Provozovatelem serveru autoroad.cz je
INCORP MEDIA GROUP s.r.o., IČ: 118 23 054
Významní pohlaváři Sovětského svazu si vždy potrpěli na velké a luxusní vozy. Jedním takovým byl i ZIL-114, kterým se vozil Leonid Brežněv i na návštěvě ČSSR v roce 1978.
Luxusní sovětská limuzína ZIL-114 byla představena v roce 1970 jakožto nástupce zastaralého ZILu-111, který se vyráběl již od roku 1958.
Pod kapotou stočtrnáctky se nacházel osmiválec o objemu 6,959 cm3 s výkonem 300 koní a kroutícím momentem 559 Nm. Na kola byl výkon přenášen pomocí automatické převodovky. Ta byla v prvních letech výroby pouze dvourychlostní, později ji nahradila převodovka třírychlostní. I přes svou váhu více jak tří tun dokázala tahle pýcha sovětského průmyslu uhánět rychlostí až 200 km/h.
O komfort vysokých pohlavárů režimu se staral přepracovaný podvozek. Přední zavěšení bylo řešeno nápravou s torzní tyčí. Zadní náprava byla tuhá a o odpružení se staraly listové pružiny. Brzdění měly na starost výhradně kotoučové brzdy. Šlo tak o první sovětské vozidlo, které používalo kotoučové brzdy na obou nápravách.
Uvnitř vozu čekala na cestující luxusní výbava zahrnující prémiové čalounění, klimatizaci, elektrická okénka, centrální zamykání, atd. S kočírováním tohoto 630 centimetrů dlouhého a 3.085 kilogramů vážícího monstra pomáhal řidiči posilovač řízení.
Výroba ZIL-114 probíhala až do konce sedmdesátých let, kdy byl nahrazen novějším a ještě větším modelem ZIL-4101. Celkově bylo vyrobeno 150 kusů modelu 114 v různých úpravách. Například verze 114K měla karoserii landaulet - tzn. že zadní část vozu byla otevřená. Tyto varianty se používaly například při přehlídkách. Jiné dva modely ZIL-114 dostaly střešní nástavbu a sloužily jako ambulance pod označením ZIL-114EA.
Blízkým příbuzným modelu 114 byl vůz ZIL-117. Ten měl sice podobné tvary, byl však podstatně kratší a vypadal jako klasický sedan. Zatímco ZIL-114 fungoval jako oficiální státnický automobil určený k přepravě vysokých komunistických funkcionářů, ZIL-117 převážel méně důležité úředníky nebo plnil roli doprovodného vozidla.
Na lyžování do Alp jezdí kde kdo. My jsme si pro zimní dovolenou vybrali český rodinný ideál v podobě nové Škody Kodiaq. Jeli jsme ve 4 lidech do přibližně 400 km vzdáleného Rakouska. Bohužel sněhu příliš nebylo, takže jsme neměli prostor otestovat pohon všech kol. S jakou spotřebou to plně naložený Kodiaq zvládl?
Na začátku roku 2024 dorazila na trh zcela nová, v pořadí už druhá generace tohoto modelu. Proměnou neprošel jen vzhled karoserie, ale také interiér, přičemž úpravy se dotkly i techniky – konkrétně podvozku a nabídky motorizací. V této recenzi se podíváme na to, zda nová generace skutečně představuje posun oproti svému předchůdci, který už má něco za sebou. Zároveň se zaměříme i na otázku, jak si v přímém srovnání stojí Kodiaq vůči Superbu.
Věděli jste, že čtyřkovou Octavii můžete mít s dvoulitrovým benzínovým motorem o výkonu 150 kW a pohonem 4x4? Že ne? Buďte v klidu, v nabídce je tato motorizace poměrně čerstvě, ale dnes ji pořádně proklepneme. Pokud chcete do Octavie kultivovaný benzínový motor a zároveň příjemnou dynamiku, měli byste tento agregát zvážit. Dvoulitr 2,0 TDI o výkonu 110 kW je „traktoroidní“ motor s tupou reakcí na plyn a vedle patnáctistovky 1,5 TSI o stejném výkonu příliš nedává smysl – rozdíl cca jednoho litru ve spotřebě je zanedbatelný. Dnes testovaný benzínový dvoulitr povznesl Octavii na zcela novou úroveň, co ale spotřeba a cena?
Tento oblíbený městský crossover prošel v loňském roce spolu se Scalou drobnou omlazovací kúrou. Dnes se zaměříme na Kamiq a to hned v nejvyšší výbavě Monte Carlo. Proti svým konkurentům boduje vnitřní prostorností, snadným ovládáním a také nízkou spotřebou. Vše má ovšem svou cenu, která v tomto případě není zrovna nízká. Otázka tedy zní, zda-li není lepší volbou Scala, která je ve stejné výbavě a motorizaci levnější.