Československá armáda patřila v předválečné době mezi jednu z nejkvalitnějších na starém kontinentu. Kromě dobře vycvičených a odhodlaných vojáků disponovala i schopnou bojovou technikou. K té se mohl zařadit i Tatrovácký "Projekt tanku s otáčivou věží a nástavkem", jeho vývoj však zastavila válka.
Projekt tanku s otáčivou věží a nástavkem si vzal za úkol vyřešit nejpalčivější problémy tehdejších tanků. Tím hlavním byl omezený výhled řidiče, který se musel často spoléhat jen na povely velitele tanku. Ten se pak nemohl plně věnovat vyhledávání cílů a účinnost tanku v boji klesala.
Dalším problémem bylo umístění motoru. Ten se totiž nacházel ve stejné korbě jako posádka, v případě zásahu pak docházelo k častým požárům právě v prostoru posádky tanku. Ačkoliv existovala možnost instalovat pancéřované protipožární přepážky, ty tanku přidávaly na hmotnosti a ubíraly na rychlosti i manévrovatelnosti, což si málokterý tank mohl dovolit.
Jedním z častých problémů bylo i nabíjení děla. Munice do něj totiž bývala nejčastěji uložena v korbě tanku. V případě natočení věže ale mohla být hůř dosažitelná. Nabíjení se tak zpomalovalo a kadence střelby klesala.
Tatra proto přišla s velice zajímavým a zcela novátorským přístupem. Základem tanku se staly dva spojené podvozky z experimentálního tanku T-78. Jeden podvozek obsahoval motor, převodovku a palivovou nádrž. Na druhé části podvozku se nacházel dutý sloup, na jehož vršku byla umístěna "budka" řidiče. Kolem tohoto sloupu se zároveň otáčela věž s posádkou: velitel a střelec, protitankovým dělem ráže 47 mm, kulometem Vz. 35 a zásobou munice.
Řidič měl sedět uvnitř pancéřované budky na vrcholku věže, což mu mělo poskytnout ideální výhled do všech stran. Kromě řízení, které mělo být řešeno jako v klasickém tanku, měl mít řidič k dispozici i kulomet vz. 35.
Čelní pancéřování věže a budky mělo mít sílu 50 mm, boční pancéřování 45 mm a strop s podlahou 16 mm. Váha tanku se měla pohybovat okolo 15 tun. O jeho pohon se měl starat hvězdicový jedenáctiválec o objemu 18030 cm3 s výkonem 205,9 kW (280 koní), který byl použit již u tanku T-78. Ovšem během zkoušek prototypů T-78 se projevily četné nedostatky tohoto motoru.
Celý pokrokový projekt vznikl již během roku 1936 pod názvem "Projekt tanku s otáčivou věží a nástavkem". 6. srpna 1936 si společnost podala přihlášku na patentový úřad, který jí v roce 1938 přijal. Ke stavbě prototypu už ale nedošlo.
Mladoboleslavská automobilka Škoda Auto představila světu svůj nejnovější crossover, Škoda Epiq. Nejdostupnější elektrické auto značky se dosud ukazovalo pouze jako designová studie, nyní se ale Epiq představil v Mnichově po boku dalších koncernových kompaktních crossoverů koncernu Volkswagen. Přestože detaily ohledně výbavy a cen zůstávají tajemstvím, víme, že cena by měla začínat na částce kolem 600 000 Kč. Sériová výroba započne už příští rok.
Minulý týden nám dělalo společnost velice příjemné SUV, které skvěle vypadá, výborně jezdí, má rozumný nájezd kilometrů a nestojí majlant. Potěší především řidiče, kteří si potrpí na špičkovou ergonomii, nízkou spotřebu a velmi dobré jízdní vlastnosti. Má to vůbec nějaký háček?
Kodiaq druhé generace už nějaký čas brázdí české silnice a tak se na trhu s ojetými vozy začaly objevovat první vlaštovky. Jednu takovou jsme si v nejnižší výbavě Selection vybrali do naší dnešní recenze. Jedná se o roční auto z Mototechny s nájezdem necelých 27 tisíc kilometrů za 940 tisíc, což je proti ceně nového vozu aktuálně úspora přes 250 tisíc korun. Má to nějaký háček?
Do dnešní recenze dorazil Elroq, který si v prodejích vede od uvedení na trh velmi dobře. Většinou testujeme auta v nejvyšších výbavách, ale tentokrát jsme záměrně do testu vzali co možná nejlevnější provedení, abychom zjistili, zda-li základní verze v testu obstojí.