Bosozoku ale není nějaký úlet z poslední doby, v Japonsku má docela dlouhou tradici, sahající až do 50. let. Tehdy se váleční veteráni a obecně mladí Japonci z nižších sociálních vrstev začali spolčovat do motorkářských gangů a užívat si svobodnou jízdu bez ohledu na pravidla a zákony. To je samozřejmě dostalo do hledáčků policie, která začala Bosozoku potírat, dlouho v tom ale nebyla úspěšná. Členové gangů dokonce často jezdili s dřevenými meči nebo palicemi a souboje s policií si vyloženě užívali.
Postupem času se členové začali zaměřovat i na úpravy svých motorek a také na své oděvy. Původně se omezili na odstraňování tlumičů výfuků, vše ale rychle přešlo do bizarních úprav vzhledu. Symbolem Bosozoku motorek se staly především nadddimenzovaná kapotáž na přídi a vysoké opěradla sedaček, často s nápisy ve znacích.
Podobný přístup se později uplatnil i na automobilech, kde dosáhl svého vrcholu. Naprosto monstrózní bodykity doplňují ještě extrémnější spoilery a vrcholem bývají výfuky, které se často táhnou za kapoty vysoko nad střechu, nebo trčí do výše. Japonci se při tvorbě těchto strojů inspirovali v závodních vozech Group 5, jen je dovedli do extrému. V poslední době si tohoto stylu všimli i v zahraničí a podobné vozy začaly vznikat například i ve Spojených státech. Většina však jako základ využívá postarší japonské modely.
Přesně v tomto stylu se ale rozhodli upravit starou Ladu Oka mladí Rusové. Lada Oka byl nejmenší sovětský vůz, na trhu nahradil jak vozítko pro invalidy SeAZ 3D, tak částečně i ZAZ 966 Záporožec. Začal se vyvíjet už v 70. letech v automobilce VAZ, ve spolupráci s konstruktéry SeAZ. Projekt 1111 nabídnul pohon předních kol, se kterým měl VAZ zkušenosti z vývoje prototypu VAZ E1101. Měl také disponovat malým a jednoduchým motorem, konstruktéři tedy v podstatě rozpůlili čtyřválec z nového modelu 2108 Samara, čímž vznikl dvouválec o objemu 650 ccm, později využitý v sériovém voze.
zdroj: Пушка Гараж
Maličká Oka nejdříve dostala masivní 15" kola, která se samozřejmě nevejdou pod původní karosérii a tak se blatníky nastavily doma udělanými kity. Radikální změnou prošlo i zavěšení, tvůrci se rozhodli jít cestou hard tail a úplně vynechat tlumiče odporužení. Celý bodykit, včetně typické kapoty byl nejprve vyměřen na kartonový papír a poté proveden v oceli. Vrcholem celé stavby je ale výfuk, který trčí z původního místa, ale tvoří ve výši kabiny tvar hvězdy, vyvedené z nerezové trubky. Zbytek techniky zůstal původní, v tomto stylu jde ale opravdu spíše o vizuální dojem než jízdní výkony. Celá stavba vyšla mladé Rusy na 15 tisíc rublů, tedy asi 5 tisíc Kč. I tak se ale Bosozoku Oka stavá centrem pozornosti všude, kde se objeví.