Provozovatelem serveru autoroad.cz je
mediální skupina INCORP a. s., IČ: 28356829
Když se řekne plážové vozítko, první, co napadne většinu lidí, je pravděpodobně Citroën Méhari, případně VW Buggy nebo Mini Moke. Existuje ale i skupina lidí, která si pod tímto pojmem představí něco z bývalého východního bloku. Možná si pamatujete na Favorit Fun, jenž to ale dotáhl pouze do koncepčního stádia. Mnohem dál se dostala Lada 2105, respektive její verze od německé společnosti Bohse.
Osmdesátá leta byla v automobilovém průmyslu stále ve znamení hran a také relativního úspěchu sovětské Lady na německém trhu. Její auta byla dostupná, mechanicky jednoduchá a zároveň robustní a prostorná. Každý chtěl samozřejmě dosáhnout třeba na Opel nebo Volkswagen, ne každý ale mohl. Vedle Nivy VAZ nabídl náročnému západoevropskému trhu také moderní Samaru a naopak už poměrně zastaralý typ Nova. Jednalo se o vůz, v zemích východního bloku známý spíše pod číselným kódem 2105 a 2104, později pak 2107. Ano, velmi zjednodušeně řečeno šlo o značně omlazená provedení legendárního Žigulíku, relativní zastaralost oproti potencionální konkurenci si jistě dovedete představit.
Zejména cena a jednoduchost vozu přitom hrály důležitou roli v transformaci zastaralé a převážně nezábavné Lady na, ze své podstaty, zábavné plážové vozítko. Němec Johann Bohse, zakladatel a majitel již zaniklé automobilky Bohse, začal v roce 1984 taková plážová vozítka montovat. Původním základem se stal Golf první generace, jehož karosérie byla nahrazena specifickým výrobkem z plastu bez střechy i dveří, za to s vnitřním uspořádáním 2+2 a korbou ve stylu pickupu. Výtvor dostal jméno Bohse Sprinter a dnes se řadí k velkým raritám. Vznikl totiž pouze v asi třiceti kusech, jeho výroba (a tím i následný prodej) byla nákladná, protože základ Golfu musel být výrazně posílen, což ale v malém počtu zaměstnanců a snaze vyrobit co nejvíce aut nebylo příliš reálné. Johann Bohse se tak rozhodl přejít na nějaký levnější a strukturálně vhodnější základ. A ten našel v Ladě Nova!
Tak nějak vznikla, v roce 1988, dost možná nejbizarnější Lada vůbec. Ironií je, že jméno vozu ruskou značku neobsahovalo, místo toho dostal kabriolet internacionálně vhodnější označení Bohse Euro-Star. Hranatá tříprostorová karosérie Novy vzala za své, Bohse na její místo použil z plastu vytvarovanou náhradu ve stylu pickupu, jen bez dveří a střechy. Ve své podstatě to byl stejný případ jako u Sprinteru s tím rozdílem, že prvky od Volkswagenu nahradily ty od Lady. Především na světech vpředu i vzadu je dobře poznat původ vozu, prakticky shodný zůstal rovněž interiér se dvěma plnohodnotnými sedadly vpředu a trojmístnou nouzovou lavicí. Co zasluhuje uznání, to je úložný systém v zadní části vozu. Pod klasickou korbou byl totiž ještě ukrytý zavazadelník na drobnosti. Dobová brožura navíc ukazovala, že i na střechu se dají uložit některé věci, například surfařské prkno. Na druhou stranu stejný materiál řadil mezi výhody vozu přípravu pro rádio nebo možnost usměrňovat vzduch z ventilace napravo nebo nalevo.
