Škodovky, které se v Česku koupit nedaly: Znáte je?

Skopak | foto: Škoda Auto

Modely domácí automobilky Škoda zná téměř každý Čech a není divu, vždyť místnímu trhu firma dominuje už dlouhé dekády. Existují však vozy s původem u Škodovky, které se do Česka nikdy oficiálně nepodívaly a tak některé z nich možná nebudou místním známy.

Trekka | foto: Škoda Auto

Trekka – o novozélandském SUV nazvaném Trekka už většina fanoušků Škody určitě slyšela, i samotná Škodovka jej má ve svém muzeum a to i přesto, že vůz samotný logo české firmy vůbec nenese. O vznik vozu se zasloužil novozélandský importér Škody, který zatoužil po terénním a dostupném voze. Ve spolupráci s českými konstruktéry začala na podvozku Octavie sedan vznikat zcela nová karosérie, očividně inspirovaná Land Rovery. Ve výrobě se jako vůbec první a doposud jediné novozélandské vozidlo Trekka udržela mezi lety 1966 a 1973, během kterých vzniklo asi 2500 kusů. Pod kapotou Trekky pracoval čtyřválec z Octavie, dodávající na zadní nápravu výkon 47 koní. Ačkoliv se oficiálně prodávaly pouze na domovském trhu, několika ostrovech v Pacifiku a také v Austrálii, dá se v současné době najít několik renovovaných kusů Trekky i v Evropě.

Skopak | foto: Škoda Auto

Skopak – Trekka posloužila jako inspirace i dalšímu exotickému projektu, tentokrát z Pákistánu. Lokální importér, který do země už od počátku 60. let dovážel sériové Škodovky, se rozhodl na podvozku Škody postavit vlastní lehký terénní vůz. Na původ odkazuje i název, Skopak je totiž složenina ze slov Škoda a Pákistán. Jako základ tentokrát posloužila Octavia Combi, pro kterou vznikla zcela nová karosérie z laminátu. Ta mohla být buď zcela otevřená s plátěnými dveřmi, nebo s uzavřenou laminátovou kabinou a pick up korbou. Pod kapotou zůstal běžný čtyřválec o výkonu 47 koní z Octavie. První prototyp vznikl v roce 1969 a o rok později se v Pákistánském Karáči rozjela sériová výroba. V roce 1971 však zemi zasahlá občanská válka, která vyústila v odtržení východní části státu, dnes známé jako Bangladéš. V těchto podmínkách se bohužel nedostávalo prostředků na další produkci a celý projekt Skopak byl ukončen.

Škoda Kamyonet | foto: Wikipedia.org/Andrew Bone

Škoda Kamyonet – Podobně jako předchozí dva případy i Kamyonet vznikl jako iniciativa lokálního importéra Škody, tentokrát v Turecku. Už v polovině 60. let Turci ve své továrně vyráběli karosérie na podvozky Škody 1202, tou dobou se však ještě drželi původního, československého designu. V roce 1971 se ale Turci rozhodli na podvozku Škody 1202 postavit vlastní vůz. Na místě tak na importovaných podvozcích vznikala zcela nová hranatá karosérie typu pick-up, která na zádi nesla rozměrný nápis Škoda. Pohon stále zajištoval sériový čtyřválec o výkonu 47 koní, který poháněl zadní nápravu. Do roku 1982 vzniklo přes deset tisíc kusů Kamyonetu na základě 1202 a ve stejném roce byl představen nástupce na podvozku Škody 1203. Nástupce už úspěch nezopakoval a během čtyř let produkce vzniklo asi 3600 kusů modernizovaného Kamyonetu. V Turecku se dá dodnes setkat s kusy sloužícím původnímu účelu a několik se jich dostalo také do rukou českých sběratelů.

Škoda Rapid Cabrio | foto: wheelsage.org

Škoda Garde Kabrio a Rapid Kabrio – Kupé verze standardní Škody 742 dokázalo zaujmout i na západě svým sportovním designem, i když tomu neodpovídaly jízdní vlastnosti. Exportní trhy se však dočkaly ještě jedné speciality, kterou samotná Škoda doma nikdy nenabídla. Už na základě Garde vzniklo přestavbou v rakouské karosárně kabrio s plátěnou střechou. Později se začaly přestavovat vozy i v Británii, kde se navíc otevřené Škodovky prodávaly pod hlavičkou Škodovky v oficiálních autosalonech. Nějvetší počty kabrioletů vznikaly až na základě pozdějšího Rapidu a to opět zejména v Británii, kde se jich takto vyrobilo asi 350. Vznikaly však v menších počtech i v dalších zemích, včetně třeba Kanady a Německa. Dnes se velké procento vyrobených kabrioletů dostalo do sbírek českých veteránistů a dají se tak často spatřit na srazech fanoušků starých Škodovek.

