Pro někoho to možná bude zarážející, ovšem začátky automobilového průmyslu se datují až do 18. století, což znamená, že vývoj automobilů trvá již pěknou řádku let. Od prvních pokusů s parními motory však technici a vynálezci urazili pořádný kus cesty, na jehož konci je rozmach automobilů elektrických a hybridních, které nás brzy k řízení ani nebudou potřebovat. Jaké však byly nejzásadnější kroky na cestě k automobilům, jak je známe dnes?
Automobilový průmysl urazil pořádný kus cesty, ovšem ty největší změny se odehrávají až v průběhu několika posledních desetiletí, kdy se automobily začínají stávat efektivnější, bezpečnější a také chytřejší. Pojďme si ale připomenout několik zásadních okamžiků v historii automobilismu, které připomíná web CNET.
Parní stroj
Myšlenka na automobil jakožto dopravní prostředek pro jednotlivce se začala rodit již koncem 18. století a jedním z předních protagonistů byl francouzský vynálezce Nicolas Joseph Cugnot, který využíval k pohonu svých prvních automobilů právě parní pohon.
Parní stroje byly tou dobou využívány v celé škále průmyslových odvětví a tak není divu, že si rychle nalezly cestu i do rozvíjejícího se automobilového průmyslu. Jednou z jejich hlavních výhod oproti motorům spalujícím benzín byla jejich všeobecná znalost, díky které mohly být parní stroje snadněji udržovány.
Spalovací motor
Spalovací motory se vyvíjely již od začátku devatenáctého století, ovšem často musely bojovat s nedůvěrou k novým technologiím. V roce 1878 byl však sestaven první použitelný benzínový motor a v roce 1892 následoval vznětový motor Rudolfa Diesela. Ve dvacátých letech 20. století pak již automobily poháněné parním motorem nepředstavovaly žádnou konkurenci.
Automobily poháněné spalovacím motorem se rychle staly osvědčenou a hlavně výkonnou kombinací, na jejichž základech stavím automobilový průmysl dodnes.
Sériová výroba
Spolu s nástupem spalovacích motorů se začaly automobily dostávat ke stále většímu počtu lidí. Začátkem 20. století tak představovaly automobily žhavou novinku, o kterou byl velký zájem. Zájem na trhu rostl a popularita automobilů se rozšiřovala.
Bylo potřeba tak přijít s novým přístupem k výrobě automobilů, který by byl dostatečně efektivní a naplňoval by potřeby lidí i automobilek. V tento moment zareagoval Henry Fort, který přišel s pásovou výrobou. Díky té se dařilo vyrábět ohromné množství automobilů, což zároveň vedlo ke snižování cen a tím pádem i k vyšší dostupnosti.
Automatická převodovka
V roce 1940 se v zámoří objevila vůbec první automatická převodovka, která nesla název Hydra-Matic. Díky ní se ovládání automobilu podstatně zjednodušilo a za volant tak mohli usednout i lidé, kteří si neuměli poradit s klasickým řazením. Automobilka GM dokonce první automat propagovala slogany jako „Žádný spojkový pedál! Volná pravá ruka! Nejjednodušší způsob na světě, jak začít řídit.!"
Posilovač řízení a posilovač brzd
Posilovač řízení se v automobilech vyskytoval delší dobu, ovšem pouze jako příplatková výbava, která byla skutečně drahá. V roce 1951 však přišla automobilka Chrysler s modelem Imperial, který měl posilovač řízený ukrytý pod názvem "Hydraguide." V očích americké automobilky se tak jednalo o další elegantní způsob, jak řízení usnadnit a dostat tak za volant více lidí.
Bezpečnostní pásy
O významu bezpečnostních pásů jistě není potřeba více mluvit. Dnes nezbytnost každého automobilu se nejprve objevila v letectví a až o pěknou řádku let později si našla cestu do aut. Tříbodové pásy, jak je známe dnes, jsou produktem automobilky Volvo, která však uvolnila jejich techniku / technologii k volnému používání a pravděpodobně tak dodnes drží rekord za největší počet zachráněných životů během autonehod.
