Růžový Land Rover jako tajná zbraň SAS? Pink Panther děsil nepřátele kdekoliv se objevil

Co si totiž budeme povídat, růžová není zrovna příliš nenápadnou barvou, která by měla maskovat vybavení těch nejelitnějších příslušníků britské armády. Přesto se v historii SAS dá najít několik speciálních vozidel, k jejichž maskování byla zvolena právě růžová barva. 

Abychom uvedli celou situaci do kontextu, je potřeba se podívat až do dob druhé světové války, kdy se pouštěmi severní Afriky proháněli příslušníci britské elitní skupiny Long Range Desert Group. Ti vyjížděli se svými speciálně upravenými, vybavenými a vyzbrojenými Jeepy na dlouhé expedice do pouště, kde škodili Nacistům jak to jenom šlo.

Příslušníci této jednotky později přecházeli do nově formované jednotky SAS, kam si sebou přinášeli i těžce získané zkušenosti z jednoho z nejextrémnějších bojišť, jakými africké pouště bezesporu jsou.

Po skončení druhé světové války přesedlali Britové z amerických Jeepů na vlastní Land Rovery, jejichž konstrukce však byla Jeepem inspirovaná a tak toho měly oba stroje mnoho společného - tím nejdůležitějším, zejména tedy pro vojenské účely, však byla spolehlivost a vysoká prostupnost terénem.

Po postupné "dekolonizaci Afriky" neměli Britové na první pohled žádný důvod k další přítomnosti v Africe a vývoji speciálních vozidel do této oblasti - ve skutečnosti však význam Afriky s nástupem studené války a objevováním dalších ropných nalezišť dramaticky rostl a SAS tak nemohli zůstat s vývojem techniky pozadu.

První vozidla s označením "Růžový Panter" začala být stavěna již na platformě první generace Land Roveru 1 Series, ovšem z této generace se dochoval zřejmě jen jeden kus, který je vystaven ve Velké Británii. Nás proto o něco více zajímá Pink Panther postavený na platformě série 2A.

Konstrukce tohoto vozidla se totiž stala pro příslušníky SAS skvělým základem, který však bylo potřeba ještě výrazně modifikovat, aby splňoval přísné požadavky pro nasazení v extrémních podmínkách. Většinu základních úprav provedla společnost Marshall z Cambridge a některé menší pak za běhu a díky posbíraným zkušenostem prováděli samotní vojáci. Z vozu tak zmizela střecha, dveře i čelní sklo, na blatnících přibyly "kapsy" pro pušky L1 A1 SLR, rezerva se přesunula z kapoty na přední nárazník (snazší otvírání kapoty & ochrana motoru /posádky), došlo k snižování hmotnosti, atd.

Cílem bylo postavit vůz, který bude moci operovat dlouhé měsíce v pouštních podmínkách a se zásobováním pouze z letadel. Z toho důvodu byl vůz vybaven dvěma palivovými nádržemi (každá na 180 litrů) a po všech stranách byl ověšen kanystry, ve kterých bylo palivo a voda. Přes kanystry navíc často vysely batohy či kapsy se zásobami pro tříčlennou posádku vozidla, která měla být schopna operovat až 6 týdnů bez doplnění zásob.

Aby vůz takovou "nálož" vybavení unesl, musel být jeho podvozek patřičně upraven. Navíc dostal i speciální ochranu před náročným terénem, s jehož zdoláváním měly vozu pomoci i speciální terénní pneumatiky určené speciálně do písečných oblastí. V nejtěžších případech navíc bylo možné použít i tzv. písečné plechy, které byly zavěšeny na boku vozidla. Během vyprošťování si navíc vojáci mohli pomáhat i širokou paletou nářadí, které bylo taktéž umístěné na karoserii.

Když už byl tedy vůz zkonstruován na nejtěžší terén a současně zásobován na dlouhodobé operace, bylo potřeba ho i dostatečně vyzbrojit. Před zvýšenou sedačkou spolujezdce tak přibyla speciální lafeta pro kulomet GPMG ráže 7.62 a vzadu sedící třetí člen posádky měl na starost obsluhu rádia nebo lafetované zbraně, kterou mohl být buď další kulomet GMPG, dvojice těchto kulometů nebo těžký kulomet Browning M2. V případě konfrontace s obrněnými cíli měla posádka k dispozici i protipancéřovou zbraň. Zásoby munice pak stačily na vedení vlastní malé války.

Technika vozů tedy byla úctyhodná, ovšem proč růžový lak a přezdívka Růžový Panter? Vysvětlení je prosté a ryze účelné. Zatímco většina z nás si představuje poušť jako nekonečné moře žlutého písku, pouště severní Afriky a Arabského poloostrova mají často narůžovělý nádech. Růžová barva vozidel tak dokonale rozbíjela jejich tvary a vojákům poskytovala to nejlepší možné krytí, díky kterému vozidla splývala s pouští.

Ačkoliv tedy vozidla dorazila k vojákům z automobilky v klasické armádní barvě Deep-Bronze Green a jejich oficiální název zněl Desert Patrol Vehicle, většina milovníků vojenské historie je bude znát hlavně pod označením Pink Panther.

Na tradici speciálních armádních off-roadů připravených na těžké boje v nejnáročnějším prostředí světa později navázal další speciál, kterým byl Land Rover 110 DPV. Ten podělil i přezdívku Pink Panther, ačkoliv růžová maskovací barva už tou dobou dávno vyšla z módy a dostala se tak údajně jen na pár exemplářů.