Titul nejlevnějšího auta světa si většina lidí spojí s indickou Tatou Nano, která však nikdy nedosáhla úspěchu a nedávno se potichu vytratila. Posledních tři dekády však v Číně vzniká vůz, který má za sebou velmi úspěšnou kariéru a dnes si může titul nejlevnějšího auta nárokovat.
Už od roku 2008 se za nejlevnější auto světa považovala indická Tata Nano, kterou první zákazníci dostali za zhruba 40 tisíc Kč. Během následujících let však Tata Nano podstatně zdražila, kvůli rostoucí ceně materiálu a nezájmu o tu úplně nejlevnější verzi. Celý projekt nakonec skončil neúspěchem, prodeje se nikdy nedostaly na žádaná čísla a v roce 2018 vyjelo poslední Nano z bran továrny. Jako nové nejlevnější auto světa se chvíli požadoval i Bajaj Qute, který se do prodeje dostal v roce 2013, podle indické vlády však jde legálně o čtyřkolku a nesmí se tak prodávat soukromým osobám. Během celé této doby se však v sousední Číně vyrábělo auto, které za necelých 70 tisíc Kč nabídlo relativně pohodlné svezení pěti lidem.
Suzuki Alto druhé generace se v Japonsku začalo prodávat už v roce 1984 a podívalo se do celého světa, včetně Evropy. Japonská verze se ve výrobě udržela pouhé čtyři roky, po kterých jej nahradila generace třetí, v Česku nejlépe známá v licenční verzi jako Daewoo Tico. Druhá generace Alta však i po ukončení japonské výroby teprve stála na počátku svého dlouhého života.
V Indii se Alto začalo vyrábět už v roce 1986 pod lokální značkou Maruti Suzuki, jako Maruti 800. Indie se pro malý vůz stala druhým domovem, do roku 2013 se jich prodalo skoro tři miliony kusů a dodnes je považováno za nejdůležitější vůz v indické historii. Do roku 2004 se indické verze vozu dokonce prodávaly i v Evropě, jako jeden z nejlevnějších dostupných vozů. Podobného úspěchu dosáhlo v sousedním Pakistánu, kde se pod názvem Suzuki Mehran přestalo vyrábět teprve letos a donedávna šlo o jeden z nejprodávanějších vozů na tamním trhu.
Ani ukončení pakistánské produkce ale neznamená pro malý hranatý stroj úplný konec, dodnes totiž vzniká v malé automobilce Jiangnan, která patří pod známou značku Zotye. Jiangnan TT vychází z pětidvéřové verze starého Alta druhé generace a pod kapotou zůstává stejný třívalec o objemu 0,8 litru jako u originálu. Vůz poskytuje jen tu nejzákladnější výbavu a o bezpečnosti nemá vůbec smysl se bavit, překvapivě však i ta nejlevnější verze nabízí rádio s USB vstupem. Nabízí se však už dlouhé roky za pouhých 20800 yuanů, což dělá necelých 70 tisíc Kč, některé autosalony na vůz dokonce poskytují slevy až 17 tisíc Kč. Výrobce na vůz poskytuje záruku tří let nebo 100 tisíc kilometrů.
Zotye po odkoupení Jiangnanu dlouhou dobu mluvilo o ukončení výroby modelu TT a na trh se dostala i jeho náhrada, o poznání modernější Zotye Z100. To je mimochodem docela přesnou kopií sedmé generace Suzuki Alto, s originálem však nesdílí žádné díly. I Z100 dokáže zaujmout cenou, v Číně se prodává za pouhých 100 tisíc Kč, ani to však nestačilo na zabití starého TT. To se už nenabízí po celé Číně, kvůli emisním normám se teď omezuje pouze na chudší provincie jako Sichuan nebo Hunan, tam však úspěšně nahrazuje chudým Číňanům motorky, na kterých jsou jinak schopni přepravovat celou rodinu i se zavazadly.
Čínská kariéra druhé generace Suzuki Alto přitom sahá ještě dále, než do roku 1995, kdy se spustila výroba Jiangnanu. Už na začátku 90. let vyrábělo licenční verze Suzuki několik čínských zbrojovek, patřících do gigantického koncernu známého dnes jako NORINCO. Poté se výroba přesunula také do Chang'anu, který Alto produkoval pod původní i svou značkou až do roku 2008. Výrazně faceliftovanou verzi Alta vyráběla i další malá automobilka Tongtian a dokonce vznikla i tříkolová verze nazvaná Qingqi Alto, která ale zřejmě karosérii Alta pouze okopírovala.
DS Automobiles patří mezi značky, které se nebojí jít vlastní cestou. Místo honby za objemy sází na emoce, design a francouzskou eleganci. Model DS 4 byl toho dobrým důkazem – stylový hatchback s prémiovými ambicemi, který se snažil nabídnout alternativu k německé konkurenci. Nyní přichází jeho modernizovaná verze, nově pojmenovaná DS N°4, a spolu s ní i zajímavý paradox - auto je v zásadě stejné, ale levnější než kdy dřív.
Na lyžování do Alp jezdí kde kdo. My jsme si pro zimní dovolenou vybrali český rodinný ideál v podobě nové Škody Kodiaq. Jeli jsme ve 4 lidech do přibližně 400 km vzdáleného Rakouska. Bohužel sněhu příliš nebylo, takže jsme neměli prostor otestovat pohon všech kol. S jakou spotřebou to plně naložený Kodiaq zvládl?