Brežněv vlastnil stovky limuzín a sporťáků ze západu. Proč ale pohrdal škodovkami?

Škoda 110 R | foto: Škoda Auto

Lovecké pušky, karlovarský porcelán nebo křišťálové sklo. Říkáte si, co mají tyto věci společného? Přesně takto vypadaly tradiční dárky, které socialistické Československo posílalo sovětským vůdcům do Kremlu. České automobily se ale generálním tajemníkům nelíbily.

Vzpomínky se píšou od roku 1949, kdy se do Moskvy posílal bílý kabriolet Tatra jako nejkrásnější dárek Josifu Stalinovi k jeho 70. narozeninám. Ten ale do Sodomkova kabrioletu nikdy neusedl, a místo toho jej poslal sloužit do jedné moskevské nemocnice. Stalinovo důvod je ale možná ještě pochopitelný. Již v této době trpěl silnou paranoiou a cestoval zásadně jen pancéřovanou limuzínou. Z Kremlu dokonce vyjížděli tři identické kolony aut a Stalin se z obav před atentátem sám těsně před odjezdem rozhodoval, do které kolony usedne.

Stejné to bylo i o jednadvacet let později s Leonidem Brežněvem. Dobře se o něm vědělo, že má kromě zlata a diamantů rád také auta. A tak mu byly tajným transportem odeslány dva prototypy výjimečně povedené Škody 110 R Coupé v modrém a bílém provedení s tím, že si měl sám Brežněv vybrat, která se mu líbí více. Ten ale ani jeden sporťák z Boleslavi nepřevzal a tak se oba prototypy ještě tajněji převážely zpátky do Československa. I když totiž oficiální propaganda ukazovala sovětské vůdce zásadně v limuzínách tuzemské výroby, mnohem raději měli sportovní a luxusní automobily ze západu. Automobily si ale nikdy nekupovali. Většinou je dostávali darem anebo si o ně prostě řekli. Průkopníkem byl právě Josif Vissarionovič Stalin.

Brežněvova garáž podle dostupných informací čítala 50 až 320 aut, přičemž základem jeho flotily byly dva Rolls-Royce Silver Shadow. Z jedním z nich vjel dokonce pod nákladní auto. Když se mu při návštěvě moskevské výstavy v roce 1973 zalíbil nový Mercedes 350 SE, pokládala automobilka za přirozené, aby mu jej darovala. Ve stejném roce mu spolkový kancléř Willy Brandt nechal poslat kupé 450 SL. Další automobil, Maserati Quattroporte, mu zase přivezla delegace z Itálie. Značku si oblíbil natolik, že si nechal poslat i kupé Citroën SM poháněný šestiválcem od Maserati. Takže, i když Brežněv odmítl darem sporťáky od škodovky, jeho vozový park zůstává tím nejzajímavějším, co po něm zůstalo. Zatímco některé jeho automobily jsou dodnes majetkem státu, jiné našly své místo u sběratelů.

Brežněv také velmi rád řídil a předpisy rozhodně nedodržoval. Sovětský historik zachytil zážitek amerického ministra zahraničí Henryho Kissingera, kterého Brežněv svezl. Henry o tomto zážitku řekl: „Jednou mě zavedl k černému cadillacu, který mu věnoval Nixon. Brežněv se usadil za volant, a již jsme se řítili po úzkých křivolakých vesnických cestách a nezbývalo než se modlit, aby se na některé křižovatce objevil nějaký policista, který by ukončil tuto riskantní hru. Ale to bylo zcela nepravděpodobné, aby se tady, za městem někdo takový objevil, a i kdyby, asi by si nedovolil zastavit generálního tajemníka."

S Brežněvovou smrtí skončily i časy luxusních automobilů v kremelských garážích. Jelikož jeho nástupci Andropov, Černěnko a Gorbačov neměli o auta zájem, uplácení generálních tajemníků tímto způsobem se stalo zbytečným.

Doporučit článek

Diskuze:

Počet příspěvků: 0 Přidejte vlastní názor…

Další zprávy