Produkce vodíku na principu přeměny odpadu v energii je novým oborem, který zaznamenává rychlý růst. Zabývají se jím start-upy po celém světě, zejména v regionech s omezenými zdroji. K nejuznávanějším se řadí kalifornské společnosti SGH2 a Ways2H.
Může jít o významný posun v japonské strategii zaměřené na dekarbonizaci ekonomiky. Japonsko nedisponuje volnou půdou k výstavbě fotovoltaických nebo větrných elektráren, ani zásobami fosilních paliv. Vodíková ekonomika tak představuje slibný zdroj do budoucna, a to i v případě, že by bylo nutné palivo dovážet.
Výroba vodíku pomocí odpadu je levnější
Podle společnosti Ways2H je výroba čistého vodíku pomocí odpadu levnější než využívání obnovitelných zdrojů. Země vycházejícího slunce čelí problému, jak naložit s ohromným množstvím jednorázového plastového odpadu. Každoročně se jej v zemi vyprodukuje kolem 9,4 milionů tun. Na každého Japonce v roce 2019 průměrně připadlo 37 kilogramů plastového odpadu. Ten se nerecykluje přímo v Japonsku. Osm procent odpadu míří na skládky, 12 % se vyváží a 67 % se spaluje. Každoročně se tak uvolní do atmosféry kolem 13 milionů tun CO2.
Dvě mouchy jednou ranou
Využití plastového odpadu k výrobě čistého vodíku by tak pomohlo vyřešit hned dva velké problémy. Japonské společnosti by mohly produkovat čistý vodík z nashromážděného plastového odpadu. Ten se nejprve rozmělní a následně spaluje za nízkých i vysokých teplot ve zplynovacích pecích. Dochází k přeměně na syntetický plyn, který obsahuje oxid uhelnatý a vodík. Následně se přidávají vodní páry, aby se zvýšila koncentrace H2. Na závěr se páry pomocí adsorpčního činidla odstraní.