MTX Škoda Pick-up D.C. | foto: Metalex

MTX Škoda Pick-up D.C. – na rozdíl od předchozích vozů vznikal tento unikát přímo v Česku, v továrně pražského Metalexu. Na objednávku syrského importéra se na základě sériové Škody Forman vyráběl pick up s čtyřdveřovou kabinou a krátkou ložnou plochou a sklopným víkem. Během půl roku výroby vzniklo asi 1400 kusů, které všechny zamířily do Sýrie. V Sýrii se ale velká část dovezených pick upů dočkala další úpravy, místní konstruktéři začali zadní partie vozu přestavovat na sedany, se zcela jiným otvíráním kufru než původní pick-up. Takto upravené sedany se dodnes dají potkat v syrských ulicích a občas se jejich fotky objeví v českých médiích, mylně považované za jeden ze dvou vyrobených prototypů Favoritu sedan.

Škoda Octavia | foto: Škoda Auto

Škoda Octavia GT – Octavia první generace s poněkud neobvyklou zkratkou GT je další specialitou, která vznikla pouze pro jediný trh. V Řecku se totiž výraznou měrou na prodejích Škodovek podílely ostřejší verze vRS, u Octavie šlo až o 20 % prodaných kusů. V roce 2006 se tak Řecko dočkalo ostřejší varianty tehdy už dosluhující Octavie Tour, se čtyřválcem 1,8 20V T o výkonu 190 koní a 276 Nm, tedy ještě o 13 koní více než původní jedničkové vRS. Dnes už se ale několik kusů Octavie GT dostalo i do České republiky. Kromě Octavie se ve stejný rok pouze v Řecku objevila také Fabia Sport Edition s benzínovým čtyřválcem 1.4 o výkonu 114 koní.

Indická Škoda Rapid | foto: wheelsage.org

Indická Škoda Rapid – Ještě rok před návratem tradičního jména Rapid na evropské trhy se objevil vůz s tímto jménem v Indii. S pozdějším českým liftbackem však neměl kromě jména nic společné, jednalo se jen o přeznačkovaný VW Vento, což je sedan verze páté generace VW Polo. Na Vento byla napasována maska a světla vycházející z tehdejší Fabie druhé generace, modernějšího vzhledu po vzoru evropského modelu se sedan dočkal až s faceliftem v roce 2017. Odlišná od evropské verze je také čínská varianta Rapidu, ačkoliv ta již přímo vychází z českého liftbacku. Rozdílem je však zcela přepracovaná záď ve stylu sedan, který je na čínském trhu populárnějšm stylem.

Škoda Kamiq | foto: Škoda Auto

Čínská Škoda Kamiq – Na základě platformy PQ34, kterou používala už první Octavie, vzniklo v Číně levné SUV Kamiq. Od evropských SUV sourozenců Kodiaqa a Karoqa se liší jinak řešenou přední částí, která nemá horizontálně rozdělené světlomety a také celkově levnějším designem, který více připomíná MPV, populární na čínském trhu. V Šanghaji vyráběný vůz je dostupný pouze s jedinou motorizací, benzínovou 1.5 o výkonu 110 koní a začíná na 367 tisících Kč. Nedávno oznámený evropský crossover, pojmenovaný také Kamiq, s čínskou verzí kromě jména nebude mít nic společné.

Škoda Kodiaq GT | foto: Škoda Auto

Škoda Kodiaq GT – jediné auto ze seznamu, které má šanci dostat se do prodeje i v Evropě je „kupé“ verzí populárního Kodiaqu a prodává se zatím pouze v Číně. V roce 2018 představený vůz dostal dynamičtěji tvarovanou pětimístnou karosérií a přepracovanou příď. V interiéru se zákazníci mohou setkat s veškerou výbavou kterou v současnosti Škodovka nabízí. Pod kapotu si mohou Číňané vybrat ze dvou dvoulitrových benzínových čtyřválců o výkonu 186 nebo 220 koní a nebo základní benzínové 1.4 o výkonu 150 koní. Pohon všech kol je dostupný pouze s nejsilnějším motorem, ostatní se musí spokojit s pohonem pouze přední nápravy. Čínský Kodiaq GT začíná v přepočtu na 635 tisících Kč.

Doporučit článek

Diskuze:

Počet příspěvků: 0 Přidejte vlastní názor…

Další zprávy