Když se řekne driftování v Japonsku, většina z nás si představí zakroucené horské silnice, výkonné sportovní vozy s pohonem zadních kol, tuny bílého dýmu a řev motorů. Tahle klasická forma driftování je však poněkud nákladná a ne každý si ji může dovolit. Japonští kutilové proto přišli s geniálním způsobem, jak dostat do světa driftování desítky nových tváří.
Vše co potřebujete je starší automobil z třídy Kei s pohonem předních kol, jedna sada kvalitních letních pneumatik na přední nápravě, starší zimní pneumatiky na zadní nápravě a PVC trubku obřích rozměrů.Proč právě Kei Car a rozdílné sady pneumatik? Hned vysvětlíme.
Tzv. Kei Cars je speciální třída malých automobilů vhodných do měst, které se vyznačují motory s objemem do 660 ccm a s maximálním výkonem 63 koní. Omezeny jsou také jejich rozměry, které mohou dosahovat maximálně 3.4 m x 1.48 m. Pokud tyto atributy vůz splňuje, dostane žlutou značku a jeho majitel platí mnohem nižší daně a poplatky spojené s jeho provozem. Navíc jsou to vozítka poměrně lehká, čiperná a hlavně laciná.
Největší kouzlo driftování s Kei Cars ale spočívá v rozměrných PVC "prstencích" ručně nařezaných z 4 metrové vodovodní trubky určené pro akvária. Tyto prstence se pak nazouvají na prázdné zimní pneumatiky, které se následně nahustí a umístí na automobil. Proč právě zimní gumy? Protože jsou měkčí, prstenci se přizpůsobí a nedovolí mu příliš se protáčet. Na přední nápravě jsou pak klasické letní silniční gumy.
Možná si říkáte, že je to příliš rozruchu kolem driftování na kusu plastu, nicméně nesmělo by to být Japonsko, aby vše nebylo domyšleno do nejmenšího detailu. Během "klouzání" se na asfaltu se samozřejmě plast velice rychle zahřívá, nicméně většina vozů je vybavena i speciálním chladícím systémem, který na zadní kola neustále stříká vodu, čímž se prstence chladí a déle vydrží.
A největší výhoda? Samozřejmě cena. automobily z třídy Kei totiž pořídíte už za nějakých 300 dolarů, tedy cca 6 100 Kč. Ostatní potřebné úpravy pak seženete doslova za pár korun, které si můžete vydělat prodejem náhradních dílů z odlehčeného vozu. Zkrátka geniální způsob, jak učinit driftování dostupnější ale pořád zábavné.
Celý koncept pak vlastně připomíná driftování s "tácy pod koly", kdy se pod zadní kola automobilu dají plastové tácy z fastfoodů, zatáhne se ruční brzda a můžete se směle pokoušet o drift. V případě PVC trubek by však měl být vůz lépe ovladatelný a navíc vám trubky vydrží delší dobu.
Opět je tak potřeba smeknout před šikovností a důvtipem japonských řidičů a drifterů, kteří s touto bohulibou zábavou přišli a neustále ji činí zajímavější a pestřejší.
Mladoboleslavská automobilka Škoda Auto představila světu svůj nejnovější crossover, Škoda Epiq. Nejdostupnější elektrické auto značky se dosud ukazovalo pouze jako designová studie, nyní se ale Epiq představil v Mnichově po boku dalších koncernových kompaktních crossoverů koncernu Volkswagen. Přestože detaily ohledně výbavy a cen zůstávají tajemstvím, víme, že cena by měla začínat na částce kolem 600 000 Kč. Sériová výroba započne už příští rok.
Minulý týden nám dělalo společnost velice příjemné SUV, které skvěle vypadá, výborně jezdí, má rozumný nájezd kilometrů a nestojí majlant. Potěší především řidiče, kteří si potrpí na špičkovou ergonomii, nízkou spotřebu a velmi dobré jízdní vlastnosti. Má to vůbec nějaký háček?
Kodiaq druhé generace už nějaký čas brázdí české silnice a tak se na trhu s ojetými vozy začaly objevovat první vlaštovky. Jednu takovou jsme si v nejnižší výbavě Selection vybrali do naší dnešní recenze. Jedná se o roční auto z Mototechny s nájezdem necelých 27 tisíc kilometrů za 940 tisíc, což je proti ceně nového vozu aktuálně úspora přes 250 tisíc korun. Má to nějaký háček?
Do dnešní recenze dorazil Elroq, který si v prodejích vede od uvedení na trh velmi dobře. Většinou testujeme auta v nejvyšších výbavách, ale tentokrát jsme záměrně do testu vzali co možná nejlevnější provedení, abychom zjistili, zda-li základní verze v testu obstojí.