TEST: Peugeot 3008 1.5 BlueHDi - Svalnaté SUV pro klidné řidiče

Peugeot 3008 byl ve své první generaci, která na trh přišla v roce 2008, crossoverem kombinujícím prvky MPV a SUV, čímž trochu předpověděl současný trend. Druhá generace, která se začala prodávat v roce 2016 je už ale pravověrným SUV, se svalnatou karosérií a nezbytnými plastovými lemy. To je samozřejmě spíše na oko, většina 3008 se do terénu nikdy nepodívá a výrobce s tím ani nepočítá, jak dokazuje pohled na použitou techniku. Vůz je postavený na stejné platformě jako menší 308 a 508 a 5008 i přes svůj odhodlaný vzhled nenabízí pohon všech kol. Většině kupujících jde totiž samozřejmě právě o vzhled, vyšší pozici za volantem a s tím související pocit bezpečí.

Předchozí 3008 mimochodem poněkud překvapivě pohon všech kol nabízela, což je pro Peugeot velmi neobvyklé. Samotný francouzský výrobce totiž kromě několika variant 405 takový pohon nikdy sám nevyráběl (Peugeoty 4007 i 4008 vyrábělo Mitsubishi). Peugeot 3008 Hybrid4 ale nebyl klasickou čtyřkolkou, pohon zadní nápravy totiž obstarával elektrický motor. Stejný systém už používala jen první generace sedanu 508, příbuzné větší 5008 jej nikdy nedostalo.

Námi testovaný Peugeot 3008 má střední výbavu Allure a 1.5 litrový dieselový čtyřválec BlueHDi s výkonem 130 koní, přenos síly na přední nápravu zajišťuje manuální šestistupňová převodovka. Modrý kousek dostal navíc také příplatkovou výbavu jako panoramatické otevíratelné střešní okno, přední světlomety Full LED s automatickou výškovou regulací, přední a zadní parkovací asistent či vyhřívaná přední sedadla. Základní benzínové Allure začíná na 560 tisících Kč, s dieselovou motorizací jako testovaný vůz pak na 600 tisících Kč, konkrétní testovaný vůz včetně doplňkové výbavy vychází na 780 tisíc.

Designově se nová 3008 velmi vzdálila od předchozího vozu. Zatímco ten ještě spoléhal na oblé a protáhlé linie a svým pojetím se blížil spíše MPV, druhá generace už se snaží tvářit jako svalnaté SUV. Nový vůz je teď až po B sloupek totožný s větší 5008, kromě délky se oba vozy liší už jen provedením střechy v zadní části. Zatímco 5008 kvůli nabídce místa volí klasičtější hranatější profil, 3008 s ostřeji zkoseným zadním oknem i tvarem D sloupku má spíše sportovnější nádech. Mnohem ostřeji řezaná karosérie s vyšší linkou oken a většími koly vznikla v novém designovém jazyku Peugeotu, který sklízí zasloužený úspěch. Nezbytné oplastování dveří a lemů blatníků doplňují příplatkové hliníkové střešní ližiny. Zajímavá jsou přední světla, do kterých ve výbavě Allure nepříliš výrazně zasahuje dráp z nárazníku, při výběru Full LED světlometů se však změní právě tvar drápu, který poté zasahuje mnohem výše a téměř úplně rozděluje světlomety na dva celky. S tímto výběrem se změní i design masky, která má teď místo lišt svislých lišty horizontální. Jak je u nových Peugeotů zvykem, zadní svítilny se třemi svislými rudými linkami symbolizují lví drápy a jsou propojené černou plastovou linkou, spojující je do jednoho celku.

Interiér je přesně takový, jaký každý očekává od nového Peugeotu. Typický koncept i-Cockpit s malým volantem a kapličkou přístrojů v pozici vysoko nad ním, vytvářející velmi nezvyklý dojem pro každého, kdo si sem sedne z vozu jiné značky. Zvyknout si na podobné uspořádání může být pro někoho trochu složitější, mě osobně ale přijde malý volant i zbytek kabiny naprosto přirozený, naopak v jiných vozech si pak připadám jako v autobusu. Problém s překrýváním přístrojů vrchní částí volantu jsem neměl ani v menších Peugeotech, ve vyšší pozici v SUV by jej snad neměl mít nikdo.

Ovládání většiny palubních systémů probíhá přes 8“ dotykový displej infotainmentu, volně stojící v zorném poli řidiče na vrchu palubní desky. K jednotlivým menu má řidič pohodlný přístup pomocí typického peugeotího klavíru na středovém panelu, kde vrchní chromované klávesy ovládají displej, spodní černé pak další funkce jako vyhřívaní sedaček a odmlžování oken. Výhrady k tomuto rozpoložení jsou typické, ovládat klimatizaci za jízdy přes displej je zbytečně komplikované, zvyknout se ale dá docela rychle. Další velký displej je přímo před řidičem, ovládaný pomocí tlačítek na volantu. 12,3“ palcový displej je velmi přehledný a možnost vybrat si preferované zobrazení přístrojů a dalších údajů plus například zobrazování GPS je jednou z nejužitečnějších vlastností oproti standardním analogovým přístrojům. Dojmu z futuristického interiéru s ostrými linkami pomáhají také zvolené materiály příjemné na dotek a s bezvadným zpracováním.

