TEST: Subaru Legacy kombi 2.0D – ze sportovce světoběžníkem

Legacy znamená dědictví. A zatímco před jednadvaceti lety, kdy světlo světa spatřilo první Subaru honosící se tímto jménem, se dalo o historickém odkazu mluvit jen stěží, dnešní Legacy už má rozhodně na co navazovat.

EXTERIÉR

Designéři se ale rozhodli hodit minulost za hlavu a začít s čistým listem papíru. Třeba tolik příznačný zatmavený D sloupek karoserie, který pomáhal vytvářet dojem vznášející se střechy, tady nenajdete. Přitom šlo o prvek, kterým se honosilo už první Legacy v pro nás bouřlivém roce 1989. Stejně tak auto přišlo o bezrámovou koncepci oken dveří, jež padla za oběť lepšímu odhlučnění interiéru a tuhosti karoserie.

Na první pohled zaujme Legacy svým agresivně tvarovaným předním nárazníkem a doširoka roztáhlým světlometům, které mohou domácímu publiku připomínat mladoboleslavskou Octavii po posledním faceliftu. Ano, i Legacy vypadá tak trochu asijsky. Jednolitý předek rozbíjí pouze otvor v kapotě sloužící jako přívod vzduchu k mezichladiči naftového boxeru. Jeho plochá konstrukce a tedy více prostoru pod kapotou se navíc pozitivně projevila na bezpečnosti v případě srážky s chodcem. Legacy si dle nových kritérií Euro NCAP odvezlo za tento náraz 58 %, což je nejlepší výsledek ve třídě. Za ním skončila Toyota Avensis s 53 % a Mazda 6 se 49 %.

Pokud se vám zdá, že karoserie vypadá mezigeneračně o poznání větší a zavalitější, pár kroků s metrem v ruce vám dá za pravdu. Na délku totiž nové Legacy kombi narostlo o 5,5 cm, na šířku o 5 cm, na výšku o 6,5 cm a na rozvoru přibylo dokonce o celých 8 cm. Konkrétní údaje naleznete v tabulce pod článkem.

INTERIÉR

A co takhle s metrem prozkoumat i útroby vozu? Žádný problém, Legacy se ani tady nemá zač stydět. Dle tabulek výrobce se zvětšila délka interiéru o 35 (!) centimetrů. Z toho profitují jak cestující na obou řadách sedadel tak i náklad v zavazadelníku. Jeho základní objem totiž narostl o 61 na slušných 526 litrů, čímž se dokáže Legacy vyrovnat nejbližším soupeřům a některé dokonce o pár litrů překonává. Doby, kdy systém pohonu zadních kol ubíral místo praktičnosti, jsou tak naštěstí pryč.

Vevnitř je Legacy opravdu obrovské a ani čtveřice dospělých a od přírody nadprůměrně obdařených cestujících nebude mít s místem v jakémkoliv směru sebemenší problémy. Dostatek místa nad hlavou má i dvoumetrový řidič a to dokonce i se střešním oknem, které vždy nějaký ten centimetr sebere. Až se skoro nechce věřit, že takhle prostorný interiér postavili Japonci. Ono zřejmě nebude náhodou, že si studie a posléze i produkční verze nového Legacy odbyla premiéru na americkém kontinentu, jelikož tamější trh je pro Subaru velmi důležitý a spotřebitelé jsou zde přece jen statisticky jinak prostorově řešení než my průměrní Evropané. Sedadla jsou navíc relativně pohodlná a zadní opěradla lze polohovat.

O půl třídy se zvedla kvalita použitých plastů. Měkčené materiály najdeme ale pouze na dveřích a na omak příjemnější palubní desku si budeme muset patrně počkat až na facelift. A to je velká škoda, protože jinak není interiéru věru co vytknout. Zpracování nemá chybu, hliníkové dekory vypadají vkusně, odkládacích prostor je celá řada. Líbivé je i bílé podsvícení kapličky přístrojů a pryč je konečně ovládání palubního počítače knoflíkem, za kterým jste museli artisticky prostrčit ruku skrz volant. V testovaném stupni výbavy Comfort navíc nechybí například kožené čalounění, bezklíčkový vstup a startování, zadní parkovací kamera či povedený zábavní systém s 8" dotykovým displejem, navigací, hlasovým ovládáním a možností přehrání DVD. A zlepšil se rovněž zvuk audia. Pravda, dech sice nevyrazí, ale hraje určitě lépe než kdy dřív.

Co se nám naopak nelíbilo, je umístění ovladače elektronické parkovací brzdy. Není na něj vidět, je malý a navíc obklopen řadou dalších tlačítek, které jsme i po týdnu omylem mačkali. Drobným ale přesto nepříjemným překvapením je vnitřní zpětné zrcátko bez samozatmavování. A to zejména vzhledem k cenovce, která se o pět tisíc přehoupla přes jeden milion korun.

MOTOR A SPOTŘEBA

O vznětovém boxeru jste četli už nejméně stopadesátosmkrát (koneckonců i my jsme jej vloni testovali ve Foresteru a Impreze), takže jen stručné připomenutí: Jedná se o přeplňovaný dvoulitr s unikátní konstrukcí s protiběžnými písty a absencí vyvažovací hřídele, díky čemuž má motor nízké těžiště, je malý, lehký a oproštěn většiny nepříjemných vibrací. A to dokonce i po studených startech. Některá rána během našeho testu padaly teploty tak hluboko, že by i Mrazík potřeboval dvoje pletené ponožky, přesto se čerstvě nastartovaný boxer mohl směle měřit s ostatními diesely po zahřátí.

