Martin Prokop před závěrečnou etapou Rallye Monte Carlo

Smířen se svým osudem a pravděpodobně i s celkovým umístěním na letošním ročníku Rallye Monte Carlo absolvoval Martin Prokop čtvrteční a páteční rychlostní zkoušky této soutěže, úvodního podniku MS v Rally. Sníh a led ležící na rozsáhlých úsecích na každém měřeném testu neumožnili jinou volbu obutí, než kompletní sadu pneumatik s hřeby, a tak se z okrajové a nouzové pneumatiky stala jediná možná volba. Bez ideálního gripu a přilnavosti se tak každé Prokopovo účinkování na trati stávalo soubojem o udržení vozu na trati a dokončení rychlostní zkoušky.

„V každé stopce jsem do mikrofonu rally radia referoval s tragikomickými pocity, protože jsem měl skutečně co dělat dostat auto bez nehody do cíle, ale zase tak nějak, aby to připomínalo závodění s WRC autem na mistrovství světa a ne výlet s kamarádem na hory. Však se koukněte na moje a Kosciuzskovo auto, to jsou nejotlučenější „WRCa“ letošního Monte,“ popisuje již s nadhledem Martin Prokop a přidává pár dalších postřehů z rychlostních zkoušek:

„Hned dnes ráno na první vložce jsem si ale řekl, že to prostě musí jít, musím to zkusit a zabojovat, přestože deváté místo mám daleko. Pro své sebevědomí i pro fanoušky, kteří jistě celou dobu kroutí hlavami nad tím, co se to tu děje. Hned jsem ale předvedl velikánskou podívanou, kdy se auto roztočilo a opustilo trať. Najednou se ale naštěstí v obrovských mračnech sněhu odrazilo od nějakého břehu a vrátilo se zpět - čumákem po směru jízdy - na trať a já mohl jakoby nic pokračovat ve sportování. Jen jsem elegantně pustil stěrače, nasekal tam rychlosti a vyrazil vzhůru za dalším dobrodružstvím. Scéna jako z Bondovky. Jestli to někdo točil, moc rád bych to viděl. Protože jsem při tom viděl celkem zřetelně světlo na konci tunelu našeho účinkování tady na Monte, zbytek dne jsem už nejančil. Předtím jsem začínal pochybovat i o sobě, protože to prostě nešlo a nešlo. Netvrdím, že bych tu měl na umístění v top 5, ale ty pocity a kdy se auto nesbírá v odjezdech nebo musíte brzdit nesmyslně brzo, jinak to prostě nevyjde, to je dobrá škola výdrže a zachování si závodního ducha a nasazení. Nemám tu už de-facto s kým soupeřit, protože na deváté místo máme přes deset minut a ze zadu na nás také nikdo netlačí, když se ve čtvrtek Francouz Maurin sám havárií vyřadil ze závodu. Měl bych mu být za to vděčný, protože mi tím zachoval naději na jeden mistrovský bod.“

Do sobotního programu posledního dne Rallye Monte Carlo nahlíží spolujezdec Michal Ernst: „Zítra nás čeká další porce pěti rychlostní zkoušek a hned třikrát se pojedou známé serpentiny přes Col se Turini včetně nočního průjezdu. Fanoušci si přijdou na své a pro nás to bude další bojovka, zvláště pokud začne opět hustě sněžit. Ale náročné to bude samozřejmě pro všechny posádky. Celá soutěž se totiž jede na gumách s hroty a ty všem ubývají, takže uvidíme kolik a v jakém stavu si jich jezdci během předcházejících dní pošetřili. My se tu sice trochu trápíme, ale víme proč tomu tak je. Je to extrémně specifický případ v jediném závodě sezony, která teprve začíná. My s Martinem i celý tým jsme na celou sezonu dobře připraveni a maximálně motivováni a jsme si jistí, že naše kvality a výkonnost letos ještě mnohokrát převedeme.“