Elektromobily se v posledních letech objevují jak houby po dešti, ovšem málo kdo si uvědomuje, že se vlastně o žádnou novinku nejedná. Už na začátku 20. století byly elektromobily v módě, ovšem díky rychlému rozvoji spalovacích motorů nakonec upadli na delší dobu do zapomnění.V Japonsku však oprášili elektromobily krátce po druhé světové válce, kdy bylo palivo pro běžné automobily obtížně dostupné. Elektrická Tama tak tehdy vytvořila vizi, na jejímž konci je nyní nový Leaf.
Hned na začátek bychom měli říci, že Tama není čistokrevným Nissanem. Za jeho výrobou totiž stála společnost Prince Motors, součást společnosti Tachikawa Aircraft Company, která se později stala součástí automobilky Nissan. A právě díky tomu se může Nissan chlubit 70-letou historií elektromobility.
V poválečném období se muselo Japonsko vypořádat s celou řadou problémů, mezi které patřil i nedostatek ropy a paliva. Výrobci automobilů tak byli doslova donuceni hledat jiné možnosti pohonu. V roce 1947 tak vznikl první prototyp elektromobilu Tama, což bylo dvoumístné užitkové autíčko, první svého druhu, které však skvěle reagovalo na nedostatek paliva.
Při konstrukci Tamy zužitkovali inženýři své znalosti z výroby letadel a navíc přišli s řadou řešení, které se objevují i u současných elektromobilů. O tom však až později. Tama v sériovém provedení dosahovala rychlosti 35.2 km/h a její dojezd se mohl pohybovat až okolo 96.3 kilometru, což rozhodně nebylo špatné. Tama našla řadu uplatnění, včetně vozidel Taxi.
Jak už jsme výše zmínili, u Tamy přišli technici s řadou originálních řešení, jako baterie zabudované v podlaze, které nyní Nissan využívá i u modelu Leaf. Technici tak už tehdy snížili těžiště a zlepšili ovladatelnost vozu. Dokonce i pocit z řízení a ovládání obou vozů má být vcelku podobný.
I na svůj věk dokázala Tama nabídnout prudkou akceleraci a dokonale tichou jízdu bez zbytečného hluku motoru. A zatím co Tama byla odpovědí na nedostatek, Nissan Leaf je odpovědí na naši dobu blahobytu a přebytku, které vede k znečišťování ovzduší, zhoršování zdraví, atd.
Kodiaq druhé generace už nějaký čas brázdí české silnice a tak se na trhu s ojetými vozy začaly objevovat první vlaštovky. Jednu takovou jsme si v nejnižší výbavě Selection vybrali do naší dnešní recenze. Jedná se o roční auto z Mototechny s nájezdem necelých 27 tisíc kilometrů za 940 tisíc, což je proti ceně nového vozu aktuálně úspora přes 250 tisíc korun. Má to nějaký háček?
Do dnešní recenze dorazil Elroq, který si v prodejích vede od uvedení na trh velmi dobře. Většinou testujeme auta v nejvyšších výbavách, ale tentokrát jsme záměrně do testu vzali co možná nejlevnější provedení, abychom zjistili, zda-li základní verze v testu obstojí.
Sháníte-li ojeté SUV se silným motorem, tak máte v nabídce sekundárního trhu s auty rozhodně z čeho vybírat. Mnoho lidí má rozpočet na rodinné SUV přibližně milion korun, což na nového Kodiaqa nestačí, na prémiové značky už vůbec ne. Dnešní recenze se podívá na zoubek 6 let staré Audi Q7, kterou za milion pořídíte. To je mimochodem podobná částka, za jakou koupíte modernizovaný Kodiaq RS první generace – co je lepší volba?
Čtyřková Octavia se po pěti letech dočkala faceliftu v rámci kterého přišlo několik inovací. Důležité ovšem je, že byl zachován charakter vozu, který si stále drží velice dobrou kombinaci praktičnosti a zábavy za volantem. Jedná se o nejsilnější Octavii, která kdy vznikla. Měli byste si ji koupit nebo se vyplatí porozhlédnout u sourozenecké Cupry, která nabízí ještě podstatně silnější exempláře?