Auta tažená koňmi a pikniky na dálnicích? První ropná krize dopadla na Evropu tvrdě

Ropný šok poznamenal světovou ekonomiku nevídaným způsobem. Ropa byla do té doby považována za samozřejmost, s vytvářením strategických rezerv se nikdo neobtěžoval a tak náhlé prudké zdražení a embargo uvalené státy OPEC na USA, Japonsko a další státy, které během Jomkipurské války podporovaly Izrael, znamenalo pořádné potíže. Ekonomika se zbrzdila, firmy krachovaly a lidé neměli co nalít do nádrže.

V zámoří měli lidé k dispozici stále alespoň americkou ropu, jejíž cena sice byla vyšší, ale dříve nebo později se na čerpacích stanicích dočkali. Do nádrže si sice nalili jen omezené množství a sáhli hlouběji do kapsy, stále však měli čím jezdit. Ve svobodné západní Evropě se však situace vyvíjela poněkud dramatičtěji, neboť některé vlády dokonce zakázaly jízdu autem během některých dnů v týdnu.

Například Nizozemí zavedlo v listopadu 1973 tzv. "Car-Free Sunday," tedy neděli bez aut, během které museli lidé nechat okolo tří milionů svých soukromých automobilů zaparkovaných doma. Služby veřejné dopravy jako autobusy naštěstí zůstaly funkční, někteří lidé však sáhli po bicyklech a jiní dokonce osedlali koně.

Díky fotografiím z Nizozemského národního archivu tak máme k dispozici řadu fotek, na kterých můžeme vidět koňský povoz na dálnici, nebo jeden z mnoha pikniků, které se na prázdných dálnicích konaly. Pro děti se pak dálnice proměnily v dokonalý prostor k závodění na kolech.

Na dodržování nařízení dohlíželi policisté, kteří zastavovali každého, kdo neměl na silnicích co dělat. Toto období však trvalo jen do ledna následujícího roku, kdy vláda nařízení opět zrušila. Lidé v Nizozemí si však poprvé od druhé světové války uvědomili svou závislost na ropě a osobních automobilech.

Podle mnohých, včetně webu Bicycle Dutch,se právě v tomto období ukázala cyklistika jako jedna z nejlepších možností každodenní přepravy bez nutnosti být závislý na jiných způsobech přepravy, které ale bez ropy jednoduše nefungují. Lidé si navíc mohli po desetiletích rozvoje poprvé prohlédnout města opět bez aut.

Řešení ropné krize však mělo více podob a řešení. Například v Německu došlo ke snižování maximální povolené rychlosti na dálnicích a v některých zemích se dokonce objevily automobily tažené koňmi. Upřímně by nás zajímalo, jak by například na tento výjev, nejspíše z Itálie, reagovali  nizozemští policisté během jejich tzv. Car-Free Sunday.

Od prvního ropného šoku následovalo ještě několik významných událostí, během kterých se cena ropy vyšplhala závratně vysoko. V roce 1979 to byl druhý ropný šok, roku 1990 válka v Zálivu, roku 2005 cena strmě stoupala údajně v důsledku hurikánu Katrina a v roce 2008 se na cenách ropy podepsala celosvětová krize.

V roce 2014 došlo poněkud překvapivě k výraznému poklesu ceny ropy, nic to ale nemění na tom, že dříve nebo později nás další ropný šok čeká znovu. Každý den se totiž na světě spotřebuje okolo 100 milionů barelů denně a spotřeba stále roste. Počet nových nalezišť přitom neustále klesá.

Předvídat budoucnost těžby ropy, kdy dosáhne vrcholu a kdy přijde další ropný šok se pokoušelo již mnoho institucí, o pravosti jejich tvrzení však rozhodne nejspíš až čas.