Bohužel pro Peugeot typickým prvkem je i určitá nedoladěnost infotainmentu, který v každém testovaném voze se lvem na přídi měl nějaký problém s připojením telefonu. Testovaný kus 3008 byl v tomto ohledu zatím nejhorší, připojit se k Android Auto přes USB se mi nepovedlo vůbec, což je ale problém pouze tohoto konkrétního kusu. Mnohem častější je ale problém s Bluetooth, které prostě v každém Peugeotu nějakým způsobem blbne. Nejčastěji i přes připojení a zaškrtnutí možnosti přehrávání audia systém není schopen audio z telefonu přehrát, obvykle se ale vše povede zprovoznit po několika připojeních. Další typickou vlastností je nemožnost přehrávané audio po nastartování spustit jen pomocí displeje v autě, místo toho se musí manuálně v mobilu spustit přehrávač. Při přehrávání hudby z telefonu pak při stlačení tlačítka pauzy na displeji auta audio skončí ale během pár sekund se opět spustí. Opravdu hudbu pozastavit se tak podaří často až na pátý pokus. Tento stejný problém už dělalo více aut, s několika mobily, v testované 3008 se mi podařilo připojit pouze jeden mobil, mimochodem ten nejstarší, novější kousky systém neustále odmítal. Nechápu, proč je toto pro Francouze takový problém, když snad každá jiná značka dokáže systém vyladit tak, že prostě funguje hned na první pokus.

Peugeot ale zapracoval na nabídce odkládacích míst, kterých je u menších modelů poskrovnu. Kromě velkých kapes ve dveřích je užitečná zejména velká odkládací skříňka ve středovém tunelu mezi sedadly. Uložení mobilu připojeného přes USB není problém, v prostoru před řadící pákou je hluboká přihrádka s USB, kam se mobil i s kabelem pohodlně schová. Za řadící pákou jsou dva držáky na nápoje, další užitečný přídavek oproti menším modelům. Pro druhou řadu sedadel je kromě kapes ve dveřích k dispozici i úložný prostor pod podlahou a další dva držáky na nápoje v loketní opěrce.

Uspořádání interiéru v zadní části je největší změnou oproti nedávno testované 5008, která nabídla tři plnohodnotné sedačky ve druhé řadě, plus spíše nouzovou třetí řadu. V testované 3008 je druhá řada sedadel klasické koncepce, uzpůsobená spíše pro pohodlné cestování dvou pasažérů. Kufr nabídne ve standardní konfiguraci 520 litrů prostoru a je přístupný přes elektricky otevírané páté dveře, které lze otevřít také podržením tlačítka na klíči, nebo dvojitým stisknutím tlačítka pod volantem. Po sklopení druhé řady vznikne téměř rovná plocha bez schodu a kapacita naroste na 1482 litrů.

Pod kapotou námi testované verze se nachází přeplňovaný čtyřválcový diesel BlueHDi o objemu 1499 ccm a výkonu 130 koní a 300 Nm. Zachovává si typický drnčivý zvuk nafťáku, který se i přes slušné odhlučnění kabiny uvnitř občas ozývá silněji, než by bylo potřeba. Verze s výkonem 130 koní je pro 1417 kg těžké vozidlo postačující, motor plynule táhne už od nízkých otáček, 3008 v této motorizaci ale opravdu není žádný sprinter, při vyšších rychlostech si předjíždění často radši rozmyslíte. Manuální šestirychlostní převodovka mi ale nepřijde jako ideální výběr pro podobný druh vozidla. SUV s dieselovou 1,5 není zrovna řidičský stroj, ve kterém bych si chtěl na okreskách s pomocí řadící páky zařádit jako se sporťákem. Nízký pracovní rozsah otáček pak znamená, že zejména ve městě není moc důvod zvedat ruku z loketní opěrky, tedy z polohy připravené briskně přeřadit na jiný stupeň. Tohoto pohybu si totiž v manuální 3008 1.5 užijete více, než byste chtěli. Mnohem radši bych si tak vybral automat, ve kterém si můžu užívat pohodlnou jízdu, bez neustálého míchání pravou rukou.

Na okreskách je to ale pořád velmi příjemné SUV, které se příliš nehoupe, drží příjemně přilepené k asfaltu, do zatáček se vrhá ochotně a i přes svoji váhu a velikost se vůz chová agilně. Mimo silnice se asi většina 3008 nikdy nepodívá, manuální verze ani nenabízí sytém Advanced Grip Control, který mění nastavení podvozku pro různé terénní podmínky. Když se ale s vozem vydáte alespoň na polní cestu nebo kousek mimo asfalt do lesa, překvapí vás hlavně nekonečné pípání a varování systému, který každé vyšší stéblo trávy považuje za stejnou překážku jako betonová zeď.

Výhodou malých dieselů od PSA je nízká reálná spotřeba a 1,5 BlueHDi v 3008 není žádnou výjimkou. Peugeot oficiálně udává spotřebu jako 4,8/3,9/4,3 litru, reálně si musíte přidat dle schopnosti úsporné jízdy půl litru až litr navíc. I při běžné jízdě, bez nějakých pokusů o šetření a držení se v pravém pruhu na dálnici se ale udržíte se spotřebou někde v rozmezí 6-7 litrů.

Peugeot 3008 je jedním z nejpohlednějších SUV na trhu, což je nepochybně jedním z důvodů jeho úspěchu. Pro Peugeot tvoří 3008 celosvětově druhý nejúspěšnější model po 308 a překonává dokonce i menší a levnější crossover 2008, i když ne zrovna na českém trhu. Pro většinu současných zákazníků je ideálním vozem i proto, že vyšší stavba karosérie v tomto případě neznamená horší jízdní vlastnosti a výrazně vyšší spotřebu. Dnes testovaná motorizace je vhodná spíše pro klidnější řidiče, kteří nemají potřebu se svým mohutným SUV na každém semaforu vystartovat jako první. Osobně bych s tímto motorem zvolil spíše automatickou převodovku, která by jen prospěla k pohodlnější jízdě, je mi ale jasné, že velká část zákazníků, kteří si pro 3008 do autosalonu přijdou, o této variantě ani neuvažuje.