Roku 1850 založil Ignác Šustala malou dílnu, ve které vyráběl klasické vozy tažené koněm. Konstrukce jeho bryček byla jednoduchá, lehká a spolehlivá, proto si brzy získala popularitu a dílna se začala rozrůstat. Již po třech letech provozu do firmy vstoupil továrník Adolf Raška a společnost získala název Ignatz Schustala & Comp. V jejím portfoliu tou dobou byly lehké bryčky, luxusní cestovní kočáry i poštovní a nákladní vozy.
Dobrá pověst společnosti se šířila velice rychle, což mělo za následek další rozvoj továrny a hlavně exportu. Ten proudil převážně do Pruska, Ruska ale i do zámoří. Během této éry vzniklo ve společnosti několik patentů, rozšířil se sortiment a roční produkce se za rok 1870 pohybovala okolo 1200 kočárů.
Následkem finančních potíží rozšiřuje společnost nabídku svých produktů a roku 1881 spouští výrobu železničních vagónů a buduje i tovární vlečku.
Roku 1891 se odehrávají dvě důležité události. Tou radostnější je přeměna společnosti na akciovou a změna názvu na Nesselsdorfer Wagenbau-Fabriks-Gesselschaft. Tou smutnější zprávou je úmrtí zakladatele společnosti. Ignác Šustala umírá ve věku 68 let a do čela společnosti se staví jeho syn Adolf. Ten však v této pozici vydrží pouze 4 roky a poté ze společnosti odchází a prodává své akcie.
V roce 1897 nastává zlomový moment, který předurčí osud společnosti pro další století a kterým se Tatra, tehdy ještě známá pod názvem Nesselsdorfer Wagenbau-Fabriks-Gesselschaft, či zkratkou NW, zapíše nesmazatelným písmem do historie automobilismu. Vzniká zde totiž President, první automobil vyráběný na území celého Rakousko-Uherska.
Celý vůz President byl inspirován německým automobilem Benz Viktoria. Ten si pořídil český továrník Theodor von Liebieg, osobní přítel Karla Benze, a seznámil s ním i ředitele budoucí Tatry, pana Hugo von Fischera. Ten byl vozem zaujat a dušoval se, že pokud by měl k dispozici motor a jeden automobil Benz na zaučení dělníků, jistě by ve své továrně dokázal podobný "kočár bez koní" sestrojit.
Theodor von Liebieg vzal jeho slova vážně a pořídil pro kopřivnickou továrnu od Benze motor a jeden jeho vůz, který byl později pojmenován "Instruktor", neboť během jeho rozebírání a skládání se dělnicí učili principům, které byly při jeho stavbě použity.
Ačkoliv vůz President technicky vycházel z vozu Benz, bylo zde použito mnoha nových a originálních řešení, které tyto dva automobily činily zcela odlišnými. Karoserie i podvozek vozu President vycházely z kočáru Mylord, ze kterého byla vymontována oj a do míst, kam se dříve ukládala zavazadla, byl zabudován dvouválcový motor Benz 2,7 litru o výkonu 3,7 kW ( 5 koní ). Nádrž měla obsah 23 litrů a nacházela se pod předními sedadly. Automobil měl dvě rychlosti a výkon byl na kola přenášen pomocí dvou řetězů. Maximální rychlost dosahovala až 30 km/h.
Na konstrukci a vzniku tohoto automobilu se mimo jiné podíleli i slavní konstruktéři jako Leopold Sviták, Hans Ledwinka nebo Edmund Rumpler.
Krátce po svém dokončení se vůz President se čtyřčlennou posádkou vydal na propagační cestu do Vídně. Cesta byla dlouhá 330 kilometrů a posádce trvala přes 14 hodin. Ne této cestě ho doprovázel i vůz Instruktor.
V roce 1977 byla podle originálních nákresů zhotovena věrná replika vozu která ho znázorňuje v podobě, v jaké v roce 1897 vyjel poprvé z továrny a je k vidění v kopřivnickém muzeu Tatry. Originální vůz President si můžete prohlédnout v prostorách Národního technického muzea v Praze.