Provozovatelem serveru autoroad.cz je
mediální skupina INCORP a. s., IČ: 28356829
Tankování paliva do vozu je pro většinu z nás naprosto běžnou a triviální záležitostí, které už ani nevěnujeme pozornost. Pokud se ale přibližujete k čerpací stanici v autě, se kterým ještě nemáte příliš najeto, pravděpodobně se na chvíli zarazíte a budete přemýšlet, na které straně je vlastně víčko palivové nádrže. A proč ji vlastně má každý vůz na jiné straně?
Automobilový průmysl je sešněrován mnoha předpisy a standardizacemi, které nám během přesedání mezi různými vozy ušetří poměrně dost času a starostí. Každý z nás ví, na které straně je volant, kde hledat páčku směrovek, jak vypadá ovládání ventilace atd. Pro umístění víčka palivové nádrže však žádný konkrétní předpis neexistuje a tak jsme občas na čerpacích stanicích svědky humorných scének a pátrání. Proč tomu tak ale je?
Například pro samotnou palivovou nádrž existuje hned několik předpisů a omezení - ostatně není divu, vždyť se jedná o nádrž plnou hořlavin. K samotnému umístění víčka existuje také pár pravidel, ovšem ne tolik striktních. Víčko musí být například v nejširší části vozu, uvnitř deformační zóny a nesmí u něj hrozit odkapávání paliva na horké komponenty nebo elektrické vedení. Jednoduše řešeno - víčko musí být na jednom z boků.
V minulosti přitom byly automobilky poměrně kreativní. Například v USA bylo zvykem ukrývat víčko palivové nádrže třeba pod registrační značku, případně za koncová světla. Jak se ovšem brzy ukázalo, umístit víčko nádrže do zadní spodní části vozu může být pořádně nebezpečné. I menší kolize se totiž snadno mohly proměnit v obrovský požár. Umisťovat víčka na kraj karoserie jak tak dlouhodobě zakázané.
A podle čeho se tedy automobilky rozhodují, na kterou stranu víčko nádrže umístit? Faktorů může být mnoho - počínaje těmi historickými, přes technické až po bezpečnost. Pojďme si je tedy rozebrat postupně.
Začněme tedy v historii, kde je pro nás stěžejní, po jaké straně automobily jezdily. První čerpací stanice totiž vyrůstaly po stranách silnic a jejich podoba se od těch současných výrazně lišila. Nejednalo se o žádné megalomanské stavby, ale pouze o malé stojany s jednou hadicí. Pokud se tedy v zemi jezdilo vpravo, bylo logické, že se palivová nádrž umisťovala po pravé straně - viz. kontinentální Evropa. Naopak v Japonsku a Velké Británii bychom našli víčka palivových nádrží naopak vlevo. A tento způsob rozdělování byl zřejmě stěžejní i pro současnosti.
S postupem doby, masovou výrobou automobilů a rozvojem trhu však začaly vznikat i větší čerpací stanice, u kterých bylo možné tankovat z obou stran. U dovážených vozů tak odpadly problémy a automobilky měly s umístěním palivové nádrže rázem svobodnější volbu.
To je třeba dobře patrné u automobilky Volkswagen. Zatímco osobní modely mívají víčka nádrží na pravé straně, u modelů užitkových je najdeme na straně levé. Důvod je přitom poměrně jednoduchý. V případě osobních modelů je toto řešení komfortnější při vystupování u čerpací stanice a bezpečnější v momentě, kdy například potřebujete dolít palivo z kanystru u silnice.
U modelů užitkových se však jedná hlavně o konstrukční řešení, které lze dobře ilustrovat na modelu Transporter. Vozy z této řady mají palivové nádrže vlevo, neboť standardně jsou dodávány s posuvnými dveřmi na pravé straně, jak na dotaz webu Jalopnik, který se tomuto tématu loni věnoval, odpovědělo americké zastoupení automobilky. Před posuvnými dveřmi by tak nebyl dostatek místa a umístění nádrže vzadu by bylo riskantní kvůli pasažérům, kteří by náhodným otevřením posuvných dveří mohli tankovací hadici poškodit / vyrazit.
