Partnerský automotoklub ÚAMK, rakouský ÖAMTC, provedl důležitý test – ověřoval, jak si motoristé umějí s opěrkou hlavy poradit. Ukázalo se, že z celkem 1 185 řidičů a cestujících na předních sedadlech pouze 53 procent mělo nastavenu opěrku správně. Celkem 41 procent je mělo příliš vysoko nebo příliš nízko a 6 procent dokonce v takové poloze, že v zásadě neposkytovaly vůbec žádnou ochranu.
Proč je správné nastavení tak důležité? Při obou typech havárií – zepředu i zezadu, poskytují zásadní ochranu proti poškození krční páteře a dalším poraněním. Následkem pak mohou být poruchy pohybu, ale dokonce i trvalé poškození, včetně ochrnutí. Podstatné je také dodat, že k němu může dojít i v poměrně malé rychlosti, a to například při nárazu do vašeho vozu jiným vozidlem zezadu. Rozhodně tedy stojí za to věnovat několik sekund tomu, abychom si nastavili opěrku hlavy do správné polohy, jak ve vlastním autě, tak i v případě, že jedeme v cizím jen jako pasažéři.
Jaká je to poloha? První pravidlo říká, že by temeno hlavy a opěrky hlavy měly být přibližně v jedné rovině. K tomu stačí si jen položit na hlavu dlaní ruku a prsty bychom se měli dotýkat vrcholu opěrky. Když je to tak, je to v pořádku. Další zásadní parametr je vzdálenost opěrky od naší hlavy. Nesmí být velká, protože jinak třeba při nárazu zezadu do vašeho vozu je pohyb hlavy příliš dlouhý a během něj se těžší hlava pohybuje dozadu rychleji než zbytek těla a krku.
Následek? Zranění krční páteře. Existuje i druhý důvod, a tím je aktivace airbagů v případě havárie. Ty jsou vystřeleny a nafouknuty směrem k vrchní části hrudníku a hlavy. Jestliže by za ní nebyla v přiměřené vzdálenosti opěrka, bezpečnostní nafukovací vak by se minul účinkem a vlastně by se mohl dokonce stát nebezpečím.
Proto je důležité, aby ona vzdálenost hlavy od opěrky, která ji zachytí, byla jen maximálně 4 centimetry. K tomu stačí zkontrolovat, že mezi zádní část hlavy a opěrku, při vašem běžném posedu za volantem, se vejdou asi tři prsty vaší ruky.
Nastavit tuto vzdálenost nám u moderních automobilů umožňuje pohyb samotné opěrky v podélném směru, u starších pak nastavení sklonu opěradla.
Ne vždy a v dostatečné míře je toto možné na zadních sedadlech, kde také bývají rozměrově menší opěrky hlavy. Oba tato fakta tedy napovídají, že v tomto směru je bezpečnější v případě jízdy jen dvou osob, sedět vpředu. To ale nic nemění na tom, že pokud někdo sedí na zadním sedadle, nemá opomíjet možnost výškového nastavení opěrek. Jistě, řidiči mají obvykle zadní opěrky maximálně zasunuty do opěradla, aby měli co nejlepší výhled dozadu přes zadní okénko. To ale není důvod, proč by měli cestující vzadu ponechat opěrky v nevhodné poloze. Podstatnější než výhled dozadu, ten řidiči poskytují také vnější zpětná zrcátka, je zdraví a bezpečnost cestujících. Proto by měli věnovat několik sekund jak zapnutí bezpečnostních pásů, tak nastavení opěrek hlavy. Zvláště důležité je to v případě extrému – lidí vysokého vzrůstu. Mějme na paměti, že automobilky obvykle pracují při konstrukci vozidla s „unifikovaným“ Evropanem, který má hmotnost kolem 80 kg a výšku asi 175 cm. Proto si ti vyšší musí výšku nastavení pečlivěji upravit.
Jak ale ukázal test rakouského ÖAMTC, a potvrzují odborníci ÚAMK, bezmála polovina řidičů a pasažérů nezná nebo zapomíná na zásady použití opěrek hlavy. Proto jsme je připomněli.