Sébastien Ogier učinil rozhodnutí ohledně své budoucnosti a vrací se zpět do Citroënu, se kterým ve WRC začínal. Teď ale úřadující mistr světa poodhalil, co ho k tomuto rozhodnutí vedlo.
Už vloni Citroën vyjednával s Ogierem o možném přestupu. Tehdy však bez úspěchu. "Tehdy se Ford zdál být motivovaným a chtěli nám pomoci. Byl jsem ale bohužel v této otázce trochu zklamaný. Očekávané podpory se mi zatím nedostalo a pokračovat za těchto podmínek pro mě nebylo možné," začal Sébastien Ogier.
Ogier zkusil na koncern Ford zatlačit: "Dal jsem Fordu ultimátum: Buď dostaneme oficiální tovární podporu, nebo je tu možnost, že se rozhodnu pro alternativu." Ze strany Fordu ale nedošlo k žádným změnám, a tak Francouz přijal nabídku Citroënu. "Bylo mi líto opustit Malcolma Wilsona a jeho M-Sport, protože to nebyla jejich chyba. Dávali do toho vše, ale Ford se nepřidal."
Mezitím se také podstatně změnily podmínky u Citroënu - tým přebral jako jeho šéf Pierre Budar. Od ledna se zdá, že se tým stabilizoval. Francouzský jezdec má navíc s Budarem daleko lepší vztah než s jeho předchůdcem, kterým byl Yves Matton: "To byl také jeden z důvodů, který mně pomohl při rozhodování," souhlasí jezdec.
Dalším podstatným bodem bylo zlepšení Citroënu C3 WRC. Ogier nesledoval jenom výsledky, ale také byl zorganizován jeden tajný test, kde si Seb auto vyzkoušel. "Pokud dokáže auto jet alespoň v nějaké soutěži na čele, tak máte dojem, že má potenciál. Ale je jasné, že bylo důležité se s ním svést. Při testu jsem si udělal představu a podpořilo to moje smýšlení vyzkoušet toto dobrodružství."
Ogier již před časem prozradil, že jeho další smlouva bude tou poslední ve WRC. Za Citroën pětinásobný mistr světa pojede v sezonách 2019 a 2020. "Zavázat se k takovému projektu pouze na rok by byla chyba," říká Ogier, který chce dosáhnout na to, co se povedlo před ním Juhu Kankunenovi. "Myšlenka zisku titulu ve vozech tří různých značek je skvělá a motivuje mě. Byl by to skvělý způsob, jak ukončit moji kariéru."
Plug-in hybridy jsou zajímavým kompromisem mezi elektromobily a spalovacími vozy – z obou světů si berou to dobré. Model DS 7 jsme již testovali a to jak v nejvýkonnější verzi s 360 koňmi, tak opak v podobě naftového provedení v základní výbavě Pallas. Do dnešní recenze dorazila akční zvýhodněná verze Edition France se středně silným plug-in hybridním pohonem. Vyplatí se příplatek 400 tisíc za svižný plug-in hybrid proti naftovému základu?
Trh s novými automobily prošel za poslední roky poměrně turbulentním obdobím. Mizí mnoho tradičních modelů, řeší se emise a pozornost se soustředí na vozy typu SUV či elektromobily. Negativem je všeobecný nárůst cen nových aut a proto je skvělá zpráva, že zde existuje velké množství lehce ojetých automobilů, které jsou často o více, než třetinu levnější a nabízí mnoho prostoru za přijatelnou cenu. Přesně to je případ tohoto šikovně postaveného Mercedesu.
Každé vozidlo, se kterým vyrážíte na pozemní komunikace, musí mít sjednané alespoň nějaké pojištění. To se označuje jako povinné ručení a je klíčovou součástí odpovědného provozování motorového vozidla. Jeho sjednání je nejen zákonnou povinností, ale také ochranou před finančními následky potenciálních škod, proto si ho nezapomeňte sjednat a vybrat si nejen to nejvýhodnější, ale i nejlepší. Jak na to?
Jako žena motoristického novináře jsem si na místě spolujezdce vyslechla už nespočet monologů svého muže, když si nahlas komentoval výhody nebo naopak nedostatky jednotlivých vozů. Takový pohled na auto já bohužel nemám, takže nedokážu říct, kolik má pod kapotou koní nebo o jaký typ hybridu se jedná, ale mám mnoho svých postřehů, které jsem za dobu používání této krásné DS3 vypozorovala. Bude to tedy poněkud netradiční recenze.