Kdo měl strach, že za jízdy zmokne, mohl využít provizorních dveří a krytu zadní části kabiny z nepromokavého materiálu. Podle dobových informací ale tyto díly nepasovaly zrovna přesvědčivě a relativně dost přes ně do kabiny zatékalo. Stále to ale byla pravděpodobně nejzábavnější Lada té doby, alespoň to říkal již zmíněný propagační materiál. Pod kapotou byla standardní zážehová dvanáctistovka o výkonu 44 kW (60 k) s točivým momentem 89 Nm, pohánějící přes manuální pětistupňovou převodovku zadní kola. Stovku Euro-Star udělal za 20 sekund, maximální rychlost činila 140 km/h. Za příplatek byla dostupná také jednotka s výkonem 55 kW (75 k). Ani ta ale nezachránila vůz před neúspěchem v podobě pouhých asi dvou stovek vyrobených kusů, z nichž do dnešních dnů údajně vydržely necelé čtyři desítky. Výroba skončila začátkem devadesátých let.
Hlavním důvodem neúspěchu byl zcela určitě vzhled – již základní Nova totiž nebyla nejkrásnějším modelem na trhu, bodykit Bohse s utopenými koly a divně tvarovanou zádí na tom byl ale mnohem mnohem hůř. Kdo si navíc chtěl koupit zábavné plážové vozítko, zašel raději k Citroënu nebo Mini, Lada se totiž pořád kupovala maximálně rozumem. Připočteme-li k tomu nejisté jízdní vlastnosti a mnohem vyšší cenu než v případě výchozího sedanu, koupil si vůz skutečně jenom nadšenec. Na druhou stranu jde dnes o raritu a svým způsobem pořád nejzábavnější Ladu té doby. A navíc dotaženou myšlenku Favoritu Fun, pamatujete na surfařské prkno na střeše žlutého prototypu? Mnohem většího úspěchu než Euro-Star dosáhla o několik let později konverze Lady Samara s označením Safari. Díky spolupráci s německou dealerskou sítí ruské automobilky, kde se vůz prodával jako Samara Fun, se povedlo vyrobit asi 2000 kusů tohoto vozu. Bohse v roce 1992 vyrobil také deset kusů kabrioletu na základě Hyundaie Pony.
Společnost Tesla je podle nově podaných regulačních dokumentů v Číně připravena uvést na trh novou verzi svého Modelu 3. Neoficiálně označovaný jako Model 3+ má elektromobil nabídnout rekordní dojezd až 800 kilometrů podle čínského cyklu CLTC, což by z něj učinilo nejdéle jedoucí vůz značky Tesla. Tento údaj výrazně překonává dosavadní verzi Modelu 3 Long Range AWD, která v Číně dosahuje maximálního dojezdu 713 km.
Plug-in hybridy jsou zajímavým kompromisem mezi elektromobily a spalovacími vozy – z obou světů si berou to dobré. Model DS 7 jsme již testovali a to jak v nejvýkonnější verzi s 360 koňmi, tak opak v podobě naftového provedení v základní výbavě Pallas. Do dnešní recenze dorazila akční zvýhodněná verze Edition France se středně silným plug-in hybridním pohonem. Vyplatí se příplatek 400 tisíc za svižný plug-in hybrid proti naftovému základu?
Trh s novými automobily prošel za poslední roky poměrně turbulentním obdobím. Mizí mnoho tradičních modelů, řeší se emise a pozornost se soustředí na vozy typu SUV či elektromobily. Negativem je všeobecný nárůst cen nových aut a proto je skvělá zpráva, že zde existuje velké množství lehce ojetých automobilů, které jsou často o více, než třetinu levnější a nabízí mnoho prostoru za přijatelnou cenu. Přesně to je případ tohoto šikovně postaveného Mercedesu.
Každé vozidlo, se kterým vyrážíte na pozemní komunikace, musí mít sjednané alespoň nějaké pojištění. To se označuje jako povinné ručení a je klíčovou součástí odpovědného provozování motorového vozidla. Jeho sjednání je nejen zákonnou povinností, ale také ochranou před finančními následky potenciálních škod, proto si ho nezapomeňte sjednat a vybrat si nejen to nejvýhodnější, ale i nejlepší. Jak na to?
