Většina cenných automobilů z první poloviny 20. století má za sebou bohatou závodní historii, nebo alespoň seznam slavných majitelů. Tato Bugatti Typ 44 se však může pochlubit jedinečnou karoserií "Vanvooren", která za války sloužila jako terč pro německé vojáky.
Během tohoto měsíce dojde na dražbu vozu Bugatti Typ 44 roku výroby 1929, který si během své existence prošel mnoha různými úpravami a přestavbami, než ho jeho poslední majitel v roce 1990 vrátil do původního stavu, který má dnes odhadovanou hodnotu 5,8 až 7 milionu korun.
Vraťme se ale na začátek příběhu tohoto vozu. Celkem bylo mezi lety 1927 až 1930 vyrobenou 1095 vozidel s označením Bugatti Typ 44, což z tohoto vozu činilo nejúspěšnější předválečný model, jakým se automobilka mohla pochlubit.
Pod přední kapotou byl umístěn řadový osmiválec o objemu 2 991cc vybavený 24 ventily, který produkoval výkon cca 80 koní a vůz o hmotnosti 1,100 kilogramů dokázal rozpohybovat k rychlosti až 137 km/h.
Do dnešních dnů se však dochovalo zhruba jen 10% těchto vozů, přičemž mnoho z nich bylo různě upraveno či vybrakováno na díly. Řadou úprav si prošel i tento vůz, který od jednoho ze svých majitelů dostal slabší čtyřválcový motor o objemu 3 litrů, lehčí karoserii a zkráceno bylo i celé šasi vozu.
Když se však vůz dostal v roce 1990 do rukou svého současného majitele, došlo ke kompletní renovaci. Byl navrácen původní motor a šasi bylo opět prodlouženo. Karoserie se však musela úplně vyměnit. Místo stavby nové měl však majitel vozu jiné plány.
Povedlo se mu totiž sehnat karoserii Vanvooren, která byla dříve součástí vozu Peugeot Typ 44, který vlastnil Jean-Jacques Peugeot. Tento vůz byl po vypuknutí války zaparkován na zámku Monterbeliard, který však jistou dobu okupovali němečtí vojáci. A ty nenapadlo nic lepšího, než si z vozu udělat střelnici.
Karoserie však přežila, byla opravena a umístěna na Bugatti. Vůz pak v renovovaném stavu najel pouhých 13,600 kilometrů a nyní jde do aukce, kterou bude 26.7. pořádat společnost H&H Classics v Imperiálním válečném muzeu Duxford.
Minulý týden nám dělalo společnost velice příjemné SUV, které skvěle vypadá, výborně jezdí, má rozumný nájezd kilometrů a nestojí majlant. Potěší především řidiče, kteří si potrpí na špičkovou ergonomii, nízkou spotřebu a velmi dobré jízdní vlastnosti. Má to vůbec nějaký háček?
Kodiaq druhé generace už nějaký čas brázdí české silnice a tak se na trhu s ojetými vozy začaly objevovat první vlaštovky. Jednu takovou jsme si v nejnižší výbavě Selection vybrali do naší dnešní recenze. Jedná se o roční auto z Mototechny s nájezdem necelých 27 tisíc kilometrů za 940 tisíc, což je proti ceně nového vozu aktuálně úspora přes 250 tisíc korun. Má to nějaký háček?
Do dnešní recenze dorazil Elroq, který si v prodejích vede od uvedení na trh velmi dobře. Většinou testujeme auta v nejvyšších výbavách, ale tentokrát jsme záměrně do testu vzali co možná nejlevnější provedení, abychom zjistili, zda-li základní verze v testu obstojí.
Sháníte-li ojeté SUV se silným motorem, tak máte v nabídce sekundárního trhu s auty rozhodně z čeho vybírat. Mnoho lidí má rozpočet na rodinné SUV přibližně milion korun, což na nového Kodiaqa nestačí, na prémiové značky už vůbec ne. Dnešní recenze se podívá na zoubek 6 let staré Audi Q7, kterou za milion pořídíte. To je mimochodem podobná částka, za jakou koupíte modernizovaný Kodiaq RS první generace – co je lepší volba?