Auto, co zachránilo Škodovku? Ne tak docela, každopádně jeden z nejdůležitějších modelů v historii celé automobilky rozhodně ano. Řeč je o Popularu, prvním vozu s okřídleným šípem, jenž měl vedle numerického označení i vlastní jméno. Představil se v roce 1934 a rychle se zařadil mezi nejoblíbenější automobily na trhu. Důvodů bylo několik – nízká cena, jisté jízdní vlastnosti zajištěné nezávislým zavěšením všech kol, lehký a tuhý páteřový rám podvozku, více místa pro cestující vpředu, zajištěné přesunutím převodovky k zadní nápravě, nebo opravdu široká nabídka verzí. Existovaly například sedan, dvoudveřový tudor, polokabriolet, roadster a dodávka.
Také v motorovém prostoru nechyběla rozmanitost. Od základní jednotky s objemem 903 cm3 o výkonu 13 kW (18 k) v modelu 418 Popular přes čtyřválec s objemem 995 cm3 o výkonu 15 kW (20 k) v modelu 420 Popular až po čtyřválce s moderním rozvodem OHV o výkonu 20 kW (27 k) a později dokonce 22 kW (30 k) nebo 23,5 kW (32 k). Tato rozmanitost v kombinaci se spolehlivostí, kdy například v roce 1934 auto dokonce bez zadního diferenciálu dojelo z Prahy do Kalkaty, a dalšími povedenými modely Rapid, Favorit nebo Superb vyšvihla Škodu v roce 1936 na první místo mezi všemi československými automobilkami.
Navíc nechybělo moc a Popular vznikl i jako jakýsi vzdálený předchůdce dnešních terénních vozidel. V únoru 1935 totiž začali mladoboleslavští technici s testováním Popularu, jenž měl usnadnit zásobování horských chat v zimním období, případně také pomáhat četnictvu nebo finanční stráži patrolovat na hřebenech pohraničních hor (ostatně, proto především tento vůz vznikl a testoval se v ranních hodinách, aby jej konkurence nemohla okopírovat). Všechny tyto aktivity totiž i tehdy zajišťovaly většinou pomalé koněspřežné saně nebo dokonce pouze lyže, rychlejší automobil by tak určitě přišel vhod. Od standardní verze se Popular, testovaný v okolí Špindlerova Mlýna, zas tak moc neodlišoval. Měl běžnou karosérii, světla i kola. Na ta přední však dostal lyže a na zadní pro změnu sněhové řetězy.
Kovové lyže byly umístěny na řízená kola, sněhové řetězy vzadu měly pro změnu zlepšit adhezi zadních pneumatik na kluzkém povrchu. V průběhu testů museli technici lyže upravovat, místo snýtování je svařili, vzadu pak bylo nutné, v porovnání s přední částí, lyže o dva centimetry zúžit. Aby se na lyžnice nelepil sníh, byly vyrobeny z navoskovaného jasanového dřeva. Pod kapotou vozu byl výše zmíněný litrový čtyřválec s výkonem 20 koní, jezdit se ale muselo na první převodový stupeň. Jen tak totiž mohl Popular na zasněžených silnicích využívat maxima točivého momentu. Zajímavostí byla možnost táhnout za autem několik lyžařů, čímž byly suplovány tehdy ještě málo rozšířené vleky. Testováno bylo několik automobilů, k masovějšímu rozšíření Popularu s lyžemi ale nakonec nedošlo.