Zní to jako klišé, ale agregát se svým projevem velmi blíží benzínovým soupeřům. V celém spektru otáček je příkladně kultivovaný a při klidné jízdě na jeho původ snadno zapomenete. K tomu přispívá i nové umístění na pomocném rámu, který dále eliminuje vzniklé vibrace při volnoběžných otáčkách či nebezpečí vniknutí motoru do prostoru posádky v případě nehody.

Papírových 110 kW (150 k) a 350 Nm točivého momentu dnes vykouzlí úsměv na tváři jen málokomu. Boxer diesel ale táhne krásně plynule od nějakých 1800 otáček a přísun výkonu nijak znatelně neuvadá až téměř k omezovači.

Čím nás motor ani napotřetí nepřestal udivovat, byla spotřeba. S Legacy jsme najeli bezmála 900 km tvořených možná z poloviny dálnicí a z poloviny meziměstskými či městskými popojížďkami. Výjimkou nebyly jízdy na sněhu a vzhledem k teplotám ani časté studené starty. Přesto jsme toto čtyři a tři čtvrtě metru dlouhé rodinné kombi se stálým pohonem všech kol a stopadesátikoňovým dvoulitrem pod kapotou vraceli s průměrnou spotřebou 6,8 l/100 km. I při velmi svižné jízdě se lze bez problému udržet pod devítilitrovou hranicí, s lehkou nohou jsme se běžně dostali pod litrů 6, a když jsme zkusili opravdový economy-run, apetit spadl až na 5,2 l/100 km. Nejde přitom o žádný Greenline, BlueMotion či DRIVe, ale klasický sériový vůz bez dodatečných úprav. V tomto ohledu směrem k Japonsku smekám a hluboce se klaním.

JÍZDNÍ VLASTNOSTI

O přenos síly na vozovku se stará léta pilovaný systém stálého symetrického pohonu všech kol v našem případě s mezinápravovým diferenciálem s viskózní spojkou. Funguje doopravdy tak, jak se o Subaru traduje? No to si pište, že ano. Jeho nesporné výhody oceníte hlavně na površích s nízkou adhezí jako je třeba sníh či rozblácená polní cesta. Tam si ale musíte dávat pozor na malou světlou výšku 15 cm a mizerné nájezdové úhly podpořené agresivním tvarováním spodku předního nárazníku. Ten lze v nouzi využít snad jen jako sněžný pluh.

Legacy se zkrátka narodilo pro život na silnici a kdo chce mimo ni, nechť si pořídí Outback. V tomto ročním období ale dokážou i silnice přichystat nejedno nehezké překvapení. Hluboký či uježděný sníh, led nebo vrstvy posypového materiálu, s tím vším se Subaru dokáže poprat se samozřejmou grácií a vy budete jen nevěřícně koukat, kam všude se na pohled elegantní rodinné kombi vyškrábe. Důkazem je ulice Strmá v jednom malém středočeském městečku, která by se jen těžko mohla honosit jiným jménem. Dolů leda na saních, nahoru raději rovnou po čtyřech. I s tím si ale Legacy v obou směrech bez mrknutí světla poradilo.

Skvělá je ovladatelnost na zakroucených okreskách. Dráhy šestistupňové převodovky nejsou tak jednoznačné, jaké by mohly být a zejména řazení prvních dvou stupňů za studena jde mnohdy více ztuha, než by bylo zdrávo. Řízení je ale přesné a přímé, i když vinou elektrického posilovače přišlo o část zábavnosti. Stále se ale jedná o solidní nadprůměr. Pro sportovněji zaměřené řidiče má Subaru v záloze model 2.5GT, který kromě posilovače hydraulického nabídne i tlumiče Bilstein, 18 palcová kola a několik sportovních doplňků v interiéru.

Stejně dobře si ovšem Legacy vede i při dálničních maratonech. Při 130 km/h točí motor 2250 otáček, spotřebuje zhruba 6,5 litru nafty na 100 km a vy se klidně můžete rozvalit na rozměrných sedadlech, užívat si dobrého odhlučnění a při výpravě přes půlku Evropy sledovat, jak jen velmi zvolna klesá ručička palivoměru 65 litrové nádrže.

Rozjezdy do kopců zase usnadňuje standardně dodávaný Hill holder, couvání pak zadní parkovací kamera. Ta ale může občas zkreslovat a dávat vám mylný pocit, že vše máte pod kontrolou. O tom koneckonců nejlépe svědčí lišej na zadním nárazníku testovaného kombi. Senzory navíc by se proto určitě hodily.

VERDIKT

Nové Subaru Legacy nás příjemně překvapilo. Přišlo sice o kus svého já a nevrhá se do zatáček s takovou vervou jako tomu bývalo dřív, stále jde ale z pohledu řidičského potěšení o nadprůměrné auto. Legacy nám zkrátka dospělo a stal se z něj rovnocenný soupeř zavedeným kombíkům střední třídy. Poté, co si pod kapotu Subaru našel cestu výborný naftový boxer, nyní padla další překážka a tou je prostornost. Místa uvnitř je skutečně královsky a zaručuji vám, že pokud do kombi posadíte čtyři dvoumetrové pasažéry, bez újmy za zdraví je přepravíte mezi místy vzdálenými několik stovek kilometrů. 

Subaru se zkrátka snaží přiblížit mainstreamu segmentu a přilákat nové zákazníky, kteří doteď o značce ani neuvažovali. Za leden letošního roku se prodalo 34 nových Legacy (včetně modelu Outback), což po boku Toyoty Avensis představuje 6. místo ve třídě a je to více než má třeba Mazda 6 nebo Citroën C5. Jestliže bych měl v souvislosti s testovaným kombi použít jedno slovo, řekl bych „maratonec“. Stejně jako on totiž dokáže bez mrknutí oka překonávat velké vzdálenosti, nezapře soupeřivost i sportovní geny a spokojí se přitom se skromným pitným režimem.