Elektromobily se v posledních letech objevují jak houby po dešti, ovšem málo kdo si uvědomuje, že se vlastně o žádnou novinku nejedná. Už na začátku 20. století byly elektromobily v módě, ovšem díky rychlému rozvoji spalovacích motorů nakonec upadli na delší dobu do zapomnění.V Japonsku však oprášili elektromobily krátce po druhé světové válce, kdy bylo palivo pro běžné automobily obtížně dostupné. Elektrická Tama tak tehdy vytvořila vizi, na jejímž konci je nyní nový Leaf.
Hned na začátek bychom měli říci, že Tama není čistokrevným Nissanem. Za jeho výrobou totiž stála společnost Prince Motors, součást společnosti Tachikawa Aircraft Company, která se později stala součástí automobilky Nissan. A právě díky tomu se může Nissan chlubit 70-letou historií elektromobility.
V poválečném období se muselo Japonsko vypořádat s celou řadou problémů, mezi které patřil i nedostatek ropy a paliva. Výrobci automobilů tak byli doslova donuceni hledat jiné možnosti pohonu. V roce 1947 tak vznikl první prototyp elektromobilu Tama, což bylo dvoumístné užitkové autíčko, první svého druhu, které však skvěle reagovalo na nedostatek paliva.
Při konstrukci Tamy zužitkovali inženýři své znalosti z výroby letadel a navíc přišli s řadou řešení, které se objevují i u současných elektromobilů. O tom však až později. Tama v sériovém provedení dosahovala rychlosti 35.2 km/h a její dojezd se mohl pohybovat až okolo 96.3 kilometru, což rozhodně nebylo špatné. Tama našla řadu uplatnění, včetně vozidel Taxi.
Jak už jsme výše zmínili, u Tamy přišli technici s řadou originálních řešení, jako baterie zabudované v podlaze, které nyní Nissan využívá i u modelu Leaf. Technici tak už tehdy snížili těžiště a zlepšili ovladatelnost vozu. Dokonce i pocit z řízení a ovládání obou vozů má být vcelku podobný.
I na svůj věk dokázala Tama nabídnout prudkou akceleraci a dokonale tichou jízdu bez zbytečného hluku motoru. A zatím co Tama byla odpovědí na nedostatek, Nissan Leaf je odpovědí na naši dobu blahobytu a přebytku, které vede k znečišťování ovzduší, zhoršování zdraví, atd.
Nové BMW třídy 5 je klasickým reprezentantem vyšší střední třídy. Ačkoliv na nejnovější generaci stále nahlížím pohledem, že se jedná o nedávno představenou novinku, čas neúprosně letí a od zahájení prodeje utekly už tři roky. Začíná se tedy objevovat i na sekundárním trhu mezi zánovními vozy. Jeden takový kus jsme si vybrali do dnešní recenze a to především proto, že stojí téměř stejně, jako zánovní Superb čtvrté generace.
Segment ostrých hatchbacků neboli „hot-hatchů“ mám velice rád. Jedná se o dostupné vozy s levným servisem, které řidiče baví při každé jízdě a zároveň se s nimi dá jezdit i každý den po městě. V posledních letech jsou bohužel téměř vyhynulým druhem – mluvím například o hravé Fiestě ST, precizním Hyundai I20 N, ale i o Renaultu Clio RS, Peugeotu 208 GTI či VW Polo GTI. Je nová Škoda Fabia 130 autem, které zaujalo místo po těchto legendách?