Historie MBX se začala psát již v roce 1960. To okřídlený šíp vyrobil v pobočném závodě v Kvasinách dva prototypy s interním označením 990 Tudor. Oba se vyznačovaly karosérií s negativním sklonem zadních sloupků, navazujících na panoramatické zadní sklo, a bezrámovými okny dveří (stahovat šlo nejen je, ale i menší okénka vedle zadní lavice). Ta byla, především kvůli usnadnění nástupu na zadní sedadla, delší než u sedanu, který technici Škodovky jistou dobu vyvíjeli souběžně s tudorem.
Škoda 1100 MBX společně s 1000 MB. | foto: Škoda Auto
Standardní „eMBéčko“ se světu poprvé představilo v roce 1964 a zaujalo mimo jiné samonosnou karosérií nebo motorem vzadu a pohonem zadních kol. Na MBX si ale zájemci museli ještě dva roky počkat. Premiéra na ženevském autosalonu proběhla podle očekávání úspěšně, do výroby se ale tudor, s vysokým podílem ruční práce, dostal až v říjnu 1966 (česká premiéra proběhla v Brně). Na rozdíl od sedanu přitom výroba neprobíhala v novém mladoboleslavském závodu, ale v samostatném provozu v Kvasinách.
Hlavním poznávacím znamením dvoudveřového modelu bylo boční prosklení. Podobně jako u prototypu se stahovalo nejen okno ve dveřích, ale i menší okénko vedle zadní lavice. Aby měli cestující ten nejlepší výhled, vymyslela Škoda systém, v němž se spolu se zadním oknem stahovala i horní část středového sloupku. Ten jinak končil ve středu karosérie pod linií zasklení vozu. Proudění vzduchu v kabině dále vylepšovala výklopná trojúhelníková okénka.
Elegantní zadní partie Škody 1100 MBX. | foto: Škoda Auto
Pod kapotou 1000 MBX se objevil litrový zážehový čtyřválec o výkonu 52 koní s točivým momentem 75,5 Nm. Většina jednotek má dvojici karburátorů Jikov, výjimečně se ale objevují i jednokarburátorové verze. Pohotovostní hmotnost vozu byla pouhých 817 kilogramů, takže i přes slabší motor se tudor rozjel až na 127 km/h, průměrně přitom spálil 7,8 - 8,0 l/100 km. Nakonec se povedlo vyrobit 1403 exemplářů 1000 MBX, z nichž posledních dvanáct vzniklo počátkem roku 1968.
Už od listopadu 1967 byla ve výrobě dynamičtější verze 1100 MBX se zážehovou jedenáctistovkou o stejném výkonu 52 koní, avšak s točivým momentem 81,4 Nm. Dostalo se také na výkonnější olejové čerpadlo a účinnější chlazení. V provedení pro modelový rok 1969 dostalo MB i MBX několik nových dílů karosérie, z nichž nejvýraznějším byla vodorovná lišta s nápisem „Škoda“ vpředu, nahrazující chromovanou oválnou masku.
Provedení 1100 MBX se do roku 1969 vyrobilo 1114 kusů, celkově tak vzniklo 2517 kusů tudoru, všechny ve verzi De Luxe. Většina vyrobených kusů se prodala mimo Československo, což mimo jiné přispělo k popularizaci Škody v zahraničí. Na MBX ideově navázala i další kupé v čele se 110 R. Poslední sériové kupé nebo kabriolet však okřídlený šíp vyprodukoval začátkem devadesátých let v podobě řady Rapid. A to už je pěkně vousatá historie.