Tříbodové bezpečnostní pásy se jako standardní výbava poprvé objevily v automobilech Volvo z roku 1959. První zemí, která zavedla bezpečnostní pás jako povinnou součást nových automobilů, pak byla Austrálie. V Československu začala platit povinnost používat bezpečnostní pás alespoň na předních sedadlech od roku 1967.
Airbagy a rozvoj bezpečnosti
První airbagy se začaly montovat do amerických automobilů již v první polovině sedmdesátých let. Tou dobou se totiž Američané, kteří téměř nenosili bezpečnostní pásy, domnívali, že airbag sám o sobě bude dostatečným bezpečnostním opatřením. V roce 1981 byl airbagy vybaven luxusní Mercedes-Benz W126, roku 1995 se ve Volvu 850 objevily boční airbagy a BMW přišlo v roce 1998 se standardními hlavovými airbagy.
Kromě toho se během sedmdesátých a osmdesátých let začalo více pracovat s bezpečností posádky automobilu. Automobilky začaly experimentovat s crash testy a ke slovu se začaly dostávat různé simulace, figuríny, atd.
Systém ABS
Již na přelomu šedesátých let se řada automobilek pokoušela experimentovat s elektronicky řízenými brzdami, které by měly vliv na ovladatelnost automobilu. Teprve Mercedes-Benz však začal v roce 1978 standardně montovat do svých modelů systém ABS, který zásadním způsobem napomáhal s ovladatelností vozu na povrchu se sníženou trakcí.
Elektrické motory / akumulátory
Hned na začátek si pojďme říct, že elektromobily vlastně nejsou žádnou novinkou. Už na pomezí 19. a 20. století mezi sebou soutěžily koncepce spalovacího motoru a elektromotoru, přičemž jedním ze zásadních faktorů pro výhru spalovacího motoru byl levnější benzín, lepší síť čerpacích stanic a hlavně téměř neomezený dojezd - vždy stačil kanystr.
První elektromobily však tou dobou neměly moc co nabídnout a tak začaly upadat do zapomnění. V posledních letech však energetický / bateriový průmysl dosáhl obrovského rozmachu, díky kterému nabírají elektromobily a hybridy rychle na popularitě. Až čas ovšem ukáže, zda bylo moudré vydat se touto cestou.
Mapy, navigace, poziční systémy
Vzpomínáte si ještě na dobu tlustých autoatlasů a pokřikování na místní vesnické domorodce, po kterých jste chtěli znát naprosto triviální cestu do vedlejšího města? Já už téměř, za což vděčím rozvoji GPS technologie a mapových podkladů. Sofistikované infotainmenty se dostávají do stále většího počtu automobilů a GPS s navigací má dnes už téměř každý telefon.
Možná si teď klepete na čelo, že jde o naprostou samozřejmost a my už se zbláznili. Ale kdeže! Cestování podle navigací umožňuje lidem poznávat snáz nová místa, věnovat se řízení a přizpůsobit svou jízdu svým znalostem i schopnostem.
Neustále rozvíjené mapové a sledovací systémy budou navíc brzo schopny řídit náš automobil bez našeho většího úsilí. Kamery, radary a Lidary umístěné na voze dokáží naprosto hravě prohlédnout silnici kolem celého automobilu a většinou je jejich reakce vyhodnocená jako správná.
BMW vypustilo první technické detaily k nové generaci elektromobilu iX3 a nastavilo laťku vysoko. Dojezd přes 800 kilometrů, ultrarychlé nabíjení výkonem 400 kW a zcela nový softwarový mozek s názvem „Srdce radosti“. Premiéru chystá v září na autosalonu IAA.
