TEST: Revoluční automat nás překvapil! Čím? - Honda CR-V 1.6 i-DTEC AT9 Executive

Robustnost na prvním místě

Nové CR-V je hodně populární v prodejích, za což bezpochyby může jeho elegantní a robustní vzhled a taktéž prostorný interiér. Znalci značky si díky faceliftu povšimnou nové grafiky předních světel, jiného předního nárazníku a masky chladiče. Při pohledu na záď se zde objevila i nová chromovaná lišta spojující koncové svítilny se zajímavým vykrojením.

Pro někoho může být omlazené CR-V nevzhledné, ale to je čistě otázka vkusu každého z nás. Vůz ukazuje decentní boční linie a okenní oblouk o větším poloměru se zajímavým zakončením. Testovaná verze byla v nejvyšší specifikaci Executive, což zajistilo přítomnost designově zajímavých litých osmáctipalcových  kol a hnědého metalického laku karoserie.

Pohodlí a prostor pro pět

Kabině dominují celokožená sedadla s dostatečnou podporou stehen a rozměrný středový panel překvapivě moc nezasahuje do prostoru pro nohy řidiče a spolujezdce.  Další již několikrát zmíněnou předností je neuvěřitelně prostorná kabina, kam posadíte pět dospělých osob a nikdo z nich si přitom nebude stěžovat, že má kolem sebe málo místa.

Palubní deska je zpracována přehledně, budíky nabízejí dobrou grafikou a na středovém panelu se díky faceliftu objevila nová dotyková obrazovka multimediálního systému. Ten využívá systém Android a jeho ovládání je intuitivní a snadno zapamatovatelné. Aktuální generace CR-V nabízí kromě královského místa pro posádku i snadný přístup k zadním sedadlům. Je to umožněno díky zadním dveřím, jenž se dovedou otevřít do skoro až úhlu 90 stupňů. Pro rodiny je podstatný údaj i základní objem kufru, který v základu činí 589 litrů.

Kdo touží po vrcholné verzi Executive, bude zřejmě hodně překvapen, co vše mu vůz v základu nabídne. Za zmínku tak panaromatické střešní okno s dvojitou roletou, litá kola, světelný a děšťový senzor, xenonové světlomety, osm airbagů, automatická duální klimatizace, výhřev předních sedadel, elektrické otevírání víka kufru a nebo nový adaptivní tempomat. Ten je mimo jiné vybaven systémem prediktivního ovládání tempomatu s označením i-ACC (Intelligent Adaptive Cruise Control).

Výbava vozu se v rámci faceliftu rozšířila i o příplatkové balíčky bezpečnostních pomocníků ADAS a Honda Sensing.  První zmíněný stojí 19 tisíc Kč a umí varovat před čelní srážkou, kontroluje jízdu v pruhu, rozpoznává dopravní značky a nebo detekuje objekty v mrtvém úhlu. Za druhý systém dáte dalších 50 tisíc, a to už je vůz vybaven i systémem pro zmírnění následků nehody, systémem pro udržování v jízdním pruhu a zmíněným tempomatem. Oba tyto systémy testovaný vůz měl ve výbavě a bylo zajímavé pozorovat, jak se i při větším náklonu v zatáčce automaticky stahovaly bezpečnostní pásy, aby mne i spolujezdce udržely co nejpevněji v sedačce.

Cesta za devíti stupni

Námi testované provedení bylo v kombinaci s turbodieselovým motorem 1.6 i-DTEC o výkonu 118 kW, které jsme v redakci měli nedávno. Tehdy s ním však byl spojen manuál se šesti stupni, nechyběl pohon všech kol a tak u dnes testovaného vozu byl jedinou novinkou zmíněný devítistupňový automat od firmy ZF. Osobně mě proto nejvíc zajímalo, zda vůbec někdy využiji „devítku“ a abych vám přiznal, o její přítomnosti se dozví jen málokdo z vás.

Velký počet převodových stupňů tu ale není jen tak pro srandu. U pětistupňového automatu se otáčky motoru drží zbytečně vysoko, kdežto u námi testované verze motor točil při 130 km/h pouhých 1800 otáček! Ještě neobvyklejší byl případ, kdy při snaze jet po dálnici opravdu rychle, šla devítka zařadit až v rychlosti 140 km/h, do té chvíle si automat nenechal do své práce nikterak zasahovat. Pod volantem jsou sice přítomna pádla pro řazení, ale elektronika převodovky nejprve zhodnotí, zda vámi zadaný stupeň je vhodný a až potom dojde (nebo nedojde) k přeřazení.

Práce převodovky je jinak naprosto skvělá, s naftovou jednotkou je sladěna na jedničku a po celou dobu testu nedošlo k tomu, že by byla zmatená a zbytečně čekala na to, až jí řidič sám udělí pokyn. Možná jen opravdu ostrý start z místa může způsobit, že sázení prvních tří kvaltů nebude tak rychlé, jak by jste čekali a ani sportovní režim na tom nic moc nezmění. V něm se otáčky drží příliš vysoko a reakce převodovky na prudký start se přitom zlepší minimálně.

S motorem 1.6 i-DTEC je standardně spárován i systém Start/stop a velmi mile mě překvapila funkce, kdy se motor vypne jen v případě, že řidič opravdu silně sešlápne brzdový pedál. Díky tomu se povedlo dosáhnout i přívětivé spotřeby, která se za dobu testu pohyboval okolo 7,2 litru na 100 km. Kdo se pak bude snažit vyloženě ždímat všech 160 koní, nedostane se v průměru přes hranici 9 litrů.

Už v dřívějším testu aktuální generace vozu jsem uvedl, že naladění podvozku je komfortní a v zatáčkách se příliš nenaklání. Přejezd větších nerovností je v CR-V znát hlavně v nižších rychlostech, protože při rychlé jízdě se daří podvozku nerovnosti „přelétnout“ a nedat posádce znát, co se děje pod koly. Typickou ukázkou byla jízda po D1, kdy jsem s vozem nejprve jel 100 km/h a místy neskutečně drkotající asfalt ze mě málem vytřesl duši. Po zvýšení tempa na 130 km/h to už ale s tlumením bylo výrazně lepší.

Stojí za vaší pozornost?

Myslím si, že rozhodně ano. Kdo je milovníkem prostoru, pohodlí a trochy luxusu, nové CR-V je pro něj jako stvořené. Společně s dobře spárovaným automatem se jedná o povedený dálniční křižník, jehož výkon je dostatečný a ani spotřeba neleze do závratných výšin. Možná se někomu nebude líbit současný design, že palubní systém využívá leckdy nepopulární systém Android a nebo vůz má jen menší odkládací prostory v kabině. Jinak se ale nedá velké Hondě nic vytknout a vzhledem k nabušené výbavě Executive je cena poměrně přijatelná.

Celkové hodnocení: 92 %

Základní cena vozu: 829 900 Kč (1.6 i-DTEC/118 kW 9A 4x4 Elegance)

Cena testované verze vč. příplatků: 1 048 800 Kč 

KLADY

- silný motor

- dobře sladěná převodovka

- prostornost a výbava

- podvozek

ZÁPORY

- malé odkládací prostory

- kratší sedáky vzadu