Automobilka Cadillac už se na trhu pohybuje 115 let, takže si jistě umítě představit, kolik skvostů za tu dobu v dílnách automobilky vzniklo. A teď nemluvíme jen o nablýskaných limuzínách a kabrioletech, kterými se vozili prezidenti a světové celebrity. Mluvíme i o vozech, kterým fandily nacpané tribuny na nejslavnějších okruzích světa.
Skvělou příležitost porovnat si rozdíly mezi současnými a historickými závodními speciály dostal Jordan Taylor, závodní jezdec automobilky Cadillac, který na slavném okruhu mohl porovnat svůj moderní Cadillac DPi-V.R s legendárním Cadillacem Series 61 Le Mans z roku 1950, který si na závodech vysloužil přezdívku "Le Monstre".
Monstrum, jak Francouzi vozu přezdívali, byl jedinečný prototyp, který vznikl z klasického závodního modelu Series 61, ovšem jeho karoserie byla hliníková a při její výrobě byly brány ohledy na co nejlepší aerodynamiku. Během samotných závodů 24 hodin Le Mans se na start postavil jak klasický Cadillac, tak Le Monstre. Jak dopadl sériový model netušíme, ovšem Le Monstre dokázal dojet a umístil se na 11 místě. Svou nesmrtelnost si však zajistil už jen svou přítomností.
Když se však do Le Monstre posadil Jordan Taylor, jen těžko skrýval své rozčarování. Jedinou podobností s jeho závodním Cadillacem DPi-V.R, který dovedl k vítězství na závodech "2017 IMSA WeatherTech SportsCar Championship", byl totiž osmiválcový motor Cadillac. Tím však seznam podobností končí.
Nečekejte však, že by se výkony obou motorů byť jen vzdáleně podobaly. Objem motoru v Monstru činil 5.4 litru, ze kterého technici vykřesali výkon 160 koňských sil. Moderní DPi-V.R má motor o objemu 6.2 litru, který kvůli regulacím generuje "jen" 580 koní. Jeho potenciál však sahá dál. Spolu s rozdílem ve výkonech jsou však spjaty rozdíly v brzdách. Zatímco moderní závoďák má na všech kolech kotoučové brzdy Brembo, 1.6 tunové monstrum je vybaveno pouze bubnovými brzdami.
Když si mladý závodník vyzkoušel jízdu s veteránem po klopených zatáčkách, údajně měl pocit, že z Le Monstre vypadne. Oproti jeho závodnímu prototypu je totiž stařičký Cadillac vysoký jak činžák a jeho sedadla navíc postrádají sebemenší boční vedení. Právě z nedostatku opory a absence jakýchkoliv bezpečnostních prvků měl Taylor nejzvláštnější pocity. A my se mu nedivíme, zvlášť když si představíme, že auto s bubnovými brzdami vpředu i vzadu řídil vůbec poprvé.
Díky jiné pozici za volantem si taky vůbec poprvé uvědomil, jak prudké jsou svahy závodní tratě Daytona, které ve svém speciálu běžně prolétává rychlostí okolo 274 km/h. Osobně si prý nedokáže představit ten pocit, když někdo při závodech v Le Mans projížděl zatáčku Mulsanne tímto vozem při rychlostech okolo 200 km/h.
Pokud byste i vy náhodou chtěli vidět giganta jménem Le Monstre, museli byste se a ním vypravit do Naples na Floridě, kde je vystaven v Revs Institutu jako součást sbírky "Collier Collection." Za jeho volant vás však jistě nepustí, ačkoliv se muzeum nachází jen co by kamenem dohodil od legendárního závodního okruhu Daytona Motor Speedway.
Modely úspěšné automobilky Cupra prošly v nedávné době faceliftem, který se týká i pohledného kombíku Leon Sportstourer. Na první pohled by se mohlo zdát, že se jedná jen o lehké omlazení designu, jak to u faceliftů bývá zvykem, jenže to je omyl. Změněna byla jedna velice podstatná věc, která tento sportovní kombík posunula do vyšší ligy.
Extrémní výkon přes 1.000 kW byl na běžný provoz až příliš – alespoň podle Xiaomi, které svůj hypersedan SU7 Ultra softwarově omezilo. Po silné kritice uživatelů ale automobilka otočila a výkon hodlá znovu uvolnit. Informoval web Carnewschina.
Do naší recenze tento týden zavítala modernizovaná Toyota ProAce Verso v prodloužené verzi L2, která vychytala drobné nedostatky starší verze. Jedná se o víceúčelového parťáka, který je překvapivě komfortní. Početnější rodiny, které si nemohou dovolit Multivan či Mercedes-Benz třídy V, budou dost možná překvapeni, že se jedná o konkurenceschopného rivala.
S příchodem elekromobility jsme byli svědky vzniku hned několika opravdu rychlých aut na baterky, která na semaforu sice potrápila kde jaký supersport, ale při řízení chyběly emoce a ani v zatáčkách to mnohdy nebyla moc zábava. Rychlost zkrátka neznamená automaticky zábavu a proto vznikl Ioniq 5 N, který se rozhodl zbořit mýty o tom, že elektromobil nemůže být zábavný. Jak se to podařilo?