Provozovatelem serveru autoroad.cz je
mediální skupina INCORP a. s., IČ: 28356829
Československé předválečné strojírenství má mezi lidmi skvělou pověst, ovšem Kolohousenka KH-60 na tom příliš velký podíl nemá. Tento první československý pokus o tank totiž vypadá spíše úsměvně, než děsivě. Jak se ale říká, každý někde začínal.
S vývojem svého prvního tanku, někdy také označovaného za dělostřelecký traktor, začala československá armáda již v první polovině dvacátých let. Kolohousenka, jak se stroj nazýval, disponovala vskutku netradiční technickou koncepcí: kombinovala totiž klasický kolový podvozek s podvozkem pásovým.
Zatímco kola měla sloužit zejména k přesunu či k boji na silnicích, pásový podvozek (housenkový) měl sloužit zejména k bojové činnosti v terénu. Tato koncepce měla samozřejmě velké výhody, přičemž těmi zásadními byla rychlost přesunu na kolech ale také omezená životnost tehdejších pásů.
Tou dobou již existovalo několik odlišných principů kolopásových podvozků, ovšem československá armáda zakoupila komplikovanější systém od firmy ing. Vollnera. Tento systém kombinoval sklápěcí kolový podvozek s pásovým podvozkem z dělostřeleckého traktory Hanomag WD-50. Záměna mezi podvozky trvala cca 15 minut a vojáci k ní potřebovali speciální rampy umístěné na bocích tanku.
Realizací této zakázky pověřila čs. armáda rovnou tři společnosti: Ringhoffer (Tatra), Laurin & Klement (Škoda) a Breitfeld-Daněk (ČKD). Tyto společnosti pak společně vytvořily první dva prototypy KH-50, označované jako dělostřelecký traktor. Ty si převzal k testování Vojenský technický ústav, který s nimi však nebyl příliš spokojen.
První prototyp byl již poměrně brzy vyřazen pro úplné opotřebení, zatímco druhý byl upraven do tankové podoby a dostal věž s dělem ráže 37 mm. Po dalších úpravách však Kolohousenka dostala menší věž s dvojicí těžkých kulometů vz. 24 ráže 7,92. V tomto stavu byla nakonec Kolohousenka zařazena do armády pod označením KH-60.
Už v té době se ovšem jednalo o zastaralou koncepci koncepci, takže se sériovou výrobou se ani nepočítalo. Stroj nakonec většinu času sloužil pouze pro výcvik vojáků ve Vyškově. Po pouhých pěti letech ho ovšem kompletně vyřadili.
To však trojici firem nebránilo ve výrobě dalších tří kusů na export. Dva modely KH-60 odcestovaly v roce 1927 do Sovětského svazu a později modernizovaný jeden kus KH-70 do Itálie.
Kolohousenka KH-60 tak nepatří zrovna mezi úspěchy československého strojírenství, ovšem každé začátky jsou těžké, což ostatně dokázala československá armáda a její technici v následujících letech.
Mladoboleslavská automobilka Škoda Auto představila světu svůj nejnovější crossover, Škoda Epiq. Nejdostupnější elektrické auto značky se dosud ukazovalo pouze jako designová studie, nyní se ale Epiq představil v Mnichově po boku dalších koncernových kompaktních crossoverů koncernu Volkswagen. Přestože detaily ohledně výbavy a cen zůstávají tajemstvím, víme, že cena by měla začínat na částce kolem 600 000 Kč. Sériová výroba započne už příští rok.
Minulý týden nám dělalo společnost velice příjemné SUV, které skvěle vypadá, výborně jezdí, má rozumný nájezd kilometrů a nestojí majlant. Potěší především řidiče, kteří si potrpí na špičkovou ergonomii, nízkou spotřebu a velmi dobré jízdní vlastnosti. Má to vůbec nějaký háček?
Kodiaq druhé generace už nějaký čas brázdí české silnice a tak se na trhu s ojetými vozy začaly objevovat první vlaštovky. Jednu takovou jsme si v nejnižší výbavě Selection vybrali do naší dnešní recenze. Jedná se o roční auto z Mototechny s nájezdem necelých 27 tisíc kilometrů za 940 tisíc, což je proti ceně nového vozu aktuálně úspora přes 250 tisíc korun. Má to nějaký háček?
Do dnešní recenze dorazil Elroq, který si v prodejích vede od uvedení na trh velmi dobře. Většinou testujeme auta v nejvyšších výbavách, ale tentokrát jsme záměrně do testu vzali co možná nejlevnější provedení, abychom zjistili, zda-li základní verze v testu obstojí.
