Sibiřský mráz nebo rovníkové tropy? Testovací centrum Fordu vytvoří obojí na počkání

Nové moderní Environmentální zkušební středisko Fordu umožňuje konstruktérům testovat připravované modely od malého KA+ až po velký Transit v nejnáročnějších klimatických podmínkách.

Nadmořská výška vyšší než u hory Mont Blanc, rychlost jízdy a větru až 250 km/h, sníh, oslepující sluneční záře a déšť. To vše zde lze zařídit stiskem tlačítka. Klimatická laboratoř Fordu je nejvyspělejším zařízením svého druhu v evropském automobilovém průmyslu. Na ploše o rozloze fotbalového hřiště mohou konstruktéři napodobit pouštní výheň Sahary, tuhý mráz Sibiře i dusivou vlhkost Kostariky.

Ford do laboratoře investoval 70 milionů eur (v přepočtu přibližně 1,8 mld. Kč). Nachází se zde mimo jiné první automobilový aerodynamický tunel schopný simulovat nadmořskou výšku až 5 200 m. Ve dvou klimakomorách lze vytvořit mráz až -40°C, horko až 55°C a vlhkost až 95 %. Zařízení v Kolíně nad Rýnem tak může být nejteplejším, nejchladnějším, nejvlhčím i nejvýše položeným místem západní Evropy.

Inženýři zde mohou pracovat až na deseti vozech současně. Zkouší se komfort, bezpečnost i trvanlivost, stejně jako elektroinstalace, brzdy, klimatizace, topení nebo chování aut při tažení přívěsu či v dopravní zácpě. Laboratoř obsahuje celkem tři klimatické aerodynamické tunely a čtyři komory s teplotní regulací, z nichž jedna umožňuje také regulaci vlhkosti vzduchu.

Aerotunel 1 je zařízen pro testování v horkém a chladném počasí. Celkem 28 bodových svítidel se 4 000W žárovkami simuluje silné sluneční paprsky a umožňuje vyzkoušet, jak rychle klimatizace vychladí kabinu vozu. Dále se zde zjišťuje hlučnost topení i klimatizace při různých rychlostech jízdy, teplotách a vlhkosti. Také aerotunel 2 umožňuje testování v horkém a chladném počasí. Zkouší se zde vliv sněhu a deště na výhled z vozu, startování motoru a doba potřebná k vyhřátí kabiny. Aerotunel 3 umožňuje simulovat nadmořskou výšku až 5 200 m a rychlost větru až 120 km/h. Zkouškami studených startů ve vysokých nadmořských výškách se ověřuje, zda se v důsledku vysokých tlaků nepoškodí vedení provozních kapalin. Více než polovina vozů Ford se prodává v oblastech, kde komunikace dosahují do nadmořských výšek přes 1 000 m.

„Můžeme zjistit, jak fungují stěrače v arktických mrazech, jak extrémní horko a chlad ovlivňuje výkon motoru a dokonce i to, kolik sněhu spadne řidiči na hlavu, když otevře dveře,“ řekl Michael Steup, projektový vedoucí Environmentálního zkušebního střediska Ford of Europe.

Laboratoř vyžaduje celkem 11 MW elektřiny, což odpovídá odběru městečka s 2 400 obyvateli. Veškerá spotřebovaná energie pochází z plně obnovitelných zdrojů šetrných k životnímu prostředí. Dodává ji společnost RheinEnergie, zajišťující dodávky elektřiny pro všechny provozy Fordu v Kolíně nad Rýnem.