Legenda amerických filmů: Kde se vzaly a kam zmizely vozy Pontiac?

Pontiac je jednou z mnoha amerických značek, která na náš trh nikdy nezavítala a v nejbližších letech se na tom nic nezmění. Automobilka, která si vybudovala slávu díky svým sportovním modelům, totiž v roce 2010 ukončila výrobu a ještě v říjnu stejného roku i doprodeje vyrobených modelů. Její mateřská firma General Motors, která kromě toho vládla i automobilkám Chevrlet, Buick nebo Cadillac, ji totiž uzavřela kvůli finančním potížím, které Pontiac dlouhodobě trápily.

Jak ovšem vypadala historie slavné automobilky, jejíž kořeny sahají až do 19. století? To se naštěstí krátce po krachu automobilky snažilo zmapovat několik významných amerických médií, která měla informace z první ruky.

Pro začátek automobilky Pontiac je nutné zmínit dvě jména - Edward Murphy a Alanson Brush. První jmenovaný, tedy Murphy, byl přitom majitelem společnosti zabývající se stavbou koňmi tažených kočárů, které stavěl ve městě Pontiac v Michiganu. Oba pánové se však chtěli vydat novým směrem, který se tou dobou začínal rozmáhat po celém světě. Směrem motorismu.

Druhou významnou osobou byl Alanson Brush, konstruktér několika prvních Cadillaců a technický konzultant sídlící v Detroitu. Když se oba pánové v roce 1906 sešli, Brush se pochlubil svým návrhem malého dvouválcového automobilu, kterým Cadillac pohrdl. Murphy však jeho myšlenku přijal a pustili se do výroby automobilu jménem Oakland.

Během léta 1907 pak Murphy založil automobilku Oakland Motor Car Co., jejíž první model však nepřinesl kýžený úspěch. Malý automobil s vertikálním dvouválcovým motorem se totiž neprodával a Murphy tak rychle pochopil, proč Cadillac Brushův nápad odmítl.

V roce 1909 se však objevuje paleta automobilů poháněných čtyřválcovými motory o výkonu 40 koní, které se mohou pochlubit i propracovanou převodovkou. Tato inovace přinesla automobilce úspěch, kterého se však Murphy nedožil - náhle totiž skonal v roce 1908.

Ještě před svou smrtí se však sešel s jiným bývalým výrobcem kočárů, jehož jméno bylo William C. Durant. Krátce na to pak Durant zařadil automobilku Oakland do svého impéria General Motors a dále pracoval na rozvoji techniky této značky.

V roce 1924 pak přišel nejznámější model z produkce Oaklandu s názvem "True Blue Oakland Six", který se chlubil novou technikou motoru, brzdami na všech kolech a centralizovaným ovládáním. Přelomový vůz byl navíc laková speciálním nitrocelulózovým lakem v odstínu Blue Duco. V roce 1926 však Alfred R. Glancy, asistent generálního ředitele, představil nový název automobilky: Pontiac. Automobilka se těšila obrovské popularitě, za což vděčila svým šestiválcovým motorům, které se prodávaly za cenu čtyřválcových. Pontiac měl zkrátka skvělý start.

Postupem let však měla automobilka problém prosadit se mezi ostatními značkami General Motors. Obecně byl Pontiac často označován jako divize GM zaměřená na výrobu dostupných ale sportovních modelů. V Kanadě byl naopak Pontiac považován za levný vůz bez větších ústupků stran výkonu.

Celkově se však automobilce nevedlo špatně a po většinu 50. let se jí dařilo prodávat více modelů, než Bucik nebo Oldsmobile. Největší úspěch byl však za rohem. V šedesátých a sedmdesátých letech totiž Američané podlehli kouzlu "Muscle Cars," mezi kterými byl Pontiac zastoupen úspěšnými modely Tempest, GTO, Firebird a Trans Am. A pokud jste kromě výkonu potřebovali i přepravit rodinu se zavazadly, nabídl vám Pontiac modely Lemans, Catalina nebo Boneville.

Po tomto záchvěvu petrolheadského šílenství však přišlo vystřízlivění spojené se zavedením požadavků na omezování emisí a spotřeby paliva. Američané začínali šetřit a Pontiac se tomu ze všech značek v paletě GM přizpůsoboval nejhůře a brzy přišel i o svou pověst výrobce výkonných sportovních vozidel. Například logo na kapotě Pontiacu Firebird Trans Am z roku 1981 sice povyrostlo, ovšem výkon se dramaticky smrkl.

Osmdesátá léta byla utrpením pro většinu automobilek z portfolia GM, včetně ikonického Cadillacu. Každý ale své problémy řešil po svém a v případě Pontiacu se řešením měl stát roku 1984 model Fiero. Malý dvoumístný sporťák za přijatelnou cenu lákal elegantním designem a svým způsobem pomohl popularitě dvoumístných sporťáků. Brzy se však ukázalo, že jeho motor se čas od času rád vznítí, což vedlo k řadě svolávacích akcí. Ve výsledku se tak prý do automobilky podíval znovu snad každý vyrobený kus.

Automobilka tak postupně přišla o svou dobrou pověst výrobce vozidel, které nabízely dokonalý kompromis výkonu, ceny a spolehlivosti. Od té doby to šlo s automobilkou z kopce a příliš ji nepomohl ani titul výrobce nejošklivějšího auta světa, kterým je podle mnohých Pontiac Aztec. Přitom se jednalo o velice praktické a promyšlené auto, které ale doplatilo na design.

I přes řadu přešlapů se však automobilka nevzdávala a v roce 2009 představila model G8. Vůz z kategorie sportovních sedanů, které byly tou dobou na vzestupu, sice vznikl přeznačením automobilu z Austrálie, ovšem to nikomu nevadilo. Byl to opět praktický stroj s vysokým výkonem, kterými se kdysi Pontiac proslavil. Navíc byl odhalen i sportovní model Solstice, který pod kapotou ukrýval výkonný turbem přeplňovaný čtyřválec schopný okouzlit jízdními zážitky i nízkou spotřebou. 

Celé impérium GM se však tou dobou ocitlo na hranici bankrotu a jediným řešením byla masivní reorganizace. Ze všech značek nakonec zbyly čtyři, mezi které se Pontiac bohužel nedostal. Podle webu ThoughtCo. však kolují informace, že se hrdinně porval o poslední místo se značkou Buick. Té se však v té době začínalo dařit na asijském trhu a to se ukázalo jako zlomové.