Tank je v očích mnoha považován za stroj, který byl stvořen pouze k válčení a zabíjení. "Tank svobody" však životy zachraňoval. Posloužil totiž několika československým občanům k úniku z komunistického Československa skrze železnou oponu. Schopnost postavit takový stroj a odvaha vydat se s ním přes ostře hlídané hranice pak v zahraničí vyvolala obří mediální senzaci.
Žít v Československu po komunistickém převratu v roce 1948 nebyl žádný med, o čemž svědčí tisíce různých svědectví lidí, kteří tuto dobu stále pamatují. Nelze se proto divit, že začátkem padesátých let se snažil dostat za hranice každý, kdo mohl.
Pohraničí však bylo poměrně silně střeženo nejen vojáky se samopaly, ale několika řadami zátarasů a ostnatých drátů, které dokázaly zastavit i kdejaký stroj. S obrněným transportérem Sd. Kfz 254 si však poradit nedokázaly. To však předbíháme událostem.
Za celou myšlenkou úniku z Československa za pomoci "tanku" stál jistý Václav Uhlík z Líní u Plzně, kterému režim po převratu zabavil jeho autoservis a on se musel začít živit těžbou dřeva. Během jedné ze svých výprav do lesa však nalezl polorozpadlý transportér Sd. Kfz 254, který si pod záminkou práce v lese odtáhl k sobě domů a začal ho připravovat k velkému útěku.
Obrněný transportér Sd.Kfz. 254 bylo obrněné průzkumné kolopásové vozidlo německého Wehrmachtu, používané během II. světové války. Stroj vznikl z původního tahače RR-7, který si u společnosti Saurer objednala rakouská armáda ještě ještě před anšlusem. Po připojení Rakouska však vyrobené stroje připadly Německu, které si přiobjednalo další pancéřované kusy.
Tento stroj se vyznačoval svou specifickou konstrukcí, díky které byl vybaven jak pásovým, tak kolovým podvozkem. Pokud jel transportér po kolech, jeho rychlost mohla činit až 60 km/h a dojezd činil 400 km. Na pásech měl transportér skvělou prostupnost terénem, maximální rychlost však klesla na 30 km/h a dojezd byl omezen na 90 km.
Díky své bohaté praxi mechanika si Uhlík s opravou transportéru vcelku snadno poradil a dokonce byl schopen na něj postavit novou karoserii z plechových panelů, která měla pojmout celou skupinku lidí, kteří mu s útěkem pomáhali a chtěli se dostat za hranice stejně jako on.
O první útek ze země se pokusil Uhlík v říjnu 1952. Během nočního přesunu k hranicím však transportér začal zlobit a Uhlík z obav o spolehlivost stroje raději zamířil zpět domů, kde chtěl stroj opravit. Měl obrovské štěstí, že si ho tedy nikdo nevšiml.
Další pokus o útěk byl naplánován na 24. července 1953, do té doby však transportér prošel mnoha úpravami, včetně zesílení pancéřování a velké opravy motoru, díky čemuž měl být odolnější a spolehlivější.
Nad ránem se tedy skupina osmi uprchlíků opět vydala k hranicím, které na druhý pokus překonala. K hranicím se transportér dopravil po kolech, ovšem jakmile si ho všimla první hlídka, sjel Uhlík z cesty, spustil transportér na pásy a plnou rychlostí prorazil všechny tři drátěné zátarasy.
Pohraničníci byli z celé akce tak překvapeni, že ani nestihli vystřelit. Uhlík pokračoval ještě cca 30 km do německého vnitrozemí, než zastavil hlídce německých a amerických vojáků, kterou požádal o politický azyl a možnost odcestovat do USA. Uhlíkova cesta za svobodou v "tanku svobody" se okamžitě stala mediální senzací a Uhlík i "tank" byli přepraveni do USA.
Po příjezdu do USA Václav Uhlík věnoval svůj tank muzeu Henryho Forda, kde byl vystaven několik desítek let. Nyní se však nachází ve sbírce neznámého soukromého sběratele.
Trh s novými automobily prošel za poslední roky poměrně turbulentním obdobím. Mizí mnoho tradičních modelů, řeší se emise a pozornost se soustředí na vozy typu SUV či elektromobily. Negativem je všeobecný nárůst cen nových aut a proto je skvělá zpráva, že zde existuje velké množství lehce ojetých automobilů, které jsou často o více, než třetinu levnější a nabízí mnoho prostoru za přijatelnou cenu. Přesně to je případ tohoto šikovně postaveného Mercedesu.
Každé vozidlo, se kterým vyrážíte na pozemní komunikace, musí mít sjednané alespoň nějaké pojištění. To se označuje jako povinné ručení a je klíčovou součástí odpovědného provozování motorového vozidla. Jeho sjednání je nejen zákonnou povinností, ale také ochranou před finančními následky potenciálních škod, proto si ho nezapomeňte sjednat a vybrat si nejen to nejvýhodnější, ale i nejlepší. Jak na to?
Jako žena motoristického novináře jsem si na místě spolujezdce vyslechla už nespočet monologů svého muže, když si nahlas komentoval výhody nebo naopak nedostatky jednotlivých vozů. Takový pohled na auto já bohužel nemám, takže nedokážu říct, kolik má pod kapotou koní nebo o jaký typ hybridu se jedná, ale mám mnoho svých postřehů, které jsem za dobu používání této krásné DS3 vypozorovala. Bude to tedy poněkud netradiční recenze.
Třetí generace modelu Audi Q3 přijíždí po sedmi letech s výrazným technologickým posunem. Nabídne micro-LED světla s desítkami tisíc pixelů, inteligentní páčky pod volantem i umělou inteligenci v infotainmentu. Kromě benzínu a dieselu nabídne také plug-in hybrid s dojezdem 120 km čistě na elektřinu. Do showroomů dorazí letos v říjnu, cena základní verze startuje v Německu na 44 600 eurech.
BMW vypustilo první technické detaily k nové generaci elektromobilu iX3 a nastavilo laťku vysoko. Dojezd přes 800 kilometrů, ultrarychlé nabíjení výkonem 400 kW a zcela nový softwarový mozek s názvem „Srdce radosti“. Premiéru chystá v září na autosalonu IAA.
Tesla rozšiřuje nabídku restylovaných Modelů S a X. Design téměř beze změn, ale dojezd i ceny míří nahoru. Novinkou jsou adaptivní světla, vylepšené odpružení a delší dojezd až 660 kilometrů. Američané si ale připlatí – až o 5 tisíc dolarů (cca 108 tisíc korun) více než dosud.