu se jedná, ale mám mnoho svých postřehů, které jsem za dobu používání této krásné DS3 vypozorovala. Bude to tedy poněkud netradiční recenze.