Hned na začátek bychom měli říci, že Tama není čistokrevným Nissanem. Za jeho výrobou totiž stála společnost Prince Motors, součást společnosti Tachikawa Aircraft Company, která se později stala součástí automobilky Nissan. A právě díky tomu se může Nissan chlubit 70-letou historií elektromobility.
V poválečném období se muselo Japonsko vypořádat s celou řadou problémů, mezi které patřil i nedostatek ropy a paliva. Výrobci automobilů tak byli doslova donuceni hledat jiné možnosti pohonu. V roce 1947 tak vznikl první prototyp elektromobilu Tama, což bylo dvoumístné užitkové autíčko, první svého druhu, které však skvěle reagovalo na nedostatek paliva.
Při konstrukci Tamy zužitkovali inženýři své znalosti z výroby letadel a navíc přišli s řadou řešení, které se objevují i u současných elektromobilů. O tom však až později. Tama v sériovém provedení dosahovala rychlosti 35.2 km/h a její dojezd se mohl pohybovat až okolo 96.3 kilometru, což rozhodně nebylo špatné. Tama našla řadu uplatnění, včetně vozidel Taxi.
Jak už jsme výše zmínili, u Tamy přišli technici s řadou originálních řešení, jako baterie zabudované v podlaze, které nyní Nissan využívá i u modelu Leaf. Technici tak už tehdy snížili těžiště a zlepšili ovladatelnost vozu. Dokonce i pocit z řízení a ovládání obou vozů má být vcelku podobný.
I na svůj věk dokázala Tama nabídnout prudkou akceleraci a dokonale tichou jízdu bez zbytečného hluku motoru. A zatím co Tama byla odpovědí na nedostatek, Nissan Leaf je odpovědí na naši dobu blahobytu a přebytku, které vede k znečišťování ovzduší, zhoršování zdraví, atd.