Tarabus a Trunkát v Estonsku pod vlivem magie jedniček

 „Na začátku roku, když jsme se bavili o plánu na letošní sezonu, tak když přišlo slovo na Rally Estonia, říkal jsem, že co se týče zisku bodů, nemá tam ani cenu jezdit. Nicméně měli jsme teď od jara delší pauzu a už jsme se chtěli a potřebovali někde svézt a vyšlo to právě na estonskou rally. Na druhou stranu jsem se na ní strašně těšil, i když bylo předem jasné, že to bude těžké. Už v tréninku se ukázalo, že to bude opravdu velmi rychlé. Nebyl jsem úplně spokojený s tím, jak jsem si nadiktoval rozpis, je to zde hodně specifické a na rozpisu velmi záleží. Již tradičně se nám nevydařil shakedown, nicméně minimálně v první etapě to asi až tak nevadilo, povrch byl tvrdý, grip byl i na čele slušný a jelo se mi docela pěkně už od začátku,“ přibližuje okolnosti předcházející soutěži Jaromír Tarabus a navazuje popisem vlastního průběhu závodu: „V silné konkurenci domácích severských jezdců a továrních pilotů jsme jeli to, na co aktuálně máme. V pátek jsme měli takový menší souboj s dalším jezdcem na voze S2000 a pravidelným účastníkem evropského šampionátu Robertem Consanim. Nejdříve dával on nám a pak jsme my stahovali jeho, ale bohužel musel ke konci etapy odstoupit. Sobota už byla horší z hlediska čištění tratě na první startovní pozici, tratě byly měkčí a více písčité. Na druhé nedělní RZ jsme si najednou vybrali téměř všechny krizové momenty soutěže. Nejdříve jsme se přetočili v odbočení a museli se otáčet, na jednom horizontu jsem ztratil koncentraci na rozpis a chtěl v prvním momentu jet na druhou stranu, a ještě jsme na závěr trefili retardér. I druhý průjezd této 28 km dlouhé vložky jsme projeli s respektem. Nejkrásnější ovšem byly závěrečné dvě RZ, ty jsme si maximálně užili, přestože dosažené časy nebyly takové, jaké bych pocitově čekal.“ 

Z „horkého sedadla“ hodnotí Rally Estonia i nadšený Daniel Trunkát: „Z hlediska zážitků to byla jedna z nejlepších rally v životě. Estonské tratě jsou rallyové nebe pro fajnšmekry v podobě šotoliny, bezpočtu skoků, protahováků a navazujících zatáček. Současně to ale znamená také strašně moc úseků v omezovači, průměrné rychlosti vítězů všech RZ s výjimkou divácké speciálky se pohybovaly kolem 130 Km/h. Prosazují se tu tedy produkční Mitsubishi s místními borci za volantem, kteří s nimi létají po skocích více než 210 Km/h, zatímco vozy R5 mají maximálku kolem 190 km/h a naše S2000 pouze něco nad 170 km/h. Výsledku si tedy ceníme i vzhledem k tomuto faktu. Je vidět, že ani tovární vozy Škoda tento rychlý profil tratí nepustil výše, než na pátou příčku. Závodu panuje neskutečná atmosféra a všude je spousta zaplněných diváckých arén. Startovní rampa v Tartu byl velký zážitek, srovnatelný snad s koncertem Rolling Stones . Díky letošním pravidlům ERC jsme byli oba dva dny první na trati v rolích „zametačů“, ale tak už to u nás letos chodí. Pro nás to byla vydařená rally, body nám sice těsně unikly, ale zkusili jsme si to tak, jak jsme jenom mohli. Měli jsme pár krizovek a jeden defekt před cílem RZ, ale nic, co by zásadně ovlivnilo výsledek. Já osobně jsem odjížděl do Estonska s horečkou a antibiotiky, naštěstí tělo včas pochopilo, že se bude závodit a začalo fungovat.“

„Jedenácté místo sice není výsledkově nic moc, ale zážitek to byl maximální a každému závodníkovi bych přál možnost svézt se na takovýchto tratích. A samozřejmě nám to dalo i hodně zkušeností, které se jinde než právě zde získat nedají. Diváků zde bylo opravdu mnoho a k zahlédnutí byli i čeští fanoušci, což potěšilo. Děkujeme Autoklubu České republiky, od kterého jsme obdrželi finanční příspěvek na reprezentaci a doufáme, že na příštích soutěžích budeme reprezentovat ještě lépe,“  uzavírá pobaltské účinkování v Mistrovství Evropy FIA ERC jezdec. 

„Auto fungovalo po celou dobu soutěže na 110%, za což patří poděkování celému týmu Kresta racing. Velké díky také speciálně Romanu Krestovi, který nám pomohl s rozpisem dle jeho zkušeností ze severských soutěží, které jsou neocenitelné. Nyní už se těšíme se na Barumku, kde se opět pokusíme udělat radost našim fanouškům i sobě,“ vzhlíží už posádka k domácímu podniku evropského šampionátu, kde se jí podařilo loni získat cenné třetí místo.

V současné době také vrcholí dlouhodobá soutěž o ostré svezení s Jaromírem Tarabusem a týmové oblečení s hlavním partnerem týmu, mlékárnou EKOMILK s.r.o., ve které vyhrává až 15 výherců.

Pravidla soutěže si můžete připomenout například ZDE