Tesla rozšiřuje nabídku restylovaných Modelů S a X. Design téměř beze změn, ale dojezd i ceny míří nahoru. Novinkou jsou adaptivní světla, vylepšené odpružení a delší dojezd až 660 kilometrů. Američané si ale připlatí – až o 5 tisíc dolarů (cca 108 tisíc korun) více než dosud.
Tento týden nám do redakční garáže přijela nová generace legendárního Land Cruiseru. Proti předchůdci udělala velký skok kupředu, což je znát hlavně uvnitř. Mezi novinky se však neřadí jen hranatější design a modernější interiér, ale také různé technické vychytávky, které oceníte především v terénu, kde je proti předchůdci schopnější. Dnešní recenze však ukáže i nějaké oblasti, které jsou v novince horší, které to jsou?
Před začátkem 81. ročníku Polské rally došlo k tragické události. Jednadvacetiletý italský jezdec Matteo Doretto, juniorský mistr Itálie pro rok 2024, zahynul při nehodě během soukromého testu. Podle dostupných informací jeho vůz narazil do stromu poté, co sjel ze silnice.
Audi rozšiřuje rodinu modelu Q5 o plug-in hybridy. Nové SUV i Sportback e-hybrid kombinují výkon až 367 koní, elektrický dojezd do 100 kilometrů a vyspělé technologie. Do prodeje vstoupí koncem roku 2025, nejlevnější verze vyjde na více než 69 tisíc eur (cca 1,7 milionu korun).
Do další dlouhodobé recenze zavítal francouzský elegantní crossover, který díky svému sebevědomí nemá nejsnazší život. Naše testování bude mít dvě části – první bude z pohledu mého a druhá z pohledu mé ženy. Budeme mít stejné závěrečné hodnocení nebo se naše názory budou výrazně lišit?
Facelift populárního korejského crossoveru Kia Sportage přináší kromě kosmetických úprav i technologický skok. Nový infotainment zvládne streamování videa, aktualizace přes internet i platby za parkování. Pod kapotou se objeví výkonnější hybridy s novou automatickou převodovkou a poprvé i plug-in verze s pohonem předních kol.
BMW na prestižním festivalu elegance u jezera Como představilo vůz, který bere dech. Nový model Speedtop navazuje na loňské koncepty a tentokrát nepůjde jen o výstavní kus – limitovaná série 70 vozů s osmiválcem pod kapotou míří do výroby. Design, luxus a výkon v unikátním shooting braku, který si ale běžný smrtelník nekoupí.
Nejmenší model Toyoty dostal to, co u městských vozů nevídáme – silný full-hybridní pohon. Omlazené Aygo X nejen že výrazně posílilo, ale nově nabídne i techniku z větších modelů a lepší výbavu. A to všechno dál vyrábějí čeští dělníci v Kolíně.
Čínský výrobce Zeekr, vlastněný koncernem Geely, odhalil ceny a specifikace nového elektrického SUV Zeekr 7X pro Austrálii i Evropu. Prémiově laděný elektromobil, který vznikl pod taktovkou evropských vývojářů, míří přímo proti Tesle Model Y, Audi Q6 e-tron či BMW iX3. S dojezdem až 870 km, extrémně rychlým nabíjením a výbavou srovnatelnou s luxusní třídou může výrazně zamíchat kartami v segmentu.
Francouzská značka Alpine oficiálně představila svůj první elektrický crossover. Novinka s označením A390 navazuje na loňský koncept a zaujme nejen ostře řezaným designem, ale především technikou: pod kapotou má tři elektromotory, až 470 koní a baterii s kapacitou 89 kWh. Do prodeje půjde koncem roku.
Škoda Auto představila futuristickou vizi legendárního modelu Favorit. Kultovní hatchback z konce osmdesátých let se v nové studii mění na elektrický crossover, který spojuje retro prvky s aktuálními designovými trendy. Projekt vznikl z iniciativy designérů Ljudmila Slavova a Davida Stingla.