Rakouské ředitelství silnic a dálnic (Asfinag) poradí se zavedením elektronického výběru dálničních poplatků. Konzultace poskytne Státnímu fondu dopravní infrastruktury, které plánuje tzv. videotolling zavést od roku 2021. Dohodli se na tom v Praze český ministr dopravy Dan Ťok spolu se svým rakouským protějškem Norbertem Hoferem, jak uvádí tisková zpráva Ministerstva dopravy.
„Stejně jako v Rakousku nebo na Slovensku půjde zaregistrovat přes e-shop registrační značka vozidla, zaplatit dálniční poplatek a jezdit. Kontrolu pak obstará několik stálých nebo mobilních kamer. Odborníci z Asfinag nám poradí, na co si při přípravě a zprovoznění systému dát pozor,“ řekl po jednání ministr dopravy Dan Ťok.
I v Rakousku mají problémy s povolováním dopravních staveb, které někdy trvá i 25 let. S rakouským ministrem dopravy Hoferem jsme se na dnešním setkání shodli, že pokud v Evropě nezrychlíme schvalovací řízení, nemůžeme konkurovat Číně nebo Spojeným státům. pic.twitter.com/dXvikAfNVx
— Dan Tok (@tok5934) 24. ledna 2019
Rakouský ministr Norbert Hofer uvedl, že zájem o nákup elektronických známek se v Rakousku neustále zvyšuje, i když zatím dvě třetiny řidičů využívá klasický kupon, který je stále možné na rakouských dálnicích používat. Český model ovšem počítá s přechodem na plně elektronický systém od roku 2021. Zavedení tzv. videotollingu umožní snížit roční náklady o 100 milionů korun, v roce 2017 stál tisk a distribuce kuponů 314 milionů.
Oba ministři také řešili modernizaci přeshraničních železničních tratí, rychlejší železniční spojení mezi Prahou a Lincem nebo přípravu smluv o propojení jihočeské D3 s rakouskou S10, či připravovanou výstavbu hraničního mostu mezi D52 u Mikulova a A5 přes vodní tok Včelínek/Niklasgraben.
Při jednání se také rakouský ministr Hofer shodl s ministrem Ťokem na nutnosti zjednodušit a zkrátit povolovací a schvalovací řízení u staveb. Délka všech procesů i v Rakousku dosahuje někdy 20 až 25 let. Častým problémem obou zemí při výstavbě dálnic jsou také náhle objevené zvlášť chráněné živočišné druhy nebo složitý a zdlouhavý proces posuzování vlivu staveb na životní prostředí.
Mezi prémiovými sedany nižší střední třídy máte stále poměrně široký výběr. Pravděpodobně vás jako první napadne německá trojice v podobě BMW řady 3, Mercedes-Benz třídy C a Audi A4. Jsou to skvělá auta, která nabídnou velmi dobré zpracování, technologie i komfort, ale u běžných motorizací často postrádají jednu důležitou věc – emoce. Pokud ale hledáte auto, které nebude jen perfektním dopravním prostředkem, ale při každém nastartování vám vykouzlí úsměv na tváři, možná by vás měla zajímat Alfa Romeo Giulia.
Nové BMW třídy 5 je klasickým reprezentantem vyšší střední třídy. Ačkoliv na nejnovější generaci stále nahlížím pohledem, že se jedná o nedávno představenou novinku, čas neúprosně letí a od zahájení prodeje utekly už tři roky. Začíná se tedy objevovat i na sekundárním trhu mezi zánovními vozy. Jeden takový kus jsme si vybrali do dnešní recenze a to především proto, že stojí téměř stejně, jako zánovní Superb čtvrté generace.