Lidové skvosty první republiky? Tyto vozy motorizovaly Československo

Pozornost, kterou mladoboleslavská automobilka dlouhodobě věnovala cenově dostupnějším modelům, korespondovala s demokratickým duchem nově vzniklé republiky. První československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk v roce 1919 při návštěvě továrny Laurin & Klement v Mladé Boleslavi mimo jiné řekl: „Dobře nyní pochopuji význam automobilu. Já sám, dříve než jsem odjel do ciziny, díval jsem se na automobil nesprávně, ano dost naivně, vida v něm luxusní novotu... Doufám, že automobil dojde i u nás takového všeobecného používání jako v Americe. V Americe má kdekterý farmář svůj automobil, ba i lépe situovaný dělník může si dopřáti tohoto dopravního prostředku, aby se v sobotu s celou rodinou odebral na venek a tam trávil svůj volný čas, a na to v pondělí se opět vrátí k své práci.“

Základ poválečné nabídky společnosti Laurin & Klement tvořila osvědčená modelová řada S, vyrobená v letech 1911 - 1925 ve více než 2000 kusech. Průběžnou modernizaci konstrukce reflektovala označení sérií jako Si, Sl, Sm či So, zdvihový objem čtyřválcového motoru postupně rostl z 1771 na 2413 cm3 , největší rychlost stoupla z asi 50 na 75 km/h, čímž se vůz pasoval do střední třídy. Příkladem je exponát ve sbírkách Škoda Muzea, prostorná verze Si z roku 1918.

V první polovině 20. let sortiment doplnily lidovější modely Laurin & Klement 100 a 105, ještě většího rozšíření se dočkal typ L&K 110. Populární „stodesítky“, po určitou dobu výroby nesoucí loga Laurin & Klement i Škoda, vzniklo v letech 1925-1929 takřka 3000 kusů v celé řadě verzí. Za předchůdce filozofie Simply clever můžeme považovat kombinovanou karoserii, slučující výhody osobního vozu s dvoumístným valníkem o užitečné hmotnosti 500 kg. Snadnou a rychlou záměnouzadního nástavce se užitkové vozidlo, sloužící drobnému živnostníkovi k rozvážce zboží, o víkendu změnilo v plnohodnotný čtyřmístný osobní automobil, jako stvořený k rodinnému výletu.

Konkurenceschopnost mladoboleslavské automobilky významně posílilo spojení s průmyslovým gigantem Škoda v roce 1925 a následné rozsáhlé investice, včetně vybudování moderní továrny s pásovou výrobou. Jejím technologickým nárokům byla přizpůsobena stavebnicová řada modelů Škoda 422, 430, 645 a 860. První číslice v typovém označení vyjadřovala počet válců, dvě zbývající výkon v koních. Typ 422 našel ve složitém období hospodářské krize, letech 1930-1932, více než 3400 zákazníků. Otevřená verze stála v roce 1930 zhruba 33 000 Kč, litr benzinu cca 2,50Kč.

Ovšem průměrný roční plat úředníků tehdy činil 18 000 korun, úřednic pouze 10 000 Kč. K zajímavým prvkům standardní výbavy patřily kvalitní hodiny, natahované v osmidenním cyklu. Na začátku dubna 1933 debutoval zcela nový vůz Škoda 420 Standard, pádná odpověď na hospodářskou krizi. Oproti typu 422 se jeho pohotovostní hmotnost podařilo snížit asi o 250 kg, především díky nahrazení žebřinového rámu podvozku centrálním trubkovým nosníkem. Zdvihový objem čtyřdobého čtyřválce 995 cm3 umožnil naplno využít daňových výhod, výkon činil 14,7 kW, spotřeba paliva asi 8 litrů na 100 km a cena 29 800 Kč.

Škoda 420 Standard předznamenala mimořádně oblíbenou modelovou řadu Popular, vyráběnou od roku 1934 a pro značku Škoda razantní nárůst odbytu na československém trhu i v zahraničí. V období 1934 - 1938 vzniklo více než 13 000 vozů Škoda Popular různých provedení. Společně s větším modelem Rapid tvořily hlavní pilíře úspěchu značky Škoda pod vedení dr. Karla Hrdličky a jejich progresivní konstrukce se stala solidním základem poválečné produkce. Vyvrcholením snahy o skutečně lidový vůz se stala Škoda Popular 995, typ 937, pro svoji cenu 17 300 korun trefně přezdívaný „Liduška“. Vývoj a příprava jeho výroby se kryly se závěrečným obdobím první československé republiky, debutoval na sklonku roku 1938.