Dva kusy těchto aerosaní si objednalo samotné velení německého Wermachtu pro předpokládané nasazení na východní frontě. Hitlerova armáda je měla využít na ruských sněžných pláních jako průzkumné a přepadové vozidla.
Vzhledem k událostem je ale nikdy nestihla nasadit. Tyto motorové saně byly vyrobeny na bázi osobního automobilu Tatra 87 v Kopřivnici v roce 1942. Tatru V855 poháněl vzduchem chlazený osmiválec o objemu 2968 cm³ a výkonu 55 kW (75 k).
Motor uložený vzadu pak poháněl skrze vertikální hřídel pevnou dvoulistou dřevěnou vrtuli na mohutném pylonu. Protože byla vrtule pevná, neumožňovalo nastavení listů jízdu vzad ani brždění. Proto byly aerosaně opatřeny ještě velkým, příčně uloženým otočným bubnem s šípovitými lištami. Ten sloužil v situacích, kdy byl výkon vrtule nedostatečný. Mimo jiné byl také opatřen bubnovou brzdou a sloužil k bezpečnému zastavení saní.
Karoserie vycházela z vozu T 87 a byla určena pro čtyři osoby. Vpředu byly dvě sedadla, vzadu jen dřevěná lavice. Celá karoserie pak byla přes čepy usazena na velkých širokých ližinách. Řidič měl pak před sebou dva volanty. Zatímco tím klasickým ovládal přední ližiny, na stejném sloupku řízení měl ještě volant druhý, podstatě větší. Ten sloužil k ovládání zadních ližin, které byly jinak zajištěny v přímé poloze.
Zatímco plánovaná maximální rychlost byla okolo 130 km/h, jako reálná se při zkušebních jízdách ukázala rychlost 80 km/h. Jeden jediný vyrobený prototyp s modrobílou karoserií je vystaven v Technickém muzeu firmy Tatra v Kopřivnici.
O aerosaně V855 měli ještě zájem v Lane Motor Muzeu v americkém Nashvillu. Zájem byl nakonec tak velký, že pro ně v roce 2008 firma Ecorra postavila funkční repliku.
V pokračování našeho dlouhodobého testu se vrhneme na to, jak „čtyřka“ po faceliftu jezdí a zda-li je motor důstojnou volbou do takto charismatického vozu s krásným interiérem. Nechybí ani nějaké ty vady na kráse a finální hodnocení.
Praha zpřísnila pravidla parkování pro elektromobily a plug‑in hybridy. Zvýhodnění zůstává pouze rezidentům s čistě elektrickým nebo vodíkovým pohonem, zatímco ostatní – včetně firem a živnostníků bez pražského sídla – platí plnou cenu i za svá elektrická vozidla. Parkování i dobíjení však mohou firmy vyřídit jedinou Energokartou v aplikaci, která zároveň umožňuje plug‑in hybridům pohodlně zaplatit i tankování.