Diskutabilní vzhled
Třetí generace Sportage sbírala jedno designové ocenění za druhým, ještě před svým uvedením na trh. To úplně o nové generaci neplatí. Ta se zatím dočkala velice rozporuplných dojmů. Sám jsem byl k novému vzhledu Sportage dosti skeptický, musím se ale přiznat, že postupem času se mi auto začalo zamlouvat stále více a myslím si, že stejně to bude i u většiny motoristů.
Ač design prošel velkou proměnou, vůz si stále zachovává svou typickou siluetu.
Interiér
Kia se chlubí využitím kvalitnějších materiálů v interiéru. Po usednutí do příjemně tvarovaných sedaček, které i v základním provedení poskytují dostatečné boční vedení v oblasti stehen i boků, jsem si velmi rychle našel dobrou řidičskou pozici. Řidič kolem sebe má, stejně jako spolujezdec, dostatek místa. Interiér působí velice příjemně, prostorně a vzdušně. Nejedná se o klasický nudný design, na který jsme zvyklí, zároveň zde ale nenajdeme žádné bláznivé kreace. Kreativita a originalita jde ruku v ruce s praktičností a ergonomií, za toto Kie patří opravdu pochvala. Za co ale Kiu pochválit nemohu, je plast ve spodní řadě palubní desky. Jakmile jsem tento tvrdý plast viděl, vybavil jsem si stařičkou Felicii mého dědečka. Naštěstí vaše ruce ani oči do kontaktu s tímto plastem nepřijdou příliš často.
Díky široce tvarované spodní části vozidla se nová Sportage zdá širší než předchůdkyně, není tomu ale tak. Co do šířky se Sportage vůbec nezměnila. Naopak mezigenerační růst zaznamenala v podélném směru o 40 mm. Přidané centimetry jsou patrné ihned po usednutí na zadní sedačky. I když byla přední sedačka nastavena pro mou postavu, cítil jsem se na zadní řadě sedadel velice pohodlně. I zadní místa nabízí cestujícím určitou formu bočního vedení. Boky jsou na rozdíl od sedáků vyplněny tužším materiálem, který vás při průjezdu ostřejší zatáčkou skvěle podrží. Velkou devizou je nastavitelnost sklonu opěrky zadního sedadla.
Kia věnovala velké úsilí vývoji jízdních asistentů a já mohu s radostí potvrdit, že se to vyplatilo. Například asistent jízdy v jízdním pruhu funguje opravdu skvěle a dokáže během okamžiku zkorigovat směr jízdy. Další jízdní asistent, kterého jsem při křižování silniček kolem Barcelony víc než ocenil, je systém připomínající řidiči maximální povolenou rychlost na dané komunikaci. Ten je propojen s kamerou v čelním skle a snímá dopravní značení podél silnice. K mému velkému překvapení si systém poradil i se značkou 30, na níž se „realizoval“ místní sprejer.
Motorizace a jízda
Kia pro novou Sportage připravila paletu pěti motorů. Dva benzínové a tři dieselové. My jsme měli možnost vyzkoušet čtyři z těchto možností.
Začneme tedy základní motorizací. Nejlevnější motorovou jednotkou nové Kii Sportage je motor 1,6 GDI. Ten sice nabízí výkon 132 koňských sil, ale pouze velmi slabý točivý moment 161 Nm. Nedostatek síly je při jízdě dost zřetelný. Na dynamičtější jízdu proto zapomeňte. Výraznější zátah motoru přichází až při překonání hranice 3 - 4 tisíc otáček. Do té doby působí líně a dosti fádně. Na druhou stranu musím vůz pochválit za skvělé odhlučnění motoru. Při dálniční jízdě se zařazeným šestým rychlostním stupněm, byl i při vyšších otáčkách motor příjemně tichý a posádka nemusela jedinkrát zvýšit hlas. Tento motor tak vidím vhodným zejména pro maminky, které se často pohybují po městě, či pouze na krátkou vzdálenost.
Automobilka očekává nejvyšší prodeje modelu ve výbavě Exclusive s motorem 1,7 CRDi o výkonu 115 koní a točivém momentu 280 Nm. Motor je příjemně živý. Samozřejmě se nedočkáte takových výkonů, jako u dvoulitru, ale běžnému řidiči jisto jistě postačí.
Ten jsme testovali hned u dvou vozů. Prvním z nich byl naftový dvoulitr s výkonem 136 koní a vysokým točivým momentem 373 Nm. Auto je jízdně vysoce vyspělé. Pohon všech kol vám dodává stabilitu v zatáčkách a neztratí se ani mimo silnici. Zde lze dokonce využít systém, kdy je výkon motoru při rychlosti do 40 km/h rozdělován mezi nápravy přesně v poměru 50:50.
A to nejlepší na konec. U nové Sportage je poprvé v historii k dispozici i verze GT Line. S tou jsou spjaty dva nejsilnější agregáty v nabídce. Silnější dieselový dvoulitr a benzínová 1,6 T-GDI. My jsme usedli do benzínové verze s dvojspojkovou sedmistupňovou převodovkou.
Nová Kia Sportage i ve své základní verzi skvěle sedí v zatáčkách. O verzi GT Line toto platí dvojnásob. Po stisknutí tlačítka Drive Mode podvozek příjemně ztuhne, stejně jako řízení. Největší proměna vozu po stisknutí tohoto magického tlačítka, je poznat na převodovce. V běžném režimu vůz řadí dle točivého momentu pro udržení co možná nejnižší spotřeby paliva. Ve módu Sport se motor žene za výkonem do vyšších otáček.
Při jízdě velmi záleží na zvolených pneumatikách. U vozu s 19“ koly jsem si občas říkal, že je poněkud tvrdší. Když jsem ale usedl do vozu s 17“ koly, připadal jsem si jako na obláčku. Jediné, na co si může řidič stěžovat, je značný nedostatek kontaktu s koly. Přeposilovaný volant vám totiž neposkytuje prakticky žádnou zpětnou vazbu.
První dojmy, kterými nás Sportage zaujala, jsou tedy velmi pozitivní. Více se ale dozvíme až po té, co u nás Sportage absolvuje plnohodnotný redakční test.