TEST: Vyrovná se německé konkurenci? - Citroën Berlingo Multispace 1.6 BlueHDi 100

O něco víc pohlednější

Berlingo se nabízí jak v osobní, tak v pracovní užitkové verzi a na trhu je již od roku 1996. Za to dobu jsme se dočkali dvou generací a několika faceliftů, z nichž ten poslední jsme si nedávno představili v prvním testu „nového“ Berlinga. Poslední omlazení se však zaměřilo spíše na vylepšení pohonných jednotek a přineslo nové laky karoserie, design kol a pár prvků výbavy navíc.

Už jednou jsme si zde zmínili vzhledově vylepšené přední velké světlomety, úzkou masku chladiče a o něco víc dopředu vysunutý přední nárazník. K předním světlům se nově přidávají i LED diody denního svícení, jenž si své místo našli v černém plastu ve spodní části předního nárazníku.

Potěšila i litá kola s hezkým designem, sněhově bílý lak karoserie a zatmavená boční okna, v nichž nechyběly výsuvné roletky. Ty jsou velmi dobrým ochráncem před případnými zloději, kteří do auta prostě neuvidí. Drobnou vadou na kráse však jsou dlouhé páté vyklápěcí dveře, na jejichž otevření je potřeba opravdu velká porce místa a přibližně metrový odstup od auta je vážně potřeba.

Posadíte sem až sedm osob

Co se týče kabiny, tady to vypadá tak nějak pořád stejně. Kdo má rád typickou německou útulnost a luxusní zpracování, toho Berlingo ani z části nezaujme. Netvrdíme, že by se interiér chlubil nekvalitně zpracovanými a vrzajícími díly, ovšem k naprosté dokonalosti mu něco chybí. Na středu přístrojové desky je pak umístěn masivní výstupek, na kterém je instalováno ovládání hlasitosti multimediálního systému. Komu by to nevyhovovalo, může úroveň hlasitosti ovládat skrze páčku pod volantem.

Hlavní předností Berlinga je však množství odkládacích prostorů. Doslova se dá říci, že se zde dá hrát na schovávanou a je tu tolik schránek, že člověk trpící zapomnětlivostí by mohl mít problém. Jejich nedostatek však spočívá v tom, že některé z nich jsou až zbytečně malé, jiné zase přehnaně velké a jen některé z nich plní svůj skutečný účel. Námi testované provedení se k tomu všemu chlubilo i sedmi sedadly, díky čemuž se logicky výrazně snížil objem kufru. Při zkoušce posadit dozadu osobu s výškou 170 cm to šlo jen tak tak, což je důkazem toho, že na poslední řadu sedaček je vhodné usadit jen děti menšího vzrůstu.

Nepotěší ani absence podstatného prvku výbavy, kterým je možnost sklápění sedaček do podlahy. Jednoduše se tak dá říci, že buď pojedete se sedmi sedačkami ale bez zavazadel, nebo musíte poslední řadu vyndat, odnést do garáže a až poté využít celkem objemný zavazadlový prostor. Navíc, demontovat a nebo zpátky instalovat sedadla není zrovna lehkým úkolem, proto bych tuto práci vždy svěřil silnějšímu pohlaví.

Co se týče celkového prostoru, Berlingo nabízí možnost úplného sklopení sedadla spolujezdce směrem vpřed, díky čemuž převezete v připadě potřeby předmět o délce až 2,6 metru! Zavazadelník nabízí v pětimístné verzi objem 675 litrů a pokud je vám to málo, po vyjmutí zadní lavice, se vám naskytne plocha o objemu 3000 litrů.

Stačí mu stovka koní?

Pod kapotou naší verze opět pracoval nový naftový čtyřválec, který disponoval skromnějším výkonem 100 koní a točivým momentem 254 Nm. Nové diesely z koncernu PSA mají být především úsporné, víc kultivované a mělo by se s nimi jezdit o mnoho lépe. Možná tak zamrzí fakt, že testované provedení dostalo jen manuální pětistupňovou převodovkou, šestý stupeň by se zde totiž docela hodil.

Některé řidiče může potěšit řadící páka umístěná u středové konzole, dráhy převodovky byly přesné a celkově se dá říci, že je tady vše po ruce. Naopak nesčetně krát jsem před jízdou hledal ideální pozici za volantem, trvalo mi to o něco déle než bývá zvykem, za což může podivné nastavení výšky sedadla. Jeho nelogický mechanismus je používán například u Dacie Sandero a mě osobně se tedy vůbec nezamlouvá. Z auta je však naštěstí dobrý výhled a tvrdší zadní tlumiče poberou i větší množství zavazadel nebo oněch sedm pasažérů.

Zmodernizovaný Citroën Berlingo se navíc ani při dynamičtější jízdě moc nenakláněl. S jízdní stabilitou na tom sice není díky své koncepci stejně jako klasický hatchback, ale tlumiče poměrně dobře vyžehlily i větší výmoly a nerovnosti, přičemž v zatáčkách nehrozily nějaké velké náklony. Problémem je jen fakt, že při obsazení pouze řidičem, má někdy zadní náprava logicky chuť odskakovat.

Motoru nechyběla kultivovanost, pružnost a též velmi solidní a plynule dávkovaná dynamika. Při vytočení k 2200 ot/min. se začíná dostávat počátek plného výkonu a jeho nával neustupuje až do 3750 ot/min. Při dálničním tempu 130 km/h točila pohonná jednotka 2700 ot/min. a do kabiny se díky chybějící šestce dostával poněkud vyšší hluk od motoru. A jak to bylo se spotřebou?

Výrobce uvádí 4,3 litru na 100 km a kdo se bude hodně snažit, podaří se mu dosáhnout hodnoty okolo 4,6 litru. K tomu je ale podotknout, že pokud budete využívat plný potenciál motoru, díky krabicovitému tvaru auta čekejte, že výsledná spotřeba se v průměru ustálí na 5,8 litrech.

Závěrečné hodnocení

Berlingo se sedmi sedadly a 100 koňmi pod kapotou je ideální volbou pro ty, kdo hledají pohodlné, prostorné a celkem úsporné auto. Není to sice tak kvalitně zpracovaný vůz, kterým je například konkurenční VW Caddy, avšak i přesto se dá Berlingo považovat za solidní rodinnou dodávku.

Mezi pozitiva patří roztomilý vzhled, velký komfort na palubě. Pokud bych měl hledat negativa, zařadil bych mezi ně hůře odladěný posilovač řízení, nemožnost dokoupit xenonové světlomety a nebo vrzající některé části palubní desky.

Celkové hodnocení: 85 %

Základní cena: 422 900 Kč

Cena testované verze: 465 300 Kč

KLADY

- prostornost

- prostornost

- úsporný naftový motor

- jízdní komfort

ZÁPORY

- zpracování některých dílů palubní desky

- nemožnost dokoupit xenony