Nová Škoda Octavia G-TEC na CNG staví na opravdu levném provozu

Zemní plyn se uchovává ve třech nádržích, které jsou uloženy v podvozku a mají celkovou kapacitu 17,33 kg. Díky devítilitrové nádrži na benzin nemá Octavia G-TEC problém ani v oblastech s horší dostupností zemního plynu. Nová Octavia G-TEC bude uvedena na evropský trh na podzim letošního roku.

Octavia G-TEC s motorem 1,5 TSI o výkonu 96 kW (130 k) nabízí pohon na zemní plyn. Díky velmi ekologickému spalování zemního plynu motor produkuje při provozu na zemní plyn přibližně o 25 % nižší emise CO2 než provedení s benzinovým motorem. Vůz také produkuje mnohem méně oxidů dusíku (NOx) a nevypouští žádné saze. Motor pracuje velice úsporně, mj. díky proměnnému časování sacích ventilů, které umožňuje chod v takzvaném Millerově spalovacím cyklu. Spotřeba činí 3,4−3,6 kg CNG/100 km při provozu na zemní plyn a 4,6 l/100 km v benzinovém režimu.

Díky zásobníkům zemního plynu s kapacitou 17,33 kg nabízí Škoda Octavia G-TEC dojezd až 500 km v režimu WLTP při provozu na zemní plyn. V kombinaci s benzinovou nádrží o objemu 9 l se dojezd zvyšuje o dalších 190 km. Octavia G-TEC tak nabízí celkový dojezd na jedno natankování všech nádrží cirka 700 km. Přepínání mezi benzinovým režimem a režimem na zemní plyn probíhá automaticky a bez zásahu řidiče.

Vůz využívá benzinový motor pouze v případě, kdy vůz startuje po doplnění zemního plynu, pokud venkovní teplota klesne pod -10 °C nebo pokud jsou zásoby zemního plynu natolik vyčerpány, že tlak v nádrži klesne pod 11 barů. Charakteristickými znaky vozu Octavia G-TEC jsou specifický vzhled Virtuálního Kokpitu a plaketa G-TEC na zádi. Objem zavazadlového prostoru činí 455 l u verze liftback a 495 l u verze kombi.

Již při spalování přírodního zemního plynu produkuje OCTAVIA G-TEC při provozu na zemní plyn o 25 % nižší emise CO2 než provedení s benzinovým motorem. Když se do spalované směsi přimíchá 20 % bioplynu, což je momentálně poměrně běžnou praxí například v Německu, sníží se emise CO2 dokonce o 35 až 40 %. Pokud se podíl bioplynu, který se vytváří z rostlinných zbytků a biologického odpadu, ve spalované směsi ještě zvýší, je možné dosáhnout až 90% snížení emisí CO2. Tento stav se již blíží uhlíkové neutralitě. Úplné uhlíkové neutrality by bylo možné dosáhnout spalováním syntetického metanu, k jehož výrobě by byla použita pouze energie získaná z obnovitelných zdrojů. Tento výrobní postup se však zatím nachází ve fázi vývoje.