Jak vyzrát na podzimní mlhy? Tato pravidla se vyplatí znát

Jak vlastně mlha ovlivňuje vnímání rychlosti? Řidiči totiž mohou jen stěží porovnávat rychlost jedoucího vozidla s okolními předměty, které vidí nezřetelně a navíc jen v nejasných obrysech. Podvědomě proto vyhodnocují svou rychlost jako nižší, než je tomu doopravdy. Vzdálenost od okolních předmětů považují za větší, než odpovídá realitě. Spatří-li před sebou stojící vozidlo, často ho v prvních okamžicích považují za jedoucí. Řada šoférů si také neuvědomuje, že kapičky mlhy na povrchu vozovky kondenzují. To s sebou nese prodloužení brzdné dráhy. Pokud jede řidič nepřiměřeně rychle, před překážkou nestačí zastavit a naráží do ní vysokou rychlostí. Nehody, ke kterým dojde za mlhy, proto mívají horší následky.

Potvrzují to i statistiky dopravních nehod. V roce 2016 vyšetřovala Policie ČR 836 dopravních nehod, ke kterým došlo v mlze. Zahynulo při nich 9 osob, dalších 25 bylo zraněno těžce a 312 lehce. Pravděpodobnost, že kolize za mlhy bude fatální, byla 2x vyšší než u průměrné dopravní nehody.

Za mlhy to zkrátka tak rychle nepojede. S tím je třeba počítat, a vydávat se proto na cestu s dostatečnou časovou rezervou. A pokud ani to nepostačí, je třeba se smířit s tím, že do cíle dojedeme se zpožděním. Především za husté mlhy je dobré pamatovat na literu zákona, že řidič smí jet jen takovou rychlostí, aby byl schopen zastavit na vzdálenost, na kterou má rozhled. „Při dohlednosti do maximálně 50 metrů, což odpovídá polovině délky fotbalového stadionu, by rychlost jízdy rozhodně neměla překročit 50 kilometrů za hodinu. V některých evropských státech, kam patří např. Německo, Francie či Slovinsko, to tak mají stanoveno přímo zákonem,“ uvádí Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti.

Dobře si rozmyslet je třeba i předjetí jiného motoristy. Hustá mlha spolehlivě skryje protijedoucí automobily, které předjíždějící šofér uvidí skutečně až těsně před kolizí. Navíc se předjíždějící vzápětí po úspěšném předjetí zbaví lichého dojmu, že ten před ním se bezdůvodně vleče. Bude to právě on, kdo bude po dlouhé kilometry úporně zírat do mlhového závoje a navíc bude oslňován světly vozidel jedoucích za ním.

Světla pro denní svícení rozhodně nepostačí. Na to je třeba pamatovat především při jízdě za dne v úsecích s lokálními mlhami. Automobil musí být pro ostatní řádně viditelný, je proto třeba rozsvítit potkávací i obrysová světla. „A rozsvícena musí být i zadní mlhová světla. Zákon o silničním provozu to přímo vyžaduje. Na druhou stranu vybavení vozidel předními mlhovkami povinné není, a proto je řidiči povinně rozsvěcet nemusejí. Někteří šoféři je naopak rádi používají, aniž by to bylo dovoleno. Přední mlhovky se opravdu mohou používat jen za mlhy, sněžení či hustého deště. A pokud rozsvítíme přední mlhovky, vždy jen s potkávacími světly, obrysová už po řadu let nepostačí,“ vysvětluje Roman Budský.

Zákeřné jsou lokální mlhy. Z úseku s dobrou viditelností do mlhavého oblaku se řada řidičů vnořuje bez snížení rychlosti. Často spoléhají na to, že silnici dobře znají, a že je tedy nemůže nic překvapit. Stačí, aby byla na silnici neočekávaná překážka, a je zaděláno na tragickou nehodu. Naopak po vynoření se z mlhy do dlouhého úseku s dobrou viditelností je nutno vypnout zadní mlhovou svítilnu. Zvláště za tmy dovede nepříjemně oslňovat vzadu jedoucí řidiče. To je pro ně nejen nepříjemné, ale také nebezpečné.

Proto ne náhodou mají v Itálii či Polsku zákonem stanoveno, že zadní světla do mlhy se nesmějí používat, pokud je dohlednost do vzdálenosti větší než 50 metrů. Ve Velké Británii to je zhruba 100 metrů. Na Slovensku se i zadní mlhovky mohou používat jen za mlhy, sněžení či deště. „Bohužel však na rozdíl od slovenských pravidel silničního provozu, ale také naší předchůdkyně zákona o silničním provozu, tedy vyhlášky č. 99/1989 Sb., není zákonem výslovně zakázáno používat zadní mlhovky i v době, kdy není mlha, nesněží či hustě neprší. Těžko se pak divit, že řada šoférů si s jejím vypínáním za dobré dohlednosti hlavu příliš neláme,“ upřesňuje Budský.

Vidět ovšem musí být všichni, nejen motoristé. Chodci musí být při chůzi mimo obec vybaveni reflexními doplňky nejen za tmy, ale i za dne za zhoršené viditelnosti. „Ovšem ze střetu s motorovým vozidlem chodec nikdy nevyjde jako vítěz, proto lze vřele doporučit používat reflexy i při chůzi ve městech,“ říká Roman Budský. Cyklisté musí být osvětleni vpředu i vzadu, svou viditelnost pro řidiče motorových vozidel výrazně zvýší, pokud si navlečou reflexní vestu. Při pohybu za mlhy by se chodci i cyklisté měli pohybovat pokud možno mimo jízdní dráhu vozidel, tedy na samém okraji vozovky, kde je to možné, na krajnici.