Umístění palivové nádrže ale může být ovlivněno například i jejím zajištěním. U mnoha aut se totiž stále můžeme setkat s mechanickými táhly umístěnými na podlaze u řidiče, kdy se po zatažení víčko palivové nádrže vyklopí. V těchto případech je zcela logické, že víčko bude na stejné straně jako táhlo, neboť nikdo nechce natahovat táhlo napříč automobilem nebo po jeho obvodu.
Poslední variantou je pak umístění víčka nádrže podle toho, jak to bude technikům a designérům vyhovovat při navrhování konkrétního modelu. Tak alespoň situaci popisuje Steve Yaeger, Nissan Communications Manager, na webu theAllstateBlog. „Umístění dvířek palivové nádrže je hlavně ovlivněno tvarem nádrže, lokací a prostorem podvozku. Se všemi konstrukcemi a komponenty umístěnými pod vozidlem by se konstruktéři brzy setkali s různými omezeními, pokud by se snažili umístit víčko palivové nádrže vždy na stejnou stranu."
Některé automobilky se však nechtěly nechat zaskočit a tak lze na silnicích stále potkat několik modelů, u kterých lze palivo tankovat víčky po obou stranách - viz. některé modely Jaguar nebo slavné Ferrari F40. Ve většině případů se však každým víčkem tankuje do samostatné palivové nádrže.
A jaké umístění palivové nádrže je vlastně nejlepší? Na to neexistuje správná odpověď. Každému vyhovuje něco jiného a každý trh má jiná specifika. Pokud se na situaci podíváme z našeho pohledu středoevropanů, kteří jezdí po pravé straně, můžeme obě možnosti obhajovat silnými argumenty.
Při umístění nádrže na levé straně se většinou lépe zastavuje u stojanu a vůz není potřeba obcházet. Na druhou stranu se ale připravujete o pohodlný prostor k vystupování a v případě krizové situace, kdy budete muset doplňovat palivo na kraji silnice z kanystru, budete stát směrem do silnice a budete tak muset spoléhat na pozornost ostatních řidičů.
Každopádně pokud si před každým tankováním do jiného vozu nechcete vzpomínat, na které straně máte víčko palivové nádrže, máme pro vás malý tip. Automobilky jsou si totiž problémů zmatených řidičů vědomy a proto u ukazatele stavu palivové nádrže pokaždé najdete malou šipku, která vám ukáže, na jaké straně se víčko palivové nádrž nachází.
Mladoboleslavská automobilka Škoda Auto představila světu svůj nejnovější crossover, Škoda Epiq. Nejdostupnější elektrické auto značky se dosud ukazovalo pouze jako designová studie, nyní se ale Epiq představil v Mnichově po boku dalších koncernových kompaktních crossoverů koncernu Volkswagen. Přestože detaily ohledně výbavy a cen zůstávají tajemstvím, víme, že cena by měla začínat na částce kolem 600 000 Kč. Sériová výroba započne už příští rok.
Minulý týden nám dělalo společnost velice příjemné SUV, které skvěle vypadá, výborně jezdí, má rozumný nájezd kilometrů a nestojí majlant. Potěší především řidiče, kteří si potrpí na špičkovou ergonomii, nízkou spotřebu a velmi dobré jízdní vlastnosti. Má to vůbec nějaký háček?
Kodiaq druhé generace už nějaký čas brázdí české silnice a tak se na trhu s ojetými vozy začaly objevovat první vlaštovky. Jednu takovou jsme si v nejnižší výbavě Selection vybrali do naší dnešní recenze. Jedná se o roční auto z Mototechny s nájezdem necelých 27 tisíc kilometrů za 940 tisíc, což je proti ceně nového vozu aktuálně úspora přes 250 tisíc korun. Má to nějaký háček?
Do dnešní recenze dorazil Elroq, který si v prodejích vede od uvedení na trh velmi dobře. Většinou testujeme auta v nejvyšších výbavách, ale tentokrát jsme záměrně do testu vzali co možná nejlevnější provedení, abychom zjistili, zda-li základní verze v testu